Akademicky zaměřený

Prezenční studium

3 roky

prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc.

Předseda :
prof. Ing. Jiří Mišurec, CSc.
Člen interní :
prof. Ing. Aleš Prokeš, Ph.D.
prof. Ing. Zdeněk Smékal, CSc.
doc. Ing. Václav Zeman, Ph.D.
doc. Ing. Vladislav Škorpil, CSc.
prof. Ing. Kamil Vrba, CSc.
Člen externí :
doc. Ing. Otto Dostál, CSc.

Studijní program Telekomunikační a informační systémy nabízí vysokoškolské studium v oblasti elektrotechniky s užším zaměřením na problematiku klasických i mobilních komunikací, inteligentních sítí a Internetu věcí. Cílem je seznámit studenty
- se základními principy a metodami matematiky, elektrotechniky a teorie obvodů, fyziky, se základy práce s elektrickými měřicími přístroji,
- získat základní aplikační znalosti analogové techniky a použití integrovaných analogových obvodů v konkrétních aplikacích,
- s přehledem základních druhů a struktur komunikačních sítí určených pro přenos hovorů, dat a obrazů a také v technikách přenosů ostatních informací,
- s oblastmi telekomunikačních sítí, především datových sítích (architektura, techniky komunikace, způsoby přenosu a směrování informace, principy sdílení síťových prostředků, prostředky realizace služeb, správa sítí),
- se základy digitálních obvodů a naučit je praktickým postupům návrhu obvodových zapojení kombinačních, asynchronních a synchronních číslicových systémů,
- se základy kryptografie, informační a komunikační bezpečností,
- s principem činnosti a použitím analogových a digitálních zařízení zvukové techniky, počítačových systémů pro zpracování zvuku a jejich instalací ve zvukových studiích,
- zpracování akustických signálů od jejich vzniku přes transformaci do elektrického signálu a zpět na akustický signál až po konečný sluchový vjem u posluchače.
Cílem je poskytnout studentům praktické zkušenosti i základní teoretické znalosti o multimediálních komunikačních službách v současných přenosových sítích.
Dílčím cílem je i příprava studentů pro navazující magisterské studium.

Absolvent studijního programu Telekomunikační a informační systémy získá díky vhodnému propojení znalostí z telekomunikací, informatiky a elektrotechniky širší znalosti z celé oblasti informačních a komunikačních technologií. Absolvent má kvalitní znalosti a dovednosti v oblasti komunikačních a informačních zařízení či systémů, získá teoretické základy a odborné znalosti z oblasti matematiky, fyziky, elektrotechniky, měření, aplikované informatiky, číslicové techniky, základní znalosti pro popis, analýzu a návrh kombinačních a sekvenčních logických sítí v číslicových systémech, teoretické znalosti a praktické dovednosti z oblasti snímačů a metod měření nejfrekventovanějších neelektrických veličin, včetně návrhu koncepce měření, zpracování a vyhodnocení výsledků. Získá teoretické základy z oblasti kryptografie a počítačové bezpečnosti a také konkrétní aplikační poznatky z konstrukce elektronických přístrojů s důrazem na pochopení fyzikální podstaty probíraných problémů.

Absolvent bude schopen
- popsat vlastnosti prvků elektrických obvodů a jejich modelů a aplikovat základní obvodové zákony při analýze lineárních i nelineárních elektrických obvodů, popsat základní vlastnosti digitálních obvodů a navrhnout libovolný systém kombinační techniky,
- popsat a vysvětlit základní komunikační modely a způsoby přenosu informace, základní struktury sítí, vyjádřit jejich výkonnostní parametry, obecnou architekturu komunikace systémů, popsat základní principy vícenásobného využívání přenosových cest a metody zajištění obousměrné komunikace, vysvětlit fungování fyzické, spojové a síťové vrstvy přenosových systémů, popsat vybrané úkoly a protokoly aplikační vrstvy přenosových systémů.
- rozlišit souvislosti řešení přístupových a transportních sítí a jejich prostředků, aplikovat analogové a digitální modulace, vysvětlit pojmy vzorkování, kvantování a kódování, diskutovat vzorkovací teorém,
- kvalifikovaně analyzovat a navrhovat bezpečnostní řešení pro informační a komunikační systémy,
- popsat typy operačních systémů, definovat jádro a systémové volání, proces a vlákno,
- popsat kompletně problematiku přenosu akustických signálů,
- vysvětlit principy fungování systémů a detektorů PZS a EPS, dohledových videosystémů, přístupových a elektronických platebních systémů,
- porozumět a popsat základní prvky mikroprocesorových systémů, konstruovat zapojení embedded zařízení, řízené n-bitovým mikrokontrolérem, testovat funkci mikroprocesorových systémů, analyzovat početní náročnost algoritmů číslicového zpracování dat, naprogramovat základní algoritmy řídicí techniky v jazyce symbolických adres a v jazyce C, technicky využívat mikroprocesorové obvody,
- navrhnout napájecí rozvody a jejich blokování, realizovat stínění kritických částí zařízení,
- popsat principy a vnitřní architekturu aktivních prvků komunikačních sítí,
- popsat obecný mobilní komunikační systém a vysvětlit funkci jednotlivých bloků,
- vysvětlit zásadní rozdíly mezi komerčními mobilními sítěmi a proprietárními technologiemi pro přenos M2M dat v rámci IIoT (Industry Internet of Things) a Průmyslu 4.0.

Absolvent bude umět
- vyjádřit spektrum vzorkovaného signálu, změřit parametry konvergovaných sítí, nastavit SIP ústřednu a digitální přenosové zařízení, orientovat se v systémech vyšších řádů, zhodnotit rozvoj konvergovaných sítí,
- uplatnit získané vědomosti a dovednosti z oblasti číslicové zpracování signálů při správě, údržbě, návrzích rozsáhlých sítí, využívající různé druhy přenosových médií,
- obsluhovat běžné zabezpečovací systémy, navrhnout jednoduchý systém PZS,
- uplatnit znalost řídicích mechanizmů a protokolů při základním nastavování a ovládání současných síťových prvků.

Absolventi studijního programu najdou uplatnění na trhu práce převážně v technických pozicích zaměřených na návrh, budování a správu informačních a komunikačních systémů, např. u telekomunikačních firem, operátorů či poskytovatelů služeb v klasických i mobilních komunikačních sítích, u poskytovatelů internetového připojení a služeb a dalších subjektů zabývajících se aplikovanou informatikou včetně návrhu a realizace informačních systémů. Ve všech těchto oblastech jsou rovněž schopni vykonávat nižší technicko-řídicí a manažerské funkce. Výrazně prakticky zaměřené vysokoškolské vzdělání umožňuje nasazení absolventů do výrobní, provozní či servisní technické praxe. Důraz je kladen také na jazykovou přípravu studentů, především na odbornou angličtinu.

Studijní předměty jsou hodnoceny kredity podle ECTS. Kredit vyjadřuje přibližnou týdenní hodinovou zátěž studenta při studiu daného předmětu. Kredity za daný předmět student získá až po jeho předepsaném ukončení, tj. po udělení zápočtu, klasifikovaného zápočtu, případně vykonáním zkoušky za podmínek daných Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně, vnitřní normou Pravidla pro organizaci studia na FEKT a skladbou a obsahem individuálně stanovených v každém předmětu.
Ve tříletém bakalářském studiu musí student získat minimálně 180 kreditů ve stanovené kreditové skladbě:
135 kreditů v povinných předmětech,
minimálně 29 kreditů ve stanovených skupinách povinně volitelných (PV) předmětů,
minimálně 9 kreditů ve volitelných předmětech.
Povinné předměty absolvuje student zpravidla v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijních plánech. Nezakončí-li student úspěšně povinný předmět předepsaným způsobem, musí jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia.
Povinně volitelné předměty profilujícího základu (PVA) jsou oborově zaměřené odborné předměty, které profilují studenta do užších oblastí jeho zájmů.
Další povinně volitelné (PVB) předměty jsou další odborné předměty zařazené z nabídek ústavů FEKT VUT. Jejich úkolem je rozšířit odborné znalosti studentů.
PV předměty si pro daný akademický rok volí student sám z aktuální nabídky studijního plánu při respektování pravidel pro jejich výběr uvedených v Informačním systému FEKT VUT. Při výběru těchto předmětů se student řídí svými odbornými zájmy s ohledem na odbornou oblast studovaného programu a anotací předmětu uvedené v charakteristikách předmětů v Informačním systému FEKT VUT. Výběr PV předmětů v jednotlivých semestrech si student volí tak, aby při ukončení svého bakalářského studia dosáhl alespoň předepsané minimum kreditů v každé skupině PV předmětů, přitom nezískání minimálního počtu kreditů v jedné skupině PV předmětů nelze kompenzovat překročením počtu kreditů získaných v jiné skupině PV předmětů.
Během studia musí student absolvovat dva předměty anglického jazyka (Angličtina pro bakaláře, Angličtina pro elektrotechnické inženýrství).
Volitelné předměty rozšiřují všeobecné znalosti studentů. Předměty si volí student sám z celofakultní nabídky (ústavy FEKT) nebo z nabídky ostatních fakult VUT (tzv. svobodné předměty) a může je absolvovat v libovolném ročníku nebo semestru bakalářského studia. Mezi volitelné předměty patří i předmět Tělesná výchova. Neuzavře-li úspěšně student zapsaný volitelný předmět, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu.

Na FEKT VUT v Brně je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání potřebné elektrotechnické kvalifikace. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí.

Absolventi mohou pokračovat studiem navazujícího magisterského studijního programu.