Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Na konci října se k dalšímu jednání sešla Průmyslová rada VUT, poradní skupinu rektora složená ze zástupců firem a partnerů univerzity z aplikační oblasti. Jednání a následná diskuze se zaměřily na představení strategických cílů pro další funkční období rektora VUT Ladislava Janíčka a na to, jak se na jejich naplňování bude rada podílet. Před hlavním jednáním proběhlo také hodnocení projektů s komerčním potenciálem v rámci projektu na podporu inovací, který je financován ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR.
Jednání Průmyslové rady VUT se zaměřilo na představení strategických cílů pro další funkční období rektora Ladislava Janíčka. | Autor: Václav Koníček„Průmysloví partneři jsou dnes pro VUT, jako přední technickou univerzitu, zcela zásadními a klíčovými stakeholdery. Jsou zaměstnavateli našich absolventů i partnery ve vzdělávání a výzkumu. Průmyslovou radu dnes tvoří představitelé podniků, které jsou na špici technologického vývoje. Svým složením Rada pokrývá celé oborové spektrum našeho vzdělávání a výzkumu. Novinkou je to, že jsme ji učinili plnohodnotným orgánem univerzity a nikoliv jen formálním tělesem. Naše partnery z průmyslu jsme přizvali, aby se spolupodíleli na identifikaci vzdělávacích potřeb i formování profilu absolventa technických oborů. V rámci Rady pro vnitřní hodnocení rovněž přispívají ke koncipování, hodnocení a nově i schvalování studijních programů a mnozí z nich jsou přímo zapojeni i do výuky. Spolupracujeme s nimi také na projektech výzkumu a takto dosahované výsledky, jejich aplikovatelnost či obchodní potenciál a komercializaci s nimi konzultujeme. Hlavně se však vzájemně podporujeme a dáváme si upřímnou zpětnou vazbu, která oboustranně přispívá k souladné spolupráci. Průmyslové partnerství je dnes pro VUT strategickou potřebou a vážíme si poskytování reálné podpory a spolupráce,“ vyzdvihl rektor úlohu Průmyslové rady VUT a průmyslových partnerů.Jednání Průmyslové rady VUT. | Autor: Václav Koníček
Jednání Rady začalo konzultacemi ke komercializaci výsledků výzkumu přihlášených do 2. výzvy projektu Akcelerace podpory aktivit „proof of concept“, který je spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR. Pro tento účel působí v rámci Průmyslové rady její pracovní skupina zabývající se podporou transferu znalostí jako Rada pro komercializaci, která posuzovala jedenáct žádostí, z nichž sedm bylo doporučeno k finanční podpoře.
Všechny dílčí projekty doporučené k podpoře mají potenciál posunout výsledky výzkumu VUT blíže k praktickému využití v průmyslu i veřejném sektoru. „Právě to je jeden z hlavních a přirozených směrů spolupráce s Průmyslovou radou, který se osvědčuje jako podpora řešitelů výzkumných projektů a jejich motivace k transformaci výsledků výzkumu do obchodovatelných produktů. S průmyslovými partnery řešitelé konzultují obchodní potenciál výsledků včetně ochrany duševního vlastnictví a získávají cenné podněty k dalším krokům. Transfer výsledků do aplikační praxe je strategickou prioritou VUT a nejlepším ověřením aplikovatelnosti a relevance prováděného výzkumu.“ uvedl dále rektor Ladislav Janíček.
V následujícím programu jednání Průmyslové rady pak rektor prezentoval Strategický záměr univerzity 2026-30 a přiblížil konkrétní oblasti zapojení Průmyslové rady VUT.Jednání Průmyslové rady VUT. | Autor: Václav Koníček
VUT spolupracuje s průmyslovými partnery na profilování strategických oblastí výzkumu a významně posiluje pozice jejich koordinátorů. Ti jsou pro průmysl mimo jiné i branou, přes kterou dochází ke zprostředkování vzájemné komunikace napříč fakultami a ústavy, kdy se v konkrétních oblastech propojují odborné kapacity z celé univerzity za účelem jejich koncentrace, ale také kvůli rozšíření mezioborového záběru pro realizaci společných projektů.
Zástupci univerzity s průmyslovými partnery diskutují o optimálním profilu absolventa. Vzhledem k interdisciplinaritě dnešních oborů průmysl volá spíše po obecnějším zaměření absolventů a posílení schopností inženýrského myšlení uchopovat a hledat kreativní a systémová řešení. Společně s průmyslem se VUT také zamýšlí nad podporou zájmu uchazečů o technická a přírodovědná studia a například v rámci projektu STEM (zahrnuje přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku, pozn. red.) zprostředkovává obraz a perspektivy práce moderních inženýrů. Důležité jsou také úvahy nad počtem, překryvy studijních programů, mezifakultní spoluprací i zapojením odborníků z průmyslu.
STEM projekt, na kterém se podílí VUT, Jihomoravský kraj prostřednictvím Inovační agentury JIC a průmysl reprezentovaný více než desítkou hi-tech průmyslových podniků působících v regionu si klade za cíl zvýšit podíl studujících ve STEM oborech o 30 % do konce roku 2030. V této souvislosti rektor připomněl nedávné setkání sítě asociace evropských technických a výzkumných univerzit CESAER na VUT, které mělo podporu STEM vzdělávání v Evropě, jako jedno z prioritních témat. Trend klesajícího zájmu o STEM obory vnímají vedle evropských zemí také v USA, které na akci reprezentoval prestižní Massachusetts Institute of Technology, jehož zástupce nabídl na dané téma jednu z hlavních prezentací.Rektor Ladislav Janíček prezentoval Strategický záměr univerzity 2026-30. | Autor: Václav Koníček
V souvislosti s reformou doktorského studia směřovala diskuse k využití možností tzv. průmyslových doktorátů průmyslovými partnery, mimo jiné i na základě vyhodnocení dosavadních zkušeností. Ačkoliv přívlastek „průmyslový“ může být zavádějící, rektor upřesnil, že se jedná o standardní akademické doktorské studium rozšířené o možnost využívání výzkumné infrastruktury podniků, které přináší příležitost propojit a posílit aplikovaný a průmyslový výzkum a posilovat jeho kapacitu i potenciál přímo v podnicích. Uvedl úspěšné modely z Dánska, Norska i Velké Británie, kdy je současně nezbytné důkladněji ošetřit duševní vlastnictví, obchodní tajemství i publikační povinnosti doktorandů s ohledem na konkurenční prostředí, které průmyslový výzkum obklopuje.
Zvlášť se diskuse rozvinula ke konceptu kontraktového financování, který Ministerstvo školství vyhlásilo i pro vybrané technologické kvalifikace ve strategických oborech ekonomiky, zatím v oblasti polovodičových technologií a jaderné energetiky. Cílem je posílit výchovu kvalifikovaných inženýrů a odstranit prohlubující se mezeru mezi jejich potřebou a dostupností na trhu práce. Diskuse konvergovala k deklaraci společného úsilí k obecné podpoře studií technického a přírodovědného vzdělávání.
VUT dlouhodobě čelí důsledkům snižující se úrovně znalostí matematiky, které si přinášejí studující z její výuky na středních a základních školách. Nepomáhá tomu rozhodnutí státu ponechat maturitu z matematiky jako volitelnou. V roce 2024 tak maturovalo z matematiky jen 18 % a v roce letošním pouhých 12 % středoškoláků. Univerzita čelí nutnosti vyrovnávat v prvním ročníku úroveň znalostí z matematiky. Ve spolupráci s průmyslovými partnery (například onsemi) již dochází k iniciativám zaměřeným na spolupráci s učiteli matematiky a fyziky a řediteli SŠ a ZŠ. Rektor v souvislosti se Strategickým záměrem univerzity informoval o setkání matematiků VUT k tématu způsobu výuky v prvním ročníku, která by zajistila požadovanou úroveň matematických znalostí a nevedla ke zvýšení studijní neúspěšnosti. Současně oznámil přípravu studijního programu VUT pro pedagogy STEM předmětů ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.Jednání Průmyslové rady VUT. | Autor: Václav Koníček
V souvislosti s tendencí zobecňovat studium a rozšiřovat oborový přesah nastává renesance dalšího nástavbového či postgraduálního vzdělávání, které umožňuje profesní specializaci. V současnosti VUT rozšiřuje nabídku jednak krátkých forem vzdělávání zakončených mikrocertifikáty, které lze případně uznávat v řádném studiu, ale nabízí také tři kvalifikační programy Master of Science (kyberbezpečnost, stavební a environmentální inženýrství). Nabídka má pomoci zájemcům, kteří se potřebují specializovat či dovzdělat v rámci svého stávajícího profesního uplatnění. Rektor VUT pozval průmyslové partnery k vyhledávání relevantních témat pro další odborné vzdělávání, ale i ke spolupráci na vývoji a výuce v takových nástavbových specializačních programech. Uvedl úspěšný příklad spolupráce v rámci rodícího se studia systémového inženýrství.
Celosvětové univerzitní žebříčky, jako jsou QS Ranking nebo Times Higher Education jsou klíčové pro posílení reputace VUT. V zájmu univerzity je další zapojení zástupců průmyslových partnerů do role dotazovaných evaluátorů zejména pro kritérium atraktivity absolventů pro budoucí zaměstnavatele (tzv. Employer Reputation). Rektor současně zdůraznil jednoznačné směřování univerzity k internacionalizaci studií pro rozšíření možností studia zahraničních studentů. Připomněl roli Evropské univerzity EULiST složené z 10 evropských univerzit, které VUT předsedá jako jedné z Evropských univerzitních aliancí, a která je výbornou platformou pro podporu výměny studentů i učitelů i sdružování excelence v různých oborech. Uvedl, že Aliance EULiST díky iniciativě VUT přijala STEM vzdělávání a jeho podporu jako nosnou linku své působnosti.
Jednání Průmyslové rady VUT. | Autor: Václav KoníčekK dalším oblastem rozvoje spolupráce, které na setkání s členy Průmyslové rady rektor zmínil, patří například podpora univerzitních tvůrčích aktivit a týmů, komercializace a transferu nebo podpora smluvního výzkumu a zapojení univerzity do velkých projektů průmyslového výzkumu. Ocenil nabídku průmyslových stáží poskytovaných průmyslovými partnery, které studujícím dávají již během studia příležitost pracovat u partnerských podniků a přivydělat si tak přímo v oboru studia namísto hledání nekvalifikovaných zaměstnání.
Rektor VUT také zdůraznil nutnost posílení komunikace i uvnitř univerzity ke koordinaci společných aktivit. Vyzdvihl také úlohu Průmyslové rady na spoluvytváření obrazu VUT, jako společensky odpovědné, apolitické a nezávislé instituce, která plní prioritně své poslání v oblasti vzdělávání a společensky relevantního výzkumu a vývoje.
Tomáš Mejzlík, jednatel digitální dílny FabLab Brno a Anna Kruljacová, tajemnice Průmyslové rady VUT seznámili účastníky jednání s probíhajícím projektem My Machine Czechia, který má za cíl propojit dětskou kreativitu se znalostmi a dovednostmi studentů středních a vysokých škol. Počítá se také se zapojením firem, které poskytnou rady, materiál nebo zázemí pro realizaci snových nápadů dětí.
Tomáš Mejzlík (uprostřed), jednatel digitální dílny FabLab Brno, seznámil účastníky jednání s probíhajícím projektem My Machine Czechia. | Autor: Václav KoníčekV současnosti probíhá kreativní fáze, během které navštěvují děti na základních školách členové univerzitních týmů, například studentské formule TU Brno Racing, a směřují jejich nápady k proveditelnosti. Po jejím skončení budou studenti univerzity zpracovávat dětské nápady do konkrétního technického návrhu a nakonec budou středoškoláci vytvářet funkční prototyp podle návrhu studentů VUT, které v projektu působí jako hlavní univerzitní partner.
Tomáš Mejzlík na jednání také informoval o další iniciativě v rámci již probíhajícího projektu STEM, který jako partner podporuje i VUT. Cílem je nabídnout studentům VUT vysokoškolský předmět, který by stavěl na jejich odborných technických znalostech a naučil je, jak je atraktivně předávat mladým lidem. Absolventi předmětu by se mohli zapojovat do výjezdů na školy, například v rámci zmíněného projektu My Machine a do dalších popularizačních projektů.