Technickyvzato
Řekneme vám to jako lidi
Podcast Technicky vzato
Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? My vám to řekneme jako lidi. Vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně mluví jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi.
Podcast najdete na Spotify, Apple Podcasts, Overcast a dalších oblíbených platformách či aplikacích.
Podcast najdete na Spotify, Apple Podcasts, Overcast a dalších oblíbených platformách či aplikacích.
Sledujte nás na Instagramu Všechny epizody na buzzsprout.com
#13 - Budeme žít s pomocí 5G sítí ve virtuální realitě a operovat na dálku?
„Chirurg je v Helsinkách ve Finsku, pacient leží na sále v České republice a operaci reálně provádí robot. Není prostor pro chybu a ta je závislá na zpoždění. Chirurg musí mít pocit, že je s pacientem a jeho zákroky musí být naprosto přesné. Bylo dokázáno, že pokud se dostaneme se zpožděním přenosu pod 1 milisekundu, dostáváme se do oblasti taktilního vnímání, kdy už nelze rozlišit, že jsme na dvou odlišných místech.“
5G sítě nejsou jen počítačové hry, co se nesekají, a sledování seriálů ve špičkové kvalitě na dovolené na pláži. Nová generace otevírá cestu například k autonomním vozidlům nebo továrnám fungujícím bez zásahu člověka. O 5G sítích mluví Pavel Mašek z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a pobavíme se i o internetu věcí. Chytrá domácnost se neomezuje jen na mobilem ovládané žárovky a vzdálené odečty vodoměrů, ale inteligentní domy, které automaticky poznají svého majitele, zapnou mu před příchodem z práce topení a uvaří kávu. A dozvíte se také, jestli se bát odposlouchávání hlasovými asistenty.
5G sítě nejsou jen počítačové hry, co se nesekají, a sledování seriálů ve špičkové kvalitě na dovolené na pláži. Nová generace otevírá cestu například k autonomním vozidlům nebo továrnám fungujícím bez zásahu člověka. O 5G sítích mluví Pavel Mašek z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a pobavíme se i o internetu věcí. Chytrá domácnost se neomezuje jen na mobilem ovládané žárovky a vzdálené odečty vodoměrů, ale inteligentní domy, které automaticky poznají svého majitele, zapnou mu před příchodem z práce topení a uvaří kávu. A dozvíte se také, jestli se bát odposlouchávání hlasovými asistenty.
#12 - Najdeme díky elektronovým mikroskopům lék na Parkinsona?
„Když pečete bábovku a dáte do ní moc rozinek, může vám prasknout. Stejné je to i s materiálem. Když máte mnoho nečistot na jednom místě, může prasknout – třeba křídlo letadla. Nečistoty ale můžou být tak zákeřné, že mají rozměry desítek atomů. My je umíme díky elektronovým mikroskopům najít, zobrazit, pochopit a vymyslet, jak materiál vyrobit nepoškozený, abychom si mohli bezpečně a v klidu do toho letadla sednout.“
Před necelými sto lety spatřil světlo světa první elektronový mikroskop. Zatímco optický mikroskop ukazoval stěží buňku, technologická novinka dokázala jít na úroveň atomů. Šlo o stejný upgrade, jako byste vyměnili starou televizi za obrazovku s rozlišením 4K, díky kterému vidíte i nedokonalosti pleti herce v seriálu. Když absolvent strojní fakulty VUT Ondřej Sháněl před lety nastupoval do Thermo Fisher Scientific, nevěřil, že se ještě na poli elektronových mikroskopů dá moc vymýšlet. Dnes tyto superstroje umožňují vyrábět mikročipy, ale také třeba pozorovat mutující koronaviry nebo buňky napadené Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou. Nikde jinde na světě se nevyrábí takové množství elektronových mikroskopů jako v Brně.
Před necelými sto lety spatřil světlo světa první elektronový mikroskop. Zatímco optický mikroskop ukazoval stěží buňku, technologická novinka dokázala jít na úroveň atomů. Šlo o stejný upgrade, jako byste vyměnili starou televizi za obrazovku s rozlišením 4K, díky kterému vidíte i nedokonalosti pleti herce v seriálu. Když absolvent strojní fakulty VUT Ondřej Sháněl před lety nastupoval do Thermo Fisher Scientific, nevěřil, že se ještě na poli elektronových mikroskopů dá moc vymýšlet. Dnes tyto superstroje umožňují vyrábět mikročipy, ale také třeba pozorovat mutující koronaviry nebo buňky napadené Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou. Nikde jinde na světě se nevyrábí takové množství elektronových mikroskopů jako v Brně.
#11 - Zabráníme srážce Země s asteroidem?
„Díváte se na vesmír, vidíte starty raket v televizi, zvedáte hlavu k nebi a přemýšlíte, proč jste tady, jak jste se sem dostali a co je smyslem života. Vesmír možná nabízí odpovědi. Spousta lidí si plní sny. Když jsem šel na vysokou, nikdy bych nevěřil, že se budu z Česka podílet na něčem takovém. Nejen pro mě, ale pro mnoho kolegů je to splněný sen. Byl bych rád, kdyby si ty sny stejně jako my mohly plnit i další generace.“
První návštěva soustavy asteroidů a první mise planetární obrany, která otestuje možnosti odklonění pro Zemi nebezpečného asteroidu. To je vesmírná mise HERA, na které se podílí i brněnští technici z OHB Czechspace včetně Jiřího Dolinského. Při studiu na Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT ho ani nenapadlo, že bude jednou pomáhat s takovým úkolem, jako je navrhnout, sestrojit a úspěšně vypustit sondu k miliony kilometrů vzdálenému asteroidu. Jak sám říká, spolu s NASA je jejich úkolem zahrát si s planetkami vesmírný kulečník, který by ale v budoucnu mohl ochránit naši planetu před podobnou katastrofou, která kdysi vyhubila dinosaury.
První návštěva soustavy asteroidů a první mise planetární obrany, která otestuje možnosti odklonění pro Zemi nebezpečného asteroidu. To je vesmírná mise HERA, na které se podílí i brněnští technici z OHB Czechspace včetně Jiřího Dolinského. Při studiu na Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT ho ani nenapadlo, že bude jednou pomáhat s takovým úkolem, jako je navrhnout, sestrojit a úspěšně vypustit sondu k miliony kilometrů vzdálenému asteroidu. Jak sám říká, spolu s NASA je jejich úkolem zahrát si s planetkami vesmírný kulečník, který by ale v budoucnu mohl ochránit naši planetu před podobnou katastrofou, která kdysi vyhubila dinosaury.
#10 - Budeme cestovat časem?
"Když budete mít kamaráda na oběžné dráze a vy budete na zemi, tady ten čas poplyne pomaleji než pro něj. To už se dokonce experimentálně ověřilo. A když člověk stojí na zemi, tak má hlavu asi o metr a půl až dva metry výš než nohy. Platí tedy, že nohy stárnou pomaleji než hlava, pokud tedy pořád neležíte. Musely by ale uběhnout biliony let v životě člověka, aby nohy zestárly oproti hlavě o sekundu."
Zatímco první hodiny ukazovaly lidem pravé poledne a kalendáře radily, kdy je vhodné zasít, dnes dokážeme měřit čas s přesností na 0,1 sekundy za 15 miliard let. Dříve se přitom museli lidé vypořádat třeba s tím, jak zjistit čas pomocí kyvadlových hodin na rozhoupané palubě lodi nebo jak přežít údajný konec světa daný mayským kalendářem. Petr Dvořák z Fakulty strojního inženýrství a CEITECU VUT říká, že na nás pořád čekají výzvy. Třeba sestrojit ultrarychlou loď a zvládnout za jeden lidský život dorazit k zajímavým hvězdám. Pro začátek by podle něj prý ale stačilo zrušit střídání letního a zimního času. A komu doteď nebyla jasná teorie relativity, my vám to v podcastu řekneme jako lidi.
Zatímco první hodiny ukazovaly lidem pravé poledne a kalendáře radily, kdy je vhodné zasít, dnes dokážeme měřit čas s přesností na 0,1 sekundy za 15 miliard let. Dříve se přitom museli lidé vypořádat třeba s tím, jak zjistit čas pomocí kyvadlových hodin na rozhoupané palubě lodi nebo jak přežít údajný konec světa daný mayským kalendářem. Petr Dvořák z Fakulty strojního inženýrství a CEITECU VUT říká, že na nás pořád čekají výzvy. Třeba sestrojit ultrarychlou loď a zvládnout za jeden lidský život dorazit k zajímavým hvězdám. Pro začátek by podle něj prý ale stačilo zrušit střídání letního a zimního času. A komu doteď nebyla jasná teorie relativity, my vám to v podcastu řekneme jako lidi.
#9 - Jsou Češi za volantem hazardéři? A můžeme to změnit?
„Ženy jsou ohleduplnější, někdy jezdí pomaleji, než by bylo záhodno, to taky není dobře. Ale když se něco stane, tak jsou daleko pokornější než muži. Moc jsem se při řešení dopravních nehod s ženami nesetkal, ale vždy si uvědomovaly, že něco udělaly špatně, někomu ublížily, nebo nedej bože někdo kvůli nim zahynul.“
Každoročně dojde v Česku k více než 100 000 dopravních nehod. Aby jich bylo méně, stačilo by podle odborníků jedno – sundat nohu z plynu. Právě nepřiměřená rychlost má za následek drtivou část obrovského čísla, které se bohužel stále zvyšuje. Bourají mladí, staří, muži i ženy, a stejně tak se stávají obětmi zbytečně rychlé jízdy jiných. Aleš Vémola, bývalý dlouholetý ředitel Ústavu soudního inženýrství VUT a expert na dopravní nehody, pomáhal s vyšetřováním nehod lobbisty Romana Janouška i zpěvačky Dary Rolins, v hlavě mu ale zůstaly úplně jiné případy. Díky svým zkušenostem se podílel také na natáčení dokumentu 13 minut, za kterým stojí režisér Vít Klusák. Snímkem s výpověďmi lehkomyslných řidičů má cílit především na mladé bez zkušeností. Podcast upozorňuje i na situace, které si ale neuvědomují ani ti, co za volantem strávili stovky hodin. A někdy bohužel přijde uvědomění chyby až příliš pozdě.
Každoročně dojde v Česku k více než 100 000 dopravních nehod. Aby jich bylo méně, stačilo by podle odborníků jedno – sundat nohu z plynu. Právě nepřiměřená rychlost má za následek drtivou část obrovského čísla, které se bohužel stále zvyšuje. Bourají mladí, staří, muži i ženy, a stejně tak se stávají obětmi zbytečně rychlé jízdy jiných. Aleš Vémola, bývalý dlouholetý ředitel Ústavu soudního inženýrství VUT a expert na dopravní nehody, pomáhal s vyšetřováním nehod lobbisty Romana Janouška i zpěvačky Dary Rolins, v hlavě mu ale zůstaly úplně jiné případy. Díky svým zkušenostem se podílel také na natáčení dokumentu 13 minut, za kterým stojí režisér Vít Klusák. Snímkem s výpověďmi lehkomyslných řidičů má cílit především na mladé bez zkušeností. Podcast upozorňuje i na situace, které si ale neuvědomují ani ti, co za volantem strávili stovky hodin. A někdy bohužel přijde uvědomění chyby až příliš pozdě.
#8 - Znamená umělá kyčel konec aktivního života?
„Známé ortopedické heslo zní: V mládí se šetři a na stáří sportuj. Lidé se dožívají průměrně vyššího věku a chtějí být i tehdy aktivní. Nicméně to jde proti tomu, že artróza přijde a s vyšším věkem je pravděpodobnější. Globálně počet implantací roste. Smyslem je, aby mohl člověk žít i s náhradou rozumným způsobem.“
Máte zubní implantát, umělé koleno, nebo jen nosíte kontaktní čočky? Všechny tyto pomůcky, které nám umožňují fungovat, když zdraví selže, jsou pořád jen náhradou a pro tělo cizím elementem. Aby klouby nevrzaly a čočky nedřely rohovku, je nutné je mazat a zvlhčovat kapkami. Kdyby šly bolesti kolene vyřešit francovkou, nemusela by existovat biotribologie, tedy obor, který zkoumá tření v lidském těle a vymýšlí, jak život s umělými klouby zkvalitnit. Na Fakultě strojního inženýrství se technickému oboru s přesahem do medicíny věnuje Martin Vrbka. S kolegy sestrojuje přístroje, které simulují třeba mrkající lidské oko. Na závěr připojuje i pár rad, jak se ideálně umělým kloubům úplně vyhnout a prožít život pokud možno bez bolesti.
Máte zubní implantát, umělé koleno, nebo jen nosíte kontaktní čočky? Všechny tyto pomůcky, které nám umožňují fungovat, když zdraví selže, jsou pořád jen náhradou a pro tělo cizím elementem. Aby klouby nevrzaly a čočky nedřely rohovku, je nutné je mazat a zvlhčovat kapkami. Kdyby šly bolesti kolene vyřešit francovkou, nemusela by existovat biotribologie, tedy obor, který zkoumá tření v lidském těle a vymýšlí, jak život s umělými klouby zkvalitnit. Na Fakultě strojního inženýrství se technickému oboru s přesahem do medicíny věnuje Martin Vrbka. S kolegy sestrojuje přístroje, které simulují třeba mrkající lidské oko. Na závěr připojuje i pár rad, jak se ideálně umělým kloubům úplně vyhnout a prožít život pokud možno bez bolesti.
#7 - Jsou rozložitelné plasty cestou z ekologické krize?
„Ať navrhneme jakékoliv řešení, vždy bude špatně, když budou lidé odhazovat použité výrobky do přírody, kam nepatří. Možná tam biodegradabilní láhev nebude ležet tisíc let, ale jen dvacet, možná to nebude taková katastrofa, ale pořád to bude katastrofa. Věřte, že želvě nebo žralokovi bude jedno, jestli sní polypropylen, nebo bioplast, protože bude mít pořád v žaludku plast. Musíme se proto naučit chovat k přírodě zodpovědně.“
Zákazy jednorázových plastů, rozložitelné igelitky, žluté kontejnery – ať bojujeme proti znečišťování planety jakkoliv, už teď je vyrobeno tolik plastů, že jen kdybychom je všechny spotřebovali a další už nevyráběli, do ovzduší, vody i lidského organismu se dostane obrovské množství mikroplastů. To, že něco nevidíme, neznamená, že nám to neubližuje. Je řešením začít vše vyrábět z materiálů, které se v přírodě rozloží? A jde to vůbec? Na tyto otázky už několik let hledá odpovědi Radek Přikryl z Fakulty chemické VUT. Před lety stál na brněnské technice s kolegy u zrodu bioplastu P3HB, který vzniká čistě přírodní cestou a jako původní surovina slouží odpad, třeba použitý olej. Biodegradabilní plasty můžou dobře sloužit v kosmetice, zdravotnictví, ale také třeba v textilním průmyslu – ten je jedním z největších producentů mikroskopických plastů, které dokážou proniknout i do lidské placenty.
Zákazy jednorázových plastů, rozložitelné igelitky, žluté kontejnery – ať bojujeme proti znečišťování planety jakkoliv, už teď je vyrobeno tolik plastů, že jen kdybychom je všechny spotřebovali a další už nevyráběli, do ovzduší, vody i lidského organismu se dostane obrovské množství mikroplastů. To, že něco nevidíme, neznamená, že nám to neubližuje. Je řešením začít vše vyrábět z materiálů, které se v přírodě rozloží? A jde to vůbec? Na tyto otázky už několik let hledá odpovědi Radek Přikryl z Fakulty chemické VUT. Před lety stál na brněnské technice s kolegy u zrodu bioplastu P3HB, který vzniká čistě přírodní cestou a jako původní surovina slouží odpad, třeba použitý olej. Biodegradabilní plasty můžou dobře sloužit v kosmetice, zdravotnictví, ale také třeba v textilním průmyslu – ten je jedním z největších producentů mikroskopických plastů, které dokážou proniknout i do lidské placenty.
#6 - Co najdete na darkwebu vedle zbraní a dětské pornografie?
„Narazil jsem na obdobu YouTube. Ta ale na darkwebu nemá žádné limity na obsah, který tam člověk může nahrát. Dá se tam najít extrémní násilí nebo záznamy z teroristických útoků. Můžete na darkwebu objevit obchody s drogami, léky na předpis, objednat si steroidy. Můžete si koupit vraždu nebo hacking na objednávku. Bohužel dokud bude poptávka, bude i nabídka.“
Idea anonymního prohlížení internetu vznikla už v 90. letech, a to kvůli zvýšení soukromí jeho uživatelů třeba kvůli přístupu k necenzurovanému zpravodajství nebo možnosti svobody projevu. Byl tím umožněn nejen whistleblowing, kdy mimo jiné zaměstnanci anonymně upozorňují na porušování zákona ve firmách, ale také třeba rozvoj internetových tržišť s nelegálním zbožím – kradenými bankovními účty, zbraněmi, ale také třeba dětskou pornografií. Takzvaný darkweb tvoří asi 6 procent veškerého obsahu na internetu a bohužel nejde vypnout zmáčknutím červeného tlačítka. Na rozkrývání transakcí na nelegálních tržištích pracuje student Fakulty informačních technologií VUT Daniel Dolejška.
Idea anonymního prohlížení internetu vznikla už v 90. letech, a to kvůli zvýšení soukromí jeho uživatelů třeba kvůli přístupu k necenzurovanému zpravodajství nebo možnosti svobody projevu. Byl tím umožněn nejen whistleblowing, kdy mimo jiné zaměstnanci anonymně upozorňují na porušování zákona ve firmách, ale také třeba rozvoj internetových tržišť s nelegálním zbožím – kradenými bankovními účty, zbraněmi, ale také třeba dětskou pornografií. Takzvaný darkweb tvoří asi 6 procent veškerého obsahu na internetu a bohužel nejde vypnout zmáčknutím červeného tlačítka. Na rozkrývání transakcí na nelegálních tržištích pracuje student Fakulty informačních technologií VUT Daniel Dolejška.
#5 - Čím víc roušek, tím větší ochrana před koronavirem?
„Pokud mám říct, jak nenosit respirátor, stačí se ve zprávách podívat na ministra zdravotnictví. On to ale asi nedělá z edukativních důvodů. Pro dobrou ochranu je nejdůležitější si vybrat padnoucí roušku nebo respirátor, kterou budu ochoten a schopen nosit po celou dobu, kdy budu s někým v kontaktu. A pokud to jde, potkávejme se venku.“
Dvě chirurgické roušky na sobě, bombastická prohlášení o filtračních schopnostech, nanomateriály a rozmanité certifikáty – tím se mimo jiné zabývá František Lízal z Fakulty strojního inženýrství VUT. Odborník na aerosoly má laboratoř vybavenou umělými plícemi, roušky se staly, byť trochu nedobrovolně, jeho denním chlebem na začátku pandemie koronaviru. Doporučení jeho a kolegů jsou poměrně jednoduchá a můžou pomoc ochránit sebe i své blízké – dobře si vybrat a nasadit respirátor, větrat a neprskat si do obličeje.
Dvě chirurgické roušky na sobě, bombastická prohlášení o filtračních schopnostech, nanomateriály a rozmanité certifikáty – tím se mimo jiné zabývá František Lízal z Fakulty strojního inženýrství VUT. Odborník na aerosoly má laboratoř vybavenou umělými plícemi, roušky se staly, byť trochu nedobrovolně, jeho denním chlebem na začátku pandemie koronaviru. Doporučení jeho a kolegů jsou poměrně jednoduchá a můžou pomoc ochránit sebe i své blízké – dobře si vybrat a nasadit respirátor, větrat a neprskat si do obličeje.
#4 - Zachrání vás mobil před sebepoškozováním?
"Lidé dnes zažívají úzkost a strach z neznáma. Nevíme, co bude příští týden. Covid nás ve vnímání online psychologické pomoci posunul mílovými kroky dopředu. Svěřit se rodičům je pro mladé lidi pořád velký problém. Občas si místo pomoci vyslechnou, že jsou líní a nechce se jim nic dělat."
Sama si prošla duševním onemocněním a díky své zkušenosti dnes pomáhá tisícům lidí po celém světě zvládat úzkostné stavy s nástrojem, který mají pořád při sobě – s mobilem. Veronika Kamenská studuje biomedicínu na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, do povědomí široké veřejnosti se ale zapsala jako autorka mobilní aplikace Nepanikař, za kterou ji ocenilo mimo jiné ministerstvo školství. Aplikace pomáhá se zvládáním úzkostných stavů, myšlenek na sebevraždu nebo poruch příjmu potravy. V lockdownu spustila chat s odborníky a Nepanikař chce co nejdříve rozšířit o online terapie.
Sama si prošla duševním onemocněním a díky své zkušenosti dnes pomáhá tisícům lidí po celém světě zvládat úzkostné stavy s nástrojem, který mají pořád při sobě – s mobilem. Veronika Kamenská studuje biomedicínu na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, do povědomí široké veřejnosti se ale zapsala jako autorka mobilní aplikace Nepanikař, za kterou ji ocenilo mimo jiné ministerstvo školství. Aplikace pomáhá se zvládáním úzkostných stavů, myšlenek na sebevraždu nebo poruch příjmu potravy. V lockdownu spustila chat s odborníky a Nepanikař chce co nejdříve rozšířit o online terapie.
#3 - Co (ne)dělat při požáru letadla a jak simulovat lidské chování?
"Nikdo na světě ještě nezkoušel ostrou evakuaci sportovního stadionu. Nikdo nesebral odvahu říct 20 000 návštěvníkům fotbalového zápasu Premiere League, že musí opustit stadion, protože je na něm výbušnina, a následně, co ho všichni opustí, tak před ně předstoupil a řekl, že to bylo jen cvičení a můžou se vrátit zpátky."
Při neohlášených testech evakuace v divadle lidé hledají klíče, doklady nebo se dokonce fotí. Rozhodnout ale může každá vteřina, kterou nestráví v zakouřeném prostoru nebo v budově, po které běhá člověk se zbraní. Navrhovat objekty tak, aby byly co nejvíce bezpečné, pomáhají simulace odborníků z Fakulty stavební. O úskalích návrhu brněnské hokejové haly nebo testování scénáře aktivního střelce v prostoru před pražským vlakovým nádraží mluvil Tomáš Apeltauer.
Při neohlášených testech evakuace v divadle lidé hledají klíče, doklady nebo se dokonce fotí. Rozhodnout ale může každá vteřina, kterou nestráví v zakouřeném prostoru nebo v budově, po které běhá člověk se zbraní. Navrhovat objekty tak, aby byly co nejvíce bezpečné, pomáhají simulace odborníků z Fakulty stavební. O úskalích návrhu brněnské hokejové haly nebo testování scénáře aktivního střelce v prostoru před pražským vlakovým nádraží mluvil Tomáš Apeltauer.
#2 - Dá se uživit hraním počítačových her?
„Pokud si představíte profesionálního hráče e-sportu jako dobře placeného fotbalistu, tak takových lidí je v Česku minimum. Hrají ale informatici, psychologové i vojáci.“
V České republice je za hráče považovaný téměř každý desátý člověk. Široký pojem zahrnuje jak občasné posezení u solitaire, tak i profesionální turnaje. Kolem jednotlivců a týmů ponořených do stříleček nebo karetních PC her se točí velké peníze a mohutný průmysl, který potřebuje také marketingové odborníky, zvukaře nebo komentátory. Kde je hranice mezi relaxací u počítačové hry a kde už se jedná o práci? Jak se dá skloubit hraní her a studium na vysoké škole? A hrají i holky? Na to odpovídal David Urbánek, student Fakulty podnikatelské VUT a zakládající člen Esportovní studentské asociace, která sdružuje hráče z více než 30 vysokých škol.
V České republice je za hráče považovaný téměř každý desátý člověk. Široký pojem zahrnuje jak občasné posezení u solitaire, tak i profesionální turnaje. Kolem jednotlivců a týmů ponořených do stříleček nebo karetních PC her se točí velké peníze a mohutný průmysl, který potřebuje také marketingové odborníky, zvukaře nebo komentátory. Kde je hranice mezi relaxací u počítačové hry a kde už se jedná o práci? Jak se dá skloubit hraní her a studium na vysoké škole? A hrají i holky? Na to odpovídal David Urbánek, student Fakulty podnikatelské VUT a zakládající člen Esportovní studentské asociace, která sdružuje hráče z více než 30 vysokých škol.
#1 - Vezmou nám roboti práci?
"Ohledně vzpoury robotů nechci vůbec říct, že bychom k tomu byli blízko. Hlavní problém ale vidím v tom, že nevíme, jak jsme od toho daleko. Proto musíme být opatrní."
V roce stého výročí slova "robot" jsou pro lidstvo pořád roboti velkou neznámou. Pomáhají v průmyslu, ale jejich potenciál může být ve stárnoucí populaci například v roli pečovatelů. Přesto vědce drží zpátky mnoho neznámých. Kdy začne umělý mozek vnímat vlastní existenci? A chceme, aby roboti vypadali víc jako stroje, nebo jako lidé? Na otázky se snaží najít odpověď Luděk Žalud, který se věnuje robotice na FEKT VUT a CEITEC VUT.
Kdo vás podcasty provede?
Bc.
TerezaKadrnožková
Moderátorka podcastu
PR specialistka Oddělení marketingu a vnějších vztahů
Odpovědnost: Mgr. Marta Vaňková