Sociální bezpečí studujících

Právo na respekt

Na VUT není tolerována žádná z forem nežádoucího chování - př. diskriminace, sexuální obtěžování, nedovolený nátlak, šikana - a to jak mezi vyučujícími, jinými zaměstnanci/zaměstnankyněmi a studujícími, tak mezi studujícími navzájem. Prioritou VUT je, aby na univerzitě panovala kolegiální atmosféra a aby byl dodržován Etický kodex VUT.
Pokud se stanete objektem či svědkem jakéhokoliv nežádoucího jednání, máte možnost se účinně bránit či pomoci ochránit ostatní dle závažnosti jednání a role agresora (studující/ vyučující/ jiný zaměstnanec či zaměstnankyně) pomocí kontaktních osob a poradních orgánů.

INTERNÍ PODPORA

Kontaktní osoba pro sociální bezpečí na VUT

Oprávněná přijímat podněty/oznámení na výskyt nežádoucích jevů na univerzitě a dále je řešit.

• Ing. Bohdana Šlégrová (RE)

Pověřenkyně pro ochranu osobních údajů

Oprávněná přijímat podněty/oznámení na výskyt nežádoucích jevů na univerzitě a dále je řešit.

• RNDr. Mgr. Daniela Dvorská (RE)

Interní právní poradenství

• Mgr. Jana Bachová (Právní odbor)

Studentská komora Akademického senátu VUT (pověřenci a pověřenkyně)

Kontaktní osoby z řad studujících nejsou oprávněny podněty řešit, ale předáváají je s vaším svolením Kontaktní osobě pro sociální bezpečí na VUT.

• FP - zástupkyně studujících a předsedkyně SK AS VUT: Ing, Anna Kruljacová, M.Sc.

• FSI - zástupkyně studujících: Ing. Petra Kosová
  

• FAST - zástupce studujících: Ing. Daniel Skřek
  

• FEKT - zástupce studujících: Ing. Daniel Janík
  

• FIT - zástupce studujících: Lukáš Brázdil

• FCH - předseda komory: Ing. Jan Zahrádka
  

• FA - místopředsedkyně senátu: Ing. arch. Adéla Šoborová
  

• FaVU - zástupce studujících: Mgr. et MgA. Martin Žák
  

• VŠ ústavy - zástupkyně studujících: Ing. Katarína Rovenská
  

Etická komise

V případě závažného porušení Etického kodexu VUT je možno se obrátit přímo na Etickou komisi VUT, jejímiž členy/ členkami jsou nově také:

• zástupce studujících - Ing. Jan Zahrádka
• zástupkyně studujících - Ing. Katarína Rovenská

INTERNÍ PORADENSTVÍ

Poradenské centrum VUT (ICV) - Psychologická poradna

Zaměstnanci/zaměstnankyně jsou kontaktními osobami, které mají oprávnění přijímat podněty/ oznámení výskytu nežádoucích jevů a poskytovat psychologické či jiné poradenství. Nemají oprávnění podněty řešit, ale předávají je s vaším svolením zodpovědným osobám (Kontaktní osobě pro sociální bezpečí na VUT).

Poradenské centrum poskytuje psychologické poradenství - odbornou psychologickou pomoc pro studující, kteří se ocitli v nesnadné situace.

Poradenské centrum ALFONS

Zaměstnanci/zaměstnankyně jsou kontaktními osobami, které mají oprávnění přijímat podněty/ oznámení výskytu nežádoucích jevů a poskytovat psychologické či jiné poradenství. Nemají oprávnění podněty řešit, ale předávají je s vaším svolením zodpovědným osobám (Kontaktní osobě pro sociální bezpečí na VUT).

Poradenské centrum Alfons nabízí studujícím poradenství a pomoc s úspěšným zvládnutím studia. Nabízí:

• poradenství pro studující se zdravotním znevýhodněním/ omezením
  • specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, porucha pozornosti)
  • zdravotní znevýhodnění (sluchové, zrakové, pohybové, porucha autistického spektra)
  • psychické obtížě (deprese, úzkostné stavy, schizofrenie aj.)
  • jiné zdravotní obtíže (chronické somatické onemocnění aj.)
• sociálně-právní poradenství S-kompas

EXTERNÍ PODPORA

KRIZOVÉ LINKY V ČR

Krizové linky jsou jak v českém jazyce, tak i v ukrajinském a ruském jazyce

DALŠÍ PODPORA

• Persefona – řeší problematiku domácího a sexuálního násilí včetně pomoci jeho obětem
• Bílý kruh bezpečí – pomáhá obětem trestných činů včetně sexuálního násilí
• proFem – pomáhá obětem sexuálního násilí, pořádá vzdělávací akce k tématu
• Rosa centrum – pomáhá ženám – obětem domácího násilí
• Iniciativa nahlas – studentská iniciativa v rámci UK zabývající se problémem sexualizovaného násilí
• Konsent – zabývá se problematikou sexuálního násilí a jeho prevencí

Na akademické půdě není tolerováno...

Sexuální obtěžování

Základní informace

Sexuální obtěžování je jakákoliv forma nevyžádaného verbálního, neverbálního nebo fyzického jednání sexuální povahy, jehož cílem nebo důsledkem je zásah do důstojnosti člověka, obzvlášť když vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé prostředí. Pod pojem sexuální obtěžování můžeme zařadit sexuální nátlak, nežádoucí sexuální pozornost a sexistické chování (uplatňování genderových stereotypů). Na akademické půdě k němu může docházet mezi studujícími navzájem, mezi vyučujícími, ze strany vyučujících vůči studujícím nebo ze strany studujících vůči vyučujícím. Každý člen a každá členka akademické obce se podílí na vytváření bezpečného, respektujícího a důstojného prostředí bez projevů sexuálního obtěžování.

Podoby sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí

• nevyžádané opakované sexuální návrhy,
• vynucování sexuálního chování za protihodnotu (např. lepší podmínky u zkoušky),
• nevhodné komentáře vůči jednotlivci nebo skupině na základě pohlaví, genderu nebo sexuality,
• nevyžádané e-maily, fotografie nebo zprávy sexuální povahy,
• nevhodné vtipy o sexu a obscénní gesta,
• znásilnění či pokus o něj,
• nevyžádané dotyky.

Časté dopady sexuálního obtěžování na jeho oběti

• strach, úzkosti, stud, hněv,
• snížená produktivita,
• horší docházka,
• snížené sebevědomí,
• slabší výkony,
• vyhýbání se vyučujícím,
• předčasné ukončení studia,
• přenos zkušenosti do dalšího života.

Šikana na pracovišti

Bossing

Za šikanu ze strany nadřízeného (bossing, z angl. boss – „nadřízený, šéf“) může být považováno:

• přehnané kontrolování plnění povinností či docházky,
• neschválení dovolené,
• arogantní chování,
• slovní urážky,
• nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika,
• zesměšňování před kolegy,
• zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné),
• zabraňování přístupu k informacím např. od nadřízených, které vede k neinformovanosti,
• nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy,
• přisvojení si práce podřízeného jeho vedoucím,
• sexuální obtěžování,
• bezdůvodné vyhrožování výpovědí (ukončením služebního poměru),
• různé naschvály (odebrání kancelářských potřeb…),
• přemíra přesčasů,
• probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy atd.

Mobbing

Pro šikanu ze strany kolegů/kolegyň (z angl. mob – „dotírat, napadat, obtěžovat, obvykle skupinou lidí“) je charakteristická skrytost, rafinovanost a zákeřnost. Za mobbing lze považovat pouze chování, které se objevuje alespoň 1× týdně po dobu minimálně 6 měsíců. Někdy bývá pod mobbing zařazováno i sexuální obtěžování na pracovišti. Cílem mobbingu je poškození druhého za účelem jeho následného propuštění ze zaměstnání.

Mobbing není občasný konflikt, ale opakovaný a záměrný proces ničení vyhlédnuté oběti. Mobbing vypadá jako neškodné naschvály, legrácky, kanadské žertíky – ale jen oběť ví, že nejsou ojedinělé ani náhodné, ale naopak pravidelnou součástí pracovní doby. Když vám denně kolega např. neodpoví na pozdrav, má pro vás jen pohrdavé pohledy, pravidelně vás pomlouvá, kritizuje a očerňuje u nadřízených, jedná se o mobbing.

Stalking

Základní informace

Stalking je způsob nevhodného chování, které se projevuje tím, že se pachatel (anglický výraz stalker lze přeložit jako „pronásledovatel“) zaměří na nějakého člověka (svoji oběť), která ale o jeho zájem nestojí a neustále a dlouhodobě ho pronásleduje a obtěžuje (nevyžádanými esemeskami, e-maily, na Skype, různými druhy chatu, telefonáty, nechtěnými pozornostmi), porušuje jeho osobní svobodu, vyhrožuje mu a tím u něj vyvolává pocity strachu.

Stalking je trestný čin

Stalking je od roku 2010 i v České republice trestným činem, je kvalifikován v § 354 jako nebezpečné pronásledování. Pokud je oběť v ohrožení, může požádat i o krátkodobou policejní ochranu.

Projevy stalkingu

Mezi projevy stalkingu patří:

• demonstrování moci a síly (přímé či nepřímé výhrůžky), fyzické pronásledování oběti cestou do práce, na nákup, pronásledování autem, čekání na oběť před domem,
• stalker může také vyhrožovat fyzickým útokem na oběti nebo útokem na její blízké,
• uskutečněním výhružek v případech, že dosavadní pokusy stalkera selhávají,
• stalker se vydává za oběť, označuje sám sebe za oběť a předstírá, že se mu oběť mstí, může na oběť podat i trestní oznámení,
• snaha poškodit pověst oběti, očernit ji šířením nepravdivých informací v okolí. Rozpoznat stalkera nemusí být vůbec snadné a často se to ani nepodaří, může se jevit jako společensky naprosto normální člověk, o kterém ani jeho nejbližší okolí nemusí tušit, že např. obtěžuje jinou osobu.

Stalkerem může být:

• osoba, kterou oběť osobně zná a ví, že ji pronásleduje,
• osoba, kterou oběť osobně zná, ale neví, že ji pronásleduje,
• osoba, kterou oběť osobně nezná (např. kyberstalkeři hledající své oběti na internetu).