Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Přehled zapojených institucí do experimentu ICARUS ARMOR Next Gen.Do výběrového procesu se přihlásilo celkem 70 návrhů experimentů, které nejprve hodnotila Evropská kosmická agentura (ESA) z hlediska technické proveditelnosti, vědeckého přínosu a finanční náročnosti. Následně český odborný výbor posuzoval jejich strategický význam, přínos pro vědeckou komunitu a veřejnost. Z těchto návrhů bylo včetně ICARUS ARMOR Next Gen vybráno 13 experimentů, které vytvoří vyvážené zastoupení různých oblastí výzkumu – od fyzikálních věd přes studium fyziologie člověka až po projekty určené pro žáky a studenty všech stupňů škol.
„Výběr našeho experimentu k přípravě až do fáze „Ready to Fly“ (tj. dokončení předletové kvalifikace a připravenost k integraci na palubu ISS) je pro náš tým velká čest. V úzké spolupráci s prof. Mathiasem Basnerem chceme výrazně posunout poznání, jak zvládnout období adaptace astronauta na podmínky mikrogravitace s co nejmenším propadem kognitivní výkonnosti,“ uvedl Vratislav Šálený, vědecký garant experimentu, který projekt na slavnostním vyhlášení také představil.
Část týmu přítomná na slavnostním vyhlášení. Zleva: Vratislav Šálený (FEKT VUT), Monika Štěpánová (Lightly technologies), Lukáš Nejdl (Lightly technologies), Tomáš Koutník (UptimAI). | Autor: ICARUS ARMOR Next GenPodmínky, kterým je člověk během letu a pobytu ve vesmíru vystaven, představují pro organismus mimořádnou zátěž a mohou vyvolávat stresové reakce. Tyto reakce se projevují změnami hormonů, jako je kortizol nebo adrenalin, jejichž přítomnost a koncentraci lze neinvazivně sledovat například analýzou slin. Aleš Svoboda tak bude na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odebírat sliny a následná analýza se provede až po návratu. Ke správnému porovnání vzorků je však potřeba začít s odběrem na Zemi ještě před odletem. Na experimentu ICARUS ARMOR Next Gen se tak z VUT kromě Ústavu biomedicínského inženýrství a Ústavu mikroelektroniky z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT) podílí také Ústav fyzikální a spotřební chemie z Fakulty chemické (FCH VUT).„Pro vyhodnocení stresu budou snímany další parametry pomocí senzorů integrovaných do hodinek. Jedním takovým je napr. náš unikátní senzor intenzity pocení, který je obdobou senzoru elektrodermální aktivity používaný v detektoru lži. Je součástí hodinek a pracuje bez přímého galvanického spojení s pokožkou, což zaručuje necitlivost na slanost potu. Díky minimální spotřebě energie umožňuje dlouhodobé kontinuální měření, v čemž je světově ojedinělý. Dalšími meřenými parametry je srdeční tep a jeho variabilita a také saturace krve kyslíkem. Jednáme o tom, aby hodinky mohly pořizovat data i během letu na raketě Falcon 9,“ uvedl Jaromír Hubálek z Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT, ktery má na starosti vývoj hodinek.
„Špičkový časově rozlišený spektrofluorimetr na Fakultě chemické VUT slouží k optimalizaci procesu a verifikaci výsledků fotolýzy slin. Přístroj je schopný stanovit koncentrace látek ve slinách a jejich fotolýzním produktu v řádech desítek pikomol na litr (ppt, parts per trillion) a identifikovat je pomocí jejich doby vyhasínání jejich fluorescence (typicky nanosekundy s rozlišením 1 ps),“ popisuje Filip Mravec z Ústavu fyzikální a spotřební chemie FCH VUT, který se na projektu podílí od jeho počátků.
Projekt ICARUS ARMOR Next Gen vyvíjí digitální dvojče astronauta, které dokáže predikovat jeho kognitivní výkon při kumulativním stresu. Model kombinuje data o fyziologických a psychických reakcích na faktory jako vysoké přetížení při startu, mikrogravitace a dlouhodobý stres ve vesmíru. Využívá přitom i poznatky z Mise Zero-G, kde byly sledovány stresové reakce účastníků pomocí neinvazivního odběru slin. Na základě těchto dat dokáže model odhadnout odolnost vůči stresu, rychlost regenerace a optimalizovat pracovní a odpočinkové režimy, čímž zvyšuje bezpečnost i výkon astronautů a přispívá k pochopení vlivu extrémního stresu na lidský organismus.