Zvládne detekovat radiaci i jednotky nepřítele. Ukázka roje dronů a robotů řízeného AI zaujala armádu i hasiče

Vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Univerzity obrany (UO) už čtvrtým rokem realizují projekt zaměřený na vývoj roje dronů a robotů řízeného algoritmy umělé inteligence. V průběhu srpna a září systém demonstrovali zástupcům obranných a záchranných složek. Dva experimenty uskutečněné ve Vojenském újezdu Březina u Vyškova potvrdily jeho potenciál pro zpravodajské a průzkumné využití – při detekci radiačního zdroje i při mapování prostoru s nepřátelskou vojenskou technikou.

Tým řešitelů a vývojářů roje dronů a robotů z FEKT VUT. | Autor: Jakub Rozboud

Za předchůdce projektu, jehož celý název zní Robotický systém řízený algoritmy umělé inteligence pro zpravodajské a průzkumné účely, lze považovat pozemního robota řady Orpheus, vyvíjeného na VUT již od roku 2003 jak pro armádní, tak pro civilní využití. Inovovaný Orfeus patří i do současného systému, který kromě něj zahrnuje další dva typy pozemních robotů, tři typy dronů a stanici operátora s komunikační infrastrukturou. Vznikl tak ucelený systém, který díky pokročilé automatizaci nabízí minimální nároky na jeho obsluhu.

Pozemní robot Orfeus. | Autor: Jakub Rozboud

„Běžné drony se obvykle používají v manuálním režimu, kdy je jeden dron v reálném čase řízen jedním operátorem. Náš projekt je mnohem komplexnější. Na početný roj dronů doprovázených několika pozemními roboty stačí jeden operátor, který zadá misi a všechny stroje ji jako jeden systém autonomně provedou. Současně díky tomu, že máme více strojů s různými typy senzorů poskytujících více typů informací, které mohou být v danou chvíli důležité, dochází také ke snížení potřeby dalších specialistů,“ uvedl vedoucí projektu Petr Marcoň z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT).

Delta – nejpoužívanější dron roje, dolet 40 minut s plnou zátěží 2 kg, vybavený senzory, např. k vytvoření digitálního modelu terénu;
Falcon – největší dron roje, dolet 24 minut při plném zatížení 9 kg, transport pozemního robota Hermes;
Ares – dron s nosností 1 kg, dolet 40 minut, transport zásilek.
Roj doplňují pozemní roboti Orpheus, Scout, Hermes a stanice operátora.

Veškerý software a většinu hardware vyvinuli řešitelé projektu nebo je „open source“. To přispívá ke kybernetické bezpečnosti systému.

Dron Falcon při plnění mise. | Autor: Jakub Rozboud

S tím, jak vypadá příklad konkrétní mise, se mohli seznámit specialisté z Armády ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (HZS) přímo v terénu v průběhu srpna a září 2025. Šlo o dlouho plánované vyvrcholení projektu před jeho závěrem v prosinci 2025. „Řešili jsme dva možné scénáře. V srpnu šlo o použití špinavé bomby v obydlené oblasti. Identifikovali jsme a měřili radiaci – zda je prostředí bezpečné pro vojáky a občany. Druhý scénář v polovině září zahrnoval průzkum rozsáhlého vojenského prostoru – zda se ve vymezené oblasti pohybují vojáci nepřítele a je tam ozbrojená technika,“ vysvětlil Petr Marcoň.

První experiment – detekce radioaktivního zdroje

Přípravu scénářů a taktické hodnocení mise měli na starosti odborníci z UO. První scénář zahrnoval postup jednotek od města Vyškov směrem na severozápad k lokalitě Jeseník. V průběhu postupu detekoval roj dronů úložiště zbraní hromadného ničení s gama zářením. „Vzdušný průzkum prostoru identifikoval hrozbu a následně ji potvrdili pozemní roboti. Díky senzorům na dronech a robotech mohl velitel jednotek detekovaný zdroj zobrazit a následně rozhodnout o dalším postupu k jeho ovládnutí,“ přiblížil experiment Jan Nohel z Fakulty vojenského leadershipu UO a ocenil, že je komunikační systém projektu kompatibilní s armádním informačním systémem BVIS a získaná data lze sdílet dalším armádním složkám.

Přípravy roje před experimentem – drony Delta. | Autor: Jakub Rozboud

„Experiment byl přínosný tím, že bylo možné pracovat s reálnými radioaktivními zdroji a otestovat radiační detektory roje (součást takzvaných CBRN detektorů, pozn. red.),“ dodal Luděk Žalud, spoluřešitel projektu z FEKT VUT.

Druhý experiment – průzkum nepřátelského území

Cílem zhruba 15minutového experimentu byla identifikace a zmapování pozic nepřítele a jeho vojenské techniky pomocí 8 dronů kooperujících s třemi roboty v terénu o rozloze zhruba 40 hektarů. Odborníci z FEKT VUT přitom demonstrovali všechny fáze mise – od plánování (založení mise, vymezení území, výběr jednotlivých úloh), přes přípravu strojů, až po průběh samotné mise a následné zpracování získaných dat. „V ukázce jsme v rámci letu roje spojili všechny typy plánovačů tras dronů – metaheuristický plánovač, který využívá algoritmů AI k optimalizaci trasy, systematický, který oblast detailně skenuje a ruční plánovač. Reálně by stačil jeden typ, který operátor vyhodnotí jako nejvhodnější, zejména s ohledem na co nejrychlejší zisk informace z daného prostoru, ale chtěli jsme ukázat, jak se jednotlivé možnosti doplňují,“ přiblížil Petr Marcoň.

Roj dronů a robotů zahajuje na pokyn operátora průzkumnou misi s cílem nalézt pozice nepřátelské vojenské techniky. | Autor: Jakub Rozboud

Jednotlivé drony natáčely celou misi různými typy senzorů. Disponují například rgb kamerou, multispektrálním snímáním, termokamerou, laserovým skenerem nebo již zmíněným detektorem radiace. Získaná data může dron v reálném čase vysílat jako videostream. To však není na skutečném bojišti výhodné. „Vzhledem k datové náročnosti je lépe zaslané informace omezit na krátké textové zprávy a kompletní data stáhnout až po misi, kdy je lze se zapojením výkonné neuronové sítě zpracovat například do podoby 3D mapy s vysokým rozlišením a aktuální polohou vojenské techniky,“ vysvětlil Luděk Žalud.

Co experimenty ukázaly a navazující projekt

Rychlost zpracování dat a výsledky v podobě vysoce přesných georeferencovaných map zaujaly zástupce Armády ČR. „Získané výstupy rozšiřují operační přehled velitele jednotky v nepřístupném terénu. Tím přispívají k ochraně zdraví i životů vojáků a dalších specialistů,“ ocenil David Anthony Procházka z Generálního štábu Armády ČR.

Účastníci akce mohli sledovat trasy dronů a průběh experimentu. | Autor: Jakub Rozboud

„Cílem experimentů bylo připravit takové scénáře, které budou demonstrovat současný stav projektu s jeho přednostmi i nedostatky. Již nyní víme, že se v navazujícím projektu zaměříme na odolnější komunikační nástroje a problematiku lokalizace, protože data z GPS, bez kterých se současný roj neobejde, lze nejen zarušit, ale i podvrhnout,“ zmínil Luděk Žalud a dodal, že zájem o systém je ze strany různých státních i civilních subjektů větší, než výzkumníci původně očekávali.

Navazující projekt s názvem názvem Multirobotický systém pro autonomní terénní operace s vícezdrojovou navigací bude mimo jiné řešit problematiku komunikace a lokalizace dronů. Od 1. 7. 2025 získal podporu z programu TAČR PRODEF. Hlavním řešitelem je VUT, dalšími účastníky jsou Univerzita obrany, společnosti LTR a Fly4Future, ČVUT a Vojenský výzkumný ústav.

„Viděl jsem mnoho projektů zaměřených na využívání bezpilotních prostředků a ve srovnání s nimi dokáže tento projekt VUT a UO reálně řešit problém a přenést jej do podoby, která je pro uživatele použitelná. Je stále více zásahů, kde bychom takový systém využili,“ vyzdvihl Martin Nekula, specialista HZS Moravskoslezského kraje.

Následné diskuze se účastnili také zástupci Hasičského záchranného sboru | Autor: Jakub Rozboud

„Máme zkušenosti s nasazením dronů při mimořádných událostech, jako jsou požáry nebo chemické havárie. Jsme schopni projektu nabídnout širší ‚hřiště‘ a přizvat jeho zástupce k reálným událostem,“ doplnil náměstek ředitele HZS ČR Petr Ošlejšek s tím, že v projektu vidí potenciál z hlediska vytvoření jednotné platformy a synergie pro různé uživatele.

„Projekt jsme navrhovali ještě před válkou na Ukrajině. Když nastala, objevila se spousta technických a vojenských otázek, které nám ukázaly široké pole pro další práci. Jsme rádi za možnost pokračování projektu a jsme přesvědčeni, že jeho prostřednictvím přispíváme k řešení reálných problémů v bezpečnostní komunitě,“ řekl na závěr Alexandr Štefek, prorektor UO pro digitalizaci a informatizaci.