Základní studijní zdroje (včetně výukové platformy IBM Z Xplore) poskytl studentovi odborný konzultant. S ohledem na téma práce z nich většina pochopitelně pochází od IBM, jakožto tvůrce IBM Z mainframů. Student je vhodně doplnil dalšími zdroji, přičemž převzaté texty a myšlenky pečlivě označil.

Pro pohodlnou diskuzi měla být technická zpráva dokončena minimálně o týden dříve, ale díky zvýšenému úsilí na obou stranách je výsledná technická zpráva nakonec v dobrém stavu. 

Prezentační úroveň technické zprávy je slabší. Celková logická struktura práce je v pořádku, řada kapitol je ovšem náročná na pochopení z několika důvodů:

1. Drtivá většina obrázků a kódu není z textu nijak odkazována, prostě se v práci objevují a je na čtenáři, aby pochopil k jaké části textu (pokud vůbec nějaké) se daný obrázek nebo kód váže.
2. Některé popisy jsou vysloveně matoucí nebo nezapadají do obsahu dané kapitoly. Příkladem je třeba ukázkový postup práce s nástrojem SPUFI na straně 23, který má (pravděpodobně) ilustrovat použití tohoto nástroje v kontextu konkrétního příkladu, jenž ale není znám. Navíc mezi kroky 4 a 5 chybí krok, jenž si má asi čtenář domyslet z obrázku 3.2, který pravděpodobně ukazuje výsledek kroku 4 a některá z voleb v tomto obrázku má pravděpodobně vést ke kroku 5.
3. Popisy příkladů v kapitole 4 jsou často velmi strohé. U práce, jenž se zaměřuje na vysvětlení rozdílů mezi tradičními a moderními přístupy bych čekal pravý opak. Příkladem je třeba vysvětlení využití JCL u příkladu 2 na straně 49, kde je zdůrazněno hned na začátku, že budou jednotlivé kroky překladu zopakovány, ale následuje jen posloupnost výpisů kódu a obrázků s výstupy bez jakéhokoliv komentáře.

Umístění nebo existence některých podkapitol je navíc problematická. Například kapitola 3.6 se zabývá překladem zdrojového kódu, ovšem schéma celého procesu je uvedeno až na úplném konci. Čtenář by očekával, že tímto schématem se začne a až poté se budou do podrobna probírat jednotlivé části tohoto procesu.

Kapitola 3.5 má popisovat hlavní komponenty Db2, ovšem ty jen vyjmenuje v jedné větě a v následujících 2 odstavcích, tvořících zbytek kapitoly, rozebírá pouze prostředí DSN. Tato kapitola působí spíše jako draft větší plánované kapitoly nebo zbytkový text pro přesunu textu do jiných kapitol.

Výsledkem práce jsou 3 dvojice celkem jednoduchých příkladů demonstrujících práci s databází Db2, resp. PostgreSQL. Důvodem využití databáze PostgreSQL u moderních přístupů byl problém s nedostatečnými oprávněními pro připojení k databází Db2, jenž ovšem nemohl student předpokládat ani sám vyřešit.

Ačkoliv jsou příklady plně funkční, všechny jsou velmi jednoduché a demonstrují jen základní práci s databázemi, což je i pro bakalářskou práci trochu málo. Očekával bych alespoň pokrytí základních CRUD operací s databází, ne jen 3 velmi podobné příklady dotazování (čtení) nad databází.

Jelikož všechny příklady realizují jednoduché dotazování nad databází, očekával bych také v části věnované testování výkonnostních parametrů evaluaci závislosti velikosti databáze na časové náročnosti vykonávání uvedených příkladů. Práce tuto evaluaci zmiňuje jako práci do budoucna, nenašel jsem ovšem důvod proč ji nešlo realizovat již v rámci této práce.

Stupeň hodnocení: zadání splněno

Zadání bylo splněno, ačkoliv některé body zadání byly splněny velmi minimalisticky (jen 3 jednoduché příklady pro porovnání a otestování výkonnostních parametrů).

Práce cituje velké množství zdrojů, je ovšem nutno zdůraznit, že velká řada z těchto zdrojů jsou manuály k jednotlivým technologiím a jiné online zdroje. Jen minimum zdrojů jsou knihy nebo odborné publikace. Všechny zdroje jsou v textu práce řádně citovány.