Student využíval výhradně zdroje vlastní, případně doporučené Gen Digital. To je škoda, protože v rámci doporučených zdrojů byl dokument vytvořený Sborem pro ochranu osobních údajů, což je správní instituce spadající pod Evropskou komisi a informace obsažené v tomto dokumentu jsou nanejvýš relevantní.

Práci jsem viděl v předstihu, ale neúplnou. Mé poznámky nebyly reflektovány. To je způsobené tím, že textová část vznikala na poslední chvíli.

Autor rozvádí teoretický úvod do problematiky v několika úvodních kapitolách. Dle názoru oponenta by se mělo spíše jednat o podsekce jedné kapitoly a ne o individuální kapitoly samotné.

Některé sekce technické zprávy dále nejsou dle názoru oponenta korektně umístěny - podsekce sekce 5.1 na str. 19 by měly spíše být součástí kapitoly návrhu řešení, spíše než samotné implementace výsledného řešení.

Vybrané sekce by někdy mohly zacházet do větších podrobností navrženého/implementovaného chování aplikace ovšem všeobecně platí, že text technické zprávy je až na výjimky celkem čtivý a kompletní.

Výsledné řešení (kód v jazyce JavaScript) nemá ani 1 200 řádků, a to včetně všech komentářů i řádků prázdných. Programové skripty neobsahují žádné dokumentační komentáře v běžně používaném formátu JSDoc - to oponent považuje za naprosté minimum v kontextu programové dokumentace pro další programátory. Implementační řešení dále také nevyužívá TypeScript pro zajištění vyšší typové bezpečnosti či snazšímu objektovému návrhu. Celé řešení je procedurálního modelu. Řešení také nedisponuje ani jednotkovými či integračními testy jakéhokoliv rázu.

Praktické užití vytvořeného nástroje na uživatelské úrovni není téměř možné. Přidávání, organizace či odstraňování nepoužívaných záložek sice funguje "na pozadí," nicméně vždy vyžaduje explicitní potvrzení jakékoliv akce od uživatele. Tím se rozšíření stává víceméně nepoužitelným, protože vyžaduje schválení přidání jakékoliv nové záložky, potvrzení odstranění jakékoliv existující záložky a i potvrzení nově navržené struktury pro dané záložky. V takové chvíli je zkrátka lepší si záložky spravovat sám.

Řešení je dále tvrdě zalimitováno na použití maximálně 7 různých kategorií a to pouze v jediné úrovni. Hlubší stromová struktura nebude programem nikdy navržena a použita. Dále v případě, že záložek je více, než 80, program nebude s největší pravděpodobností schopen korektně pracovat. To sice je autorem v práci zdokumentováno, nicméně aplikace se proti této situaci nijak aktivně nechrání a uživateli není nikde limit na počet záložek explicitně sdělen.

Implementace stěžejní části práce - analýza chování uživatele a optimalizace struktury záložek na základě nasbíraných dat je kompletně "vyřešena" dotazem do LLM dostupném přímo v prohlížeči.

Dále pak na stránce 16 autor v sekci "Automatická organizácia záložiek" v poslední větě 2. odstavce uvádí "Pridávanie záložiek do nových priečinkov prebieha postupne od najpouživanejších záložiek k tým najmenej používaným, [...]" - toto je kompletní lež, protože ve zdrojovém kódu programu se žádná takováto funkcionalita nenachází. Metoda sortBookmarks, která se ve zdrojovém kódu nachází, provádí organizaci záložek do adresářů pomocí volání LLM bez poskytnutí jakéhokoliv kontextu pro řazení či prioritizaci jednotlivých záložek. To ostatně lze vidět i v kódu 5.1 na str. 24. Proměnná bookmarkArray obsahuje pouze položky "id", "title" a "url".

Stupeň hodnocení: zadání téměř splněno s vážnějšími výhradami

Oponent má k míře splnění jednotlivých bodů zadání určité výhrady:

1. Tento bod je splněn v plném rozsahu.
2. Autor se sice seznámil s principy Privacy by Design (PbD), nicméně rozbor možností analýzy uživatelských vzorců chování není v textu technické zprávy k nalezení.
3. Autor na základě PbD navrhl "algoritmus," pro výběr stránek, které navrhne pro přidání mezi záložky - "algoritmus" není nikterak chytrý a jedná se prakticky o uživatelem konfigurovatelnou podmínku "stránku jsem navštívil alespon X-krát za posledních Y dní." Zde se autor rozhodl nesbírat další data pro možný větší benefit procesu uspořádávání záložek odkazujíc se na pravidla PbD (minimalizace sbíraných dat). Nicméně v kapitole 3.2 v sekci "Úplná funkcionalita" autor také hned v první větě uvádí "Začlenenie ochrany súkromia do vyvíjanej aplikácie by nemalo ovplyvniť jej plnú funkčnosť." s čímž souhlasím, ale v práci to následně autorem respektováno nebylo.
   Část "[...] na základě analýzy uživatelských vzorců chování automaticky uspořádá záložky webového prohlížeče tak, aby reflektovaly měnící se zájmy a potřeby uživatele." tohoto bodu zádání nepovažuji za dostatečně splněnou.
4. Tento bod je splněn.
5. Autor provedl dotazníkový průzkum s 9 respondenty, kde analyzoval spokojenost uživatelů s navrženými názvy pro nově uložené záložky. Hodnocení návrhu struktury či pořadí nebylo součástí průzkumu (i přes to že se jedná o stěžejní část práce).
   K testování implementace došlo autorem pouze ručně a ve velmi omezeném rozsahu. Ve chvíli kdy autor uznal za vhodné, program víceméně 7x spustil, zapsal délku trvání procesu, zhodnotil výsledek a kapitolu tak uzavřel.
   V rámci testování autor dále v sekci 6.1 na str. 28 v 2. odstavci od konce při popisu výsledků "čtvrtého experimentu" k době zpracování (121 sekund) uvádí: "[...] čo naznačuje nárast časovej náročnosti pri väčšej množine vstupných dat." Nicméně to v kontextu v předcházejícího odstavce k "třetímu experimentu," kde trvání bylo 85 sekund a množina vstupních dat identická, nedává žádný logický smysl.
   Navržené testování nepovažuji za dostatečné.
6. Tento bod je splněn.

Autor v technické zprávě uvádí citace z 48 zdrojů, nicméně toto číslo je zavádějící. Citace zdroje privacypatterns.org je uvedena 3x, vždy pouze s jinou stránkou daného webu, dále dokumentace Google Chrome pro programátory je ve zdrojích uvedena 18x, opět s různými stránkami. Autor necituje žádný z vedoucím doporučených základních literárních pramenů, z 28 unikátních zdrojů je 6 odborná literatura a knižní publikace a ve zbytku se jedná o online zdroje.