diplomová práce

Strukturalismus pro 21. století

Text práce 75.24 MB Příloha 67.88 MB

Autor práce: Ing. arch. Martin Vojtíšek

Ak. rok: 2022/2023

Vedoucí: mgr inź. arch Szymon Rozwalka

Oponent: Ing. arch. Václav Štojdl

Abstrakt:

Nomos je z části teoretický projekt, který zkoumá rozdíly mezi holandským strukturalismem a japonským metabolismem a snaží se najít současný architektonický systém, který je zamýšlen jako současná interpretace těchto směrů. Projekt dává důraz na dočasné nevyužití proměnlivosti našeho prostředí a snaží se ji zakomponovat do návrhu systému, tak aby si jej uživatel mohl přizpůsobovat. Hledá způsoby jak spojit benefity organického růstu a modulového navrhování skrz simulaci reakce-difúze. V rámci aplikace systému je ukázáno možné řešení v konkrétním kontextu s návrhem jeho fragmentu.

Klíčová slova:

Strukturalismus, Metabolismus, Simulace reakce-difůze, Modularita, Růst, Proměnlivost, Adaptabilita

Termín obhajoby

22.05.2023

Výsledek obhajoby

obhájeno (práce byla úspěšně obhájena)

znamkaAznamka

Klasifikace

A

Průběh obhajoby

Student prezentuje svůj projekt. Byly přečteny posudky. Student reaguje na oponenturu. Souvisí nějak váš návrh s okolním zástavbou? Reaguje na vedlejší administrativní stavbu Centraal Beheer? Proč jste zvolil dřevěnou konstrukci? Student odpověděl dobře na všechny otázky.

Jazyk práce

čeština

Fakulta

Ústav

Studijní program

Architektura a urbanismus (N_A+U)

Složení komise

prof. Ing. arch. Monika Mitášová, Ph.D. (předseda)
Ing. arch. MArch. Markéta Mráčková (člen)
MgA. Ing. arch. Barbora Šimonová (člen)
Mgr. Rostislav Koryčánek (člen)
Ing. arch. David Kraus (člen)
Ing. Jiří Železný (člen)

Diplomová práce Martina Vojtíška je ambiciózním projektem, který ve své teoretické části srovnává evropský strukturalismus v architektuře s japonským metabolismem. Psaný text místy působí poněkud chaotickým dojmem, jindy je příliš zjednodušený (příliš často autor v mnohovrstevnatých a složitých situacích používá termíny PROTO, S TOHO DUVODU, což vyvolává dojem, že definuje příčiny jednovrstevnatou metodou zero-one). Výše uvedená kritika je však spíše kritikou psaného textu než autorova způsobu myšlení. Kritika o to riskantnější, že čeština není mým mateřským jazykem. Domnívám se, že student nezjednodušuje jednotlivé vztahy na jednoduché mechanismy a pouze poněkud neobratně konstruuje psané formulace. 
I přes výše uvedenou kritiku nacházím v textové části řadu zajímavých momentů a komparací. Někdy velmi přínosných. Zajímavým postřehem je podobnost mezi Sky House Kiyonoriho Kikutakeho a Hertzbergerovým základním modulem Centraal Beheer, stejně jako akcent na kulturní kontinuitu (tradiční předobraz) Metabolismu a zaměření na dílo Fumiko Maki a jeho kolektivní formu, patrnou při tvorbě Vojtíšková projektu.

Samotný projekt může na první pohled budit dojem, že se příliš blíží megastrukturám 70. let. Při bližším pohledu je však patrný jasný posun. Už samotné rozhodnutí použít jako hlavní konstrukci dřevo s odkazem na předobraz střešních krovů mnohé mění. Také pojednání stavby jako 3D stavební parcely, ponechávající velkou část jako nedefinovaný vnější prostor, je důležitou novinkou. Dalším zajímavým momentem práce je pasáž o modulaci, která zavádí výjimky ze základního pravidla a umožňuje tak oprostit se od přílišné monotónnosti klasického strukturalismu a metabolismu. V konečné verzi autor bohužel nevyužil analyzované příklady výjimek, které mohly práci ještě více obohatit.
Kritérium hodnocení Známka
Přístup studenta ke zpracování A
Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 96

Známka navržená vedoucím: A

Autor předkládá ucelenou komplexní práci konstruovanou na základech důkladné analýzy, inovované o další mezioborové i soudobé principy. V návrhové části je prezentace redukovaná na axonometrii, která zůstává v dalších částech nepotvrzena vypovídající perspektivou či důkladnějším popisem vzájemných vazeb a kvality prostředí. I vzhledem ke komplexnosti zadání je ale tato skutečnost pochopitelná.
Kritérium hodnocení Slovní hodnocení Známka
Urbanistické řešení Pokud chápeme urbanismus jako souborem principů, zásad a pravidel, pak autor tyto systematicky analyzuje, doplňuje o nové principy a dále testuje pomocí simulace. Jeho ambicí je vytvořit nový systém fungující na základě takto vytvořených pravidel, přesto schopný se dále rozvíjet a reagovat na nové podněty. Snaha o aplikaci principů reakce, difúze či biometrie je jistě jedním z přínosů této práce. A
Architektonické řešení Superstruktura navazuje na Hertzbergerův komplex svébytným způsobem. Nejen fyzicky, ale i myšlenkově. Návrh sám je autonomní, demonstrující vybrané principy. Propracovaná axonometrie ukazuje náhled do jednotlivých prostor. Otázkou zůstává jejich prostorové působením, skutečné oslunění a vzájemné vztahy jednotek v poměrně masivní dřevěné konstrukci, stejně tak jako kvalita prostotu mezi nimi. A
Provozní řešení Celek působí na první pohled logicky, okolí a kontext jsou popsány ale spíše schematicky podobně jako distribuce meziprostor – privátních, polosoukromých či veřejných. Obytné jednotky jsou řešeny účelně, standardním způsobem. Vzhledem k opakujícímu se modulu je škoda, že dvojice jednotek není dořešena do většího detailu – možných variant zařízení, vzájemných vztahů či případné možnosti propojení. B
Technicko konstrukční řešení Volba dřeva jako konstrukčního materiálu skeletu je na první pohled překvapivá, přinášející nové výzvy. Konstrukce na základě osmistěnu je zpracována racionálně vč. koncepce vedení instalací k dalšímu dopracování. Samotné moduly resp. způsob výplně je dle konstatování autora libovolný, uvažovaný jako dřevěná rámová konstrukce. Bližší popis, schéma popř. technický detail fasády v práci chybí. B
Formální úroveň Zvolená forma prezentace je v analytické části dobře srozumitelná a přehledná. Autor postupuju systematicky. Výslednou syntézu a konstrukci nového systému doplňuje o nové principy a zkoumá prostřednictvím simulace. Sám návrh je mimo propracované axonometrie redukován na schématické půdorysy a řezy. Perspektivní zobrazení ilustrující prostorový dojem z ulice, meziprostor či interiéru bohužel chybí. B
Otázky k obhajobě:
  1. Jaká je velikost obytné jednotky, standard a cílová skupina obyvatel komplexu? Jakou kvalitu bydlení vzhledem k aktuálním potřebám představuje? Popište na podrobnějším výřezu vzájemné vztahy sousedních jednotek a fungování prostoru mezi nimi. Jakou úlohu v procesu hledání biometrické struktury může představovat nastavení parametru?
Výsledný počet bodů navržený oponentem: 90

Známka navržená oponentem: A

Odpovědnost: Mgr. et Mgr. Hana Odstrčilová