diplomová práce

Modernita a holocaust

Text práce 20.11 MB Příloha 42.55 MB

Autor práce: Ing. arch. Adam Cingeľ

Ak. rok: 2021/2022

Vedoucí: mgr inź. arch Szymon Rozwalka

Oponent: Ing. arch. Jakub Kopec, ArtD.

Abstrakt:

Diplomová práca s názvom Modernita a Holokaust sa zaoberá návrhom Dokumentačného centra Holokastu na Morave. Projektu predchádzala analytická časť vo forme preddiplomového projektu, ktorá skúmala mesto Brno v spojitosti s problematikou modernistického myslenia spoločnosti. Výsledkom tejto teoretickej práce bola okrem definovania schématu pojmu „Otherness“ aj mapa tzv. „druhého“ častokát odmietaného Brna.

Diplomový projekt sa venuje predovšetkým prepojenosti Holokaustu a modernej spoločnosti. Na otázky tejto problematiky sa snažím nachádzať odpovede hlavne skrz architektúru a a myšlienky aplikujem práve na návrhu dokumentačného centra.
Práca sa vďaka poznatkom z predošlých analýz dostáva k tematike regulovanosti a neregulovanosti priestorov, z ktorej vychádza práve koncept celého objektu. Objekt je tak rozdelený na dva funkčné celky. Spodná časť funguje ako neregulovaná živelná štruktúra, ktorá sa stáva životom stavby. Prepája jednotlivé funkcie a ponúka mnoho možností pohybu a členenia priestoru. Táto časť je tvorená oceľovou konštrukciou a pôsobí na rozdiel od časti druhej omnoho rozvoľnenejšie. Druhou časťou je hmota expozície, ktorá je vyzdvihnutá do najvyššej časti objektu. Táto časť je kontrolovaným a regulovaným priestorom. Pôsobí vďaka svojej masívnej hmote a fasáde z betónu veľmi ťažko a vytvára tak  kontrast nie len v rovine prevádzky, ale aj v rovine vizuálnej. Tieto časti fungujú vo vzájomnom vzťahu a vytvárajú tak jeden celok, ktorým je spojenie výstavného priestoru expozície a doplňujúceho programu ako sú kaviareň, detské centrum, knižnica či reštaurácia.

Klíčová slova:

Modernita, Holokaust, inakosť, regulovaný, múzeum, Brno

Termín obhajoby

23.05.2022

Výsledek obhajoby

obhájeno (práce byla úspěšně obhájena)

znamkaBznamka

Klasifikace

B

Průběh obhajoby

- Student prezentoval vlastní koncept – propojení tzv „Otherness“ s architekturou, návrhem dokumentačního centra holokaustu, otázku regulovatelného a neregulovatelného. - Otázky oponenta zodpověděl přesvědčivě - Otázky vedoucího práce zodpověděl a doložil ilustračními vizualizacemi - Komise žádala detailnější popis rozdílu v předchozích tezích a uvedení tezí na praktickém fungování provozu stavby, objasnění rozdílu návrhu a standartní architektury, např. v čem se neregulovatelnost projevuje ve fixním půdoryse a konstrukci. - Bouřlivá debata nad modelem vedla studenta k úvaze nad mírou jistější interpretace kladů projektu.

Jazyk práce

čeština

Fakulta

Fakulta architektury

Ústav

Ústav experimentální tvorby

Studijní program

Architektura a urbanismus (N_A+U)

Složení komise

prof. Ing. arch. Monika Mitášová, Ph.D. (předseda)
Ing. arch. Jaroslav Sedlák, Ph.D. (člen)
Ing.arch. Petra Vojtasíkova (člen)
Ing. arch. Jan Vojtíšek (člen)
Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D. (člen)

Posudek vedoucího
mgr inź. arch Szymon Rozwalka

Téma projektu, které pracuje mimo jiné s traumatickou zkušeností holocaustu, vyžaduje od architektury kritický pohled na její současné status quo.
Aby toho student dosáhl, musel věnovat značné množství času teoretické části, kterou začal analyzovat ještě v rámci předdiplomního projektu, zpracovávaného ve dvoučlenném týmu. Tato teoretická část je pravděpodobně nejcennějším přínosem projektu.
Myslím, že by bylo vhodné v této práci pokračovat v rámci doktorského studia.

Diplomový projekt sice vychází z předdiplomního projektu, ale ve svém konceptu redukuje problematiku obsaženou v tomto projektu na poměrně jednoduchou dichotomii regulované/ne-regulované. Ne že by tato dichotomie nebyla na místě, ale přestože se zabývá velmi důležitým problémem, s nímž se současný architektonický a urbanistický diskurz potýká, autorův myšlenkový postup, který spojuje práci s konceptem jinakosti (otherness) s výše zmíněnou dichotomií, není zcela přesvědčivý.
Zatímco hlavní principy navržené stavby jsou jasné a srozumitelné, není zcela jasné, jak autor chápe ne-regulovanou část. V čem spočívá tato ne-regulovanost? Pouze použitím otočných stěn?
Zatímco schematické nákresy zdůrazňují předpokládanou dichotomii, ve vizualizacích ji nevidím. Možná je to důsledek nedostatku času, ale možná se v tom autor ztratil.
Při bližším prohlížení půdorysů se ne-regularita začíná trochu projevovat, ale pro přehlednost chybí funkčně-komunikační 3D schéma, které by ne-regulovanost této části budovy ukázalo.
V konstrukčních schématech chybí podzemní část.
V projektu chybí lepší prezentace toho, jak autor pracuje s materiály použitými ve spodní části budovy.

Otázky k obhajobě:   
- z návrhu není zcela jasné, jak si autor představuje obvodový pás kolem expozičního prostoru. Je zastřešený?
- jak je osvětlena expoziční část?
- není jasné, jak autor chápe ne-regulovanou část. V čem spočívá tato ne-regulovanost?
Kritérium hodnocení Slovní hodnocení Známka
Přístup studenta ke zpracování Student mohl pracovat o něco intenzivněji. Bohužel hned na začátku semestru musel skloubit školu s prací, což ovlivnilo výslednou kvalitu projektu. V druhé polovině semestru již věnoval práci veškerý svůj čas, takže byl schopen dokončit projekt na dobré úrovni. Velmi důležitou součástí práce byl také předdiplomní projekt. C
Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 91

Známka navržená vedoucím: A

Posudek oponenta
Ing. arch. Jakub Kopec, ArtD.

Diplomová práce Modernita a holokaust hledá architektonicko-urbanistickou artikulaci vybraných tezí o jinakosti na příkladu Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Tato jinakost se projevuje především ve vztahu regulovaného a spontánně vznikajícího (neregulovaného). Jejich interpretace v podobě primární a sekundární struktury stavby odkazuje k radikální architektuře 60. let 20. století a jejímu soudobému revivalu. Na rozdíl od těchto architektur však pracuje s otevřeností formy příliš doslovně a kontrolovaně, pod dohledem architekta a jeho estetického cítění. Vzniká tak sice atraktivně pojatá stavba, její největší potenciál spočívající v určité procesuálnosti však zůstává nenaplněn.
Kritérium hodnocení Slovní hodnocení Známka
Urbanistické řešení Navrhované Dokumentační centrum holokaustu na Moravě je další monumentální stavbou na brněnském ringu, v jeho dodnes nejméně dokončené přednádražní části. Architektonické komponování stavby zajímavě komunikuje s její nejednoznačnou situací. Nejedná se o komponování situaci ukončující, ale spíše vrstvící nové situace. B
Architektonické řešení Student koncepci stavby popisuje v ambivalentních pojmech regulovaného a neregulovaného. To je s ohledem na zadání práce a dané místo smysluplné. Architektonickou artikulaci těchto pojmů v podobě návrhu však z mého pohledu charakterizuje spíše jejich nepochopení a chybné čtení. Je totiž zřejmé, že student nekomponuje svým autorským rukopisem pouze horní regulovanou část stavby, ale též její spodní neregulovaný doplněk. Ten reflektuje pouze daný program stavby a autorovy individuální představy o něm, které mají daleko k možné procesuálnosti a otevřenosti spontánně vznikajících neregulovaných struktur. Kdybych měl hledat paralelu k zamýšlenému konceptu, zmínil bych Kikutakeho Sky House. Architektův vlastní rodinný dům, jehož hlavní objem posazený nad terén byl v průběhu času metabolisticky doplňován o další méně či více temporární doplňky podmíněné životními potřebami jeho obyvatel, např. hnízda pro děti, garáž apod. V kontextu předložené diplomové práce by tak mohl být zadaný program nejen navržen, ale též transformován, či dokonce zpochybňován oním spontánním životem. To se však v návrhu neděje. D
Provozní řešení Řešení veřejného prostoru na vertikálně rozrůzněných úrovních má blízko k modernistickým konceptům vertikální segregace různých druhů dopravy, které se propsaly i do podoby nádražních podchodů a vyvýšených koridorů a teras za nádražím. V tomto ohledu v návrhu poněkud postrádám kritičtější reflexi jejich diskutabilní role v rámci soudobého veřejného prostoru. C
Technicko konstrukční řešení Postrádám jednoznačnější konstruování primární horní části a její stavební oddělení od sekundární spodní části. Jednotlivým objemům spodku by prospěla možnost jejich přidávání a odebírání, které však navržená konstrukce nereflektuje. D
Formální úroveň Formální zpracování je na úrovni. B
Otázky k obhajobě:
  1. Čím naplňuje váš projekt teze o jinakosti? Jak ovlivňuje spontánní život podobu návrhu? Jak by se mohl váš návrh proměňovat v čase?
Výsledný počet bodů navržený oponentem: 70

Známka navržená oponentem: C

Odpovědnost: Mgr. et Mgr. Hana Odstrčilová