Důležitým aspektem při rozhodování o výběru a použití nového konstrukčního prvku je teoretická analýza (modelování) podpořená laboratorními zkouškami na hotovém výrobku. U vybraných konstrukcí železničního svršku však ani laboratorní analýza nemusí přinést průkazné výsledky. Tehdy je nezbytné doplnit validační proces výrobku o měření in-situ (v případě kolejového roštu tedy přímo na trati). Evropská legislativa v takovém případě vyžaduje dlouhodobé sledování testované konstrukce. Během této doby doporučuje průběžné sledování vybraných parametrů a následné porovnání s referenční sestavou, která byla vložena do stejné koleje a ve stejném časovém období jako sestava testovaná. Mezi dlouhodobě sledované parametry lze zařadit rozchod koleje, podélné posunutí kolejnic vůči pražcům, svěrnou sílu upevnění, stav hlavy kolejnice, pražců a komponentů upevnění a jiné. Všechny tyto parametry jsou tzv. statické. Jsou kontrolovány v době, kdy sledovaným úsekem neprojíždí žádné vozidlo. Nejvěrněji lze však parametry konstrukce definovat pomocí analýzy přímo pod dynamickým zatížením od vlakových souprav.
Disertační práce je věnována měření a analýze dynamických účinků v běžné koleji. Cílem práce je doplnění současného systému ověřování nových konstrukcí železničního svršku (zejména upevnění kolejnic) o sledování dynamických parametrů. Je navržena metodika měření a vybrán vhodný matematický aparát k hodnocení dynamických účinků kolejové dopravy.