Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Martin Hartl z Ústavu konstruování FSI, hlavní řešitel úspěšné projektové žádosti | Autor: Tereza CinkaPodpořit nejlepší český výzkum se silným aplikačním potenciálem a posílit mezioborovou spolupráci – to jsou cíle výzvy, která v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) rozdělovala 8 miliard Kč. Organizátoři v těchto dnech zveřejnili přehled patnácti žádostí, které úspěšně prošly všemi fázemi hodnocení a jsou doporučeny k financování. Skvělého úspěchu dosáhlo Vysoké učení technické v Brně (VUT). Nejvíce bodů celkově získala žádost z Fakulty strojního inženýrství VUT (FSI). Navíc ve třech žádostech vystupuje jako partner CEITEC VUT a v jedné Fakulta chemická VUT. Ve výsledku se tak univerzita zapojí do třetiny podpořených projektů.
„Chtěl bych poděkovat všem, kteří vynaložili nezměrné úsilí na přípravu všech projektových žádostí podávaných v rámci výzvy za VUT. Úspěch potvrdil, že budoucnost VUT leží v projektech s vysokou přidanou hodnotou, v oblastech, ve kterých jsme schopni konkurovat na světové úrovni. Mezioborová spolupráce napříč našimi fakultami a ústavy a pragmatická kooperace s nejlepšími na meziinstitucionální úrovni umožňuje tuto konkurenční výhodu posílit,“ uvedl k výsledkům hodnocení rektor VUT Ladislav Janíček.
Vítězná projektová žádost z FSI dosáhla výjimečného výsledku, když v náročném dvoukolovém výběrovém řízení získala nejvíce bodů ze všech žadatelů. Hodnotící komisí se zahraniční účastí navíc prošla bez jakýchkoliv obsahových úprav a finančních krácení.
Projekt tak získal podporu ve výši téměř 500 milionů Kč na období 1. 9. 2023 – 30. 6. 2028. Z této částky VUT obdrží 215 milionů Kč. Zbývající část prostředků získají projektoví partneři, kterými jsou Ústav fyziky materiálů AV ČR, Západočeská univerzita v Plzni, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Výsledkem projektu budou publikační i technicky realizované výsledky, včetně několika patentů.
Celkově se do výzvy zapojilo 75 projektů, když prvním kolem hodnocení prošlo 66 z nich. Uvedená výzva byla na dlouhou dobu poslední, která nabízela evropské prostředky na podporu výzkumu a vývoje.
Přípravu projektové žádosti s názvem Strojní inženýrství biologických a bioinspirovaných systémů vedl jako hlavní řešitel profesor Martin Hartl z Ústavu konstruování FSI, světově uznávaný odborník v oboru tribologie: „Chtěl bych zdůraznit tři věci. Myslím, že úspěch potvrzuje, že výzkum v technických a inženýrských vědách je zcela srovnatelný s výzkumem v přírodních vědách, ačkoliv ty mají vyšší citovanost a dosah. Věřím také, že nám velmi pomohla mezioborovost projektu, kdy se pohybujeme na pomezí strojního inženýrství, chemie, materiálových věd a dalších disciplín. A na závěr musím říct, že v den zveřejnění výsledků jsem měl narozeniny a úspěch je tak pro mě dárkem, kterému se už asi nic nevyrovná,“ přibližuje své pocity z výsledku Martin Hartl.
Unikátním rysem projektu je propojování technických a biologických systémů: „Hlavní inspirací při vývoji nových mechatronických systémů je pro nás příroda. Díky projektu a propojení špičkových výzkumných skupin v rámci ČR zaměřených na různé úrovně detailu, můžeme v tomto výzkumném směru postupovat koncepčně od vývoje materiálů až po reálnou výrobu funkčních struktur,“ dodává Hartl.
Řešitelé projektu z VUT si také uvědomují klíčovou roli strojírenství a průmyslových odvětví pro konkurenceschopnost Evropy. Prostřednictvím pokroku ve zvládnutí pokročilých technologií chtějí přispět k dalšímu rozvoji a transformaci odvětví a tím k řešení environmentálních, technologických nebo konkurenčních výzev.