Do základní školy v Mulbekhu v oblasti Malého Tibetu na severu Indie vyrážejí čeští dobrovolníci pod záštitou organizace Brontosauři v Himálajích už od roku 2008. Přijíždí místní děti učit vše od angličtiny po tělocvik. Jelikož ale letos škola získá zbrusu nové vědecké laboratoře, rozhodla se organizace zaměřit celé prázdninové dobrovolnictví i další doprovodné aktivity na podporu vědy v oblasti. „Projekt Věda do Tibetu je snaha podpořit začátek výuky vědy v místní škole. Škola získá novou výbavu a potřebuje trochu nastartovat. Naším letošním cílem je proto poslat do Malého Tibetu české nadšence pro vědu, kteří předají místním dětem i učitelům své znalosti,“ přiblížil ve zkratce hlavní myšlenku projektu předseda Brontosaurů v Himálajích Jiří Sázel.

Hlásit se může podle Jiřího Sázela v podstatě kdokoliv, koho fyzika, biologie, chemie či IT baví. „Může to být zapálený vysokoškolský student i emeritní profesor, není potřeba pedagogická kvalifikace,“ potvrdil Sázel. Výuka probíhá projektově. Prázdninoví dobrovolníci si tak mohou nachystat konkrétní téma, na kterém budou s dětmi dva týdny pracovat. „Projekty prázdninového dobrovolnictví společně ještě vždy probíráme a dáváme na ně zpětnou vazbu,“ dodal Jiří Sázel. Dobrovolní vyučující tak získají jasnější představu, co už děti umí a co je bude bavit.

Zkušenosti s prázdninovým dobrovolnictvím má i doktorský student Fakulty chemické VUT Václav Štursa. V místní škole v průběhu loňského léta vyučoval. „Předmět jsme nazvali Food Engineering a v principu jsme učili o kvalitě a bezpečnosti potravin,“ přiblížil Václav Štursa. Podle něj bylo klíčové děti nezahltit pojmy a teorii ukazovat v praxi. „Dokonce jsme pak uspořádali i přednášky pro místní komunitu,“ dodal Štursa. Zkušenosti podle svých slov nelituje. „Na konci dobrovolnického programu jsem odjížděl s pocitem, že to mělo smysl. Že můj malý střípek celé mozaice vzdělání také napomohl,“ podotkl Václav Štursa.

Pokud někdo nemůže během letošních prázdnin do Malého Tibetu odcestovat, nebo si netroufá na výuku v angličtině, má ještě několik možností, jak projekt podpořit. „Zatímco prázdninoví dobrovolníci se zaměří na děti, hledáme ještě pedagoga, který se zaměří na místní učitele. Chtěli bychom najít jednoho schopného pedagoga, který přijede na podzim, stráví v místní škole měsíc a půl a ukáže místním učitelům, jak laboratoř používat,“ popsal Jiří Sázel. Na rozdíl od dobrovolníků by měl tento člověk mít zkušenosti se školením učitelů a umět poradit, jak laboratorní vybavení zapojit efektivně a hravě do výuky.

Další z možností pomoci je pak finanční či hmotný dar. Na stránkách projektu lze buď přispět na konkrétní přístroje a výbavu nové laboratoře, nebo darovat vlastní výbavu. „S hmotnými dary je to ale trochu složité. Nikdy nevíme, v jakém stavu darované věci jsou. Také bývá náročnější je pak na místo v pořádku dopravit. Proto bych těm, kteří chtějí tuto možnost využít, doporučil to promyslet. Nicméně se určitě nebráníme ani hmotným darům,“ dodal Sázel.

(zep)