„Každý vlak má jiné dynamické vyjádření, jinak rozkmitá koleje. Je to takový jeho charakteristický podpis. Pomocí strojového učení můžeme naučit umělou inteligenci, jak vlak rozpoznat a vyhodnotit. Díky sledování dat pak vyhodnotíme změny v tuhosti a další signály změn v dané železniční výhybce. Cílem je především včasná diagnostika případných poruch, bezpečnost a zvýšení životnosti výhybky. Výsledný systém by mohl včas varovat a taky ukázat, kde je potřeba údržba,“ popsala svůj příspěvek Martina Kratochvílová, která působí na Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky Fakulty stavební VUT a nedávno zabodovala i v soutěži Brno Ph.D. Talent.

Na Juniorstavu ale neřeší jen železniční stavby, svůj výzkum zde prezentoval například i Martin Nguyen z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců. V rámci konference představil možnosti vylepšení vlastností forsteritové keramiky přidáním elektrárenského popílku. Tento druh technické keramiky je odolný vůči vysokým teplotám a využívá se například v elektrotechnice nebo při výrobě železa či rotačních pecí na cement. „Dnes se suroviny na výrobu této keramiky většinou dováží z Číny, ovšem tato ložiska už nyní docházejí. Musíme tak hledat náhradní suroviny. Oproti tomu elektrárenský popílek je druhotná surovina, odpad, který produkují i tuzemské elektrárny. Využití elektrárenského popílku v tomto druhu keramiky znamená nejen ekologické řešení, úsporu nákladů na dovoz, ale především pomoc při hledání náhradních zdrojů,“ vysvětlil doktorand, který v patnácti minutách na konferenci představil možnosti i limity využití popílku.

Na Juniorstav míří pravidelně odborníci napříč obory, vždy ale v nějaké souvislosti se stavebnictvím. Tatiana Rebrová tu představila možnosti sběru dešťové vody ze zelených střech, Martin Lišovský udržitelnou výrobu betonu a Karolína Faktorová zkoumala mechanické vlastnosti jílů v sesuvném území brněnských Černých Polích. S příspěvkem Transformační účinek nádrže Vranov v podmínkách nejistých povodňových vln vystoupil Stanislav Paseka z Ústavu vodního hospodářství krajiny. Už před časem upravil software, který na ústavu vznikl pro simulaci zásobních prostor vodních nádrží. Díky jeho úpravám je možné simulovat i povodňové vlny, a to s aplikací na libovolné nádrže. „Jde o komplexní řešení pro celou nádrž. V našem softwaru můžeme s ohledem na změny klimatu simulovat různé povodňové scénáře, nebo dokonce i různé historické události, které se v minulosti vyskytly. Beta verzi softwaru jsme poskytli brněnské pobočce ČHMÚ,“ dodal Paseka.

Víc jak stovka účastníků zde diskutovala témata spojená s pozemním stavitelstvím, stavební mechanikou, geodézií, kartografií, konstrukcemi, vodními stavbami, železničními stavbami a celou řadou dalších sekcí. Kromě odborníků z brněnské techniky zde vystoupili i zástupci z dalších technických univerzit z ČR i Slovenska.

(rdk)