Pavel Šiler z chemické fakulty začal před lety jezdit na mezinárodní konference. „Seznamoval jsem se tam s lidmi z oboru, ale ta konferenční seznámení jsou taková velmi povrchní. Většinou prohodíte pár slov a jdete dál. U stolu jsem ale jednou seděl s profesorem z Říma, který je mimo jiné prezidentem italské společnosti pro termální analýzu. Té se ve své práci hodně věnuji. Tak jsem se ho zeptal, jestli by bylo možné k němu zajet na Erasmus,” vzpomíná Šiler na to, jak to všechno začalo.

Slovo dalo slovo, Pavel Šiler do Itálie vyjel a otevřel se mu podle jeho slov nový svět. „Díky Erasmu jsem si udělal kontakty, otevřel se mně svět a mám publikace v časopisech, o kterých se mi dříve ani nesnilo. Začali si mě všímat další lidé z oboru a bavit se se mnou. Já jsem byl v Itálii, profesor z Říma pak dojel do Brna, publikovali jsme spolu článek a dostal jsem se díky němu k další kapacitě v oboru, Giuseppe Lazzarovi, významnému profesorovi z Palerma,” popisuje Pavel Šiler.

Právě v Palermu si díky Erasmu vytvořil velmi úzké vazby. „Jen za poslední rok spolu máme tři články v prestižních časopisech. Teď zrovna na měsíc přijel jeho doktorský student. My máme možnosti, které oni nemají a naopak. Například vzájemně využíváme různých přístrojů pro měření vzorků. Největší výhodu vidím především v rozdílných pohledech na řešenou problematiku, což naši společnou spolupráci významně posouvá dopředu,” říká a dodává: „Normálně bych se v životě do takové skupiny lidí těžko dostával, ale do této skupiny se mně podařilo zařadit velmi rychle. Navázali jsme skvělé spolupráce, ale i přátelství. Když jsem byl v Palermu, tak tam byla zrovna vlna veder a často vypadával proud. Přes den na mě pan profesor Lazzara, který je, jak se říká velké zvíře, neměl moc čas a bylo téměř nemožné se k němu dostat, ale navečer se několikrát stavil. Seděli jsme, pili pivo a hodiny si povídali o práci i o životě. Několikrát se stalo, že během konverzace vypadl proud, což vedlo k dalšímu prohloubení přátelství při hledání svíček a podobně. Spoustu jsme toho spolu už zažili a například naše děti si posílají přání k narozeninám. Když přijedu dneska na nějakou konferenci, tak už tam plno lidí znám a oni znají mě. Takže spíš než na odbornou konferenci letím za přáteli. A za to všechno vděčím Erasmu.”

Vyjet lze i na týden

Studenti i zaměstnanci VUT mají hned několik možností, jak se přes Erasmus podívat na zahraniční univerzity a pracoviště. „Už neplatí, že pokud chce student na Erasmus, tak musí odjet na celý semestr nebo dva na partnerskou univerzitu. Kromě klasických studijních pobytů totiž už dnes nabízíme i pracovní stáže a krátkodobé mobility. Doktorandi můžou vyjet na pět až třicet dní na stáže a bakalářští a magisterští studenti zase můžou využít kombinovaných intenzivních programů. To je krátkodobý program, který je obvykle zaměřený na nějaké téma a na pořádající univerzitu se na něj sjedou studenti z různých zemí,” přibližuje Michaela Veselá, institucionální koordinátorka Erasmus+ za VUT.

Neplatí ani to, že by Erasmus byl program určený výhradně studentům. Vycestovat do zahraniční mohou díky němu i zaměstnanci. „Kromě výukových pobytů, kdy si zaměstnanec sám domluví výuku na některé z partnerských univerzit, nabízí Erasmus+ i možnost stínovat nějakého zahraničního kolegu z oboru nebo zvolit formu školení v podniku. Poměrně oblíbené jsou jazykové kurzy. Ty podporujeme jak u akademických pracovníků, aby mohli vést výuku v angličtině, tak u ostatních zaměstnanců univerzity, aby byli schopni se dorozumět se zahraničními studenty a vyučujícími, kteří přijíždějí k nám,” říká Michaela Veselá. Zajímavostí je pak takzvaný staff week, tedy týden pro zaměstnance, který pořádají různé evropské univerzity vždy na nějaké téma. „Je to týdenní program, který je zaměřený na konkrétní problematiku. Je třeba určen univerzitním knihovníkům, ekonomickým oddělením a podobně,” dodává Veselá.

Zájemce také potěší digitalizace značné části administrativy s pobyty spojené. „Zaměstnanci podávají přihlášku přes Intraportál a všichni mají stejné otázky. Zahraniční oddělení fakult pak mají daný bodovací systém a přidělují body za splnění jednotlivých kritérií,” přibližuje Veselá s tím, že do konce tohoto roku je v plánu ještě digitalizovat i podepisování účastnických smluv a odevzdávání dokumentů z Erasmu. Tak, aby přihlašování na pobyty bylo co nejtransparentnější a nejjednodušší. Jednoduchost procesu vyzdvihuje i Pavel Šiler. „Vyjet na Erasmus je velmi lehké, protože máme opravdu výborný tým lidí, který se vším ochotně pomůže. U nás na fakultě jsou to především paní Jurčeková, Sýkorová a Alexová a na rektorátu paní Dziková a Veselá. Mám opravdu jen výborné zkušenosti," říká Šiler. 

Možnost přihlásit se na pobyty mají zájemci dvakrát ročně. „Pokud někdo plánuje vyjet už v letním semestru, tak se ho bude týkat možnost přihlašování v prosinci a lednu. Pokud plánuje zimní semestr, tak tam přijímáme přihlášky v období duben až květen,” poznamenává Veselá.

Těm, kteří Erasmus+ zatím jen zvažují, by Pavel Šiler doporučil moc nad tím nepřemýšlet a jet. „Čím víc si to člověk plánuje a vytváří si nějaká očekávání, tím víc se to může pokazit. Samozřejmě je dobré se připravit a zjistit si o daném člověku nebo pracovišti co nejvíc. Taky se mi osvědčilo mít nachystanou prezentaci. Teď už mě většinou znají, ale ze začátku jsem vždycky jako první udělal přednášku o České republice, našem pracovišti, svém výzkumu. Aby věděli, co jsem zač a co jsem vůbec schopen jim nabídnout. Ale každopádně bych nad tím nějak moc nedumal a prostě jel a snažil se z toho pro sebe vytěžit co nejvíc,” radí na závěr studentům i zaměstnancům Pavel Šiler.

(zeh)