Jan Pavlík z FSI VUT se se jménem Kurt Gödel setkával již během studií. „Bylo to ale proto, že jsem studoval matematiku. Tam mě nemohl minout. Přišel totiž s výsledky, které zahýbaly nejen matematickou logikou, ale v podstatě celou matematikou. Ovlivnily také fyziku či třeba filozofii,“ dodal Pavlík.

Podle něj je osobnost Gödela pro vědu srovnatelná s významem Alberta Einsteina. „Většina vědců považuje jeho výsledky za velmi důležité a přínosné. Velmi zjednodušeně řečeno jedna z jeho nejznámějších vět dokázala, že nebudeme nikdy schopni matematiku uceleně formalizovat. Nikdy v rámci formalizace nebudeme schopni všechno dokázat,“ přiblížil Jan Pavlík.

Kurta Gödela, který se v roce 1906 narodil v Husově ulici v domě, kde dnes sídlí Magistrát města Brna, připomínají jen dvě malé cedulky na domech. „U zastávky tramvaje je první pamětní deska. Je ale šedá na šedém pozadí. Je tak v podstatě neviditelná a ani lidé, kteří ji hledají, nemají moc šanci si jí všimnout. Těžko tak může zaujmout běžné kolemjdoucí. Počet lidí, kteří by Kurta Gödela znali, se tak moc nezvětšuje,“ upozornil Pavlík. Druhou pamětní desku pak zájemci najdou v ulici Pellicově, kam se rodina Gödelova přestěhovala.

Jan Pavlík proto vymyslel poutavější způsob, jak lidem v Brně přiblížit osobnost a práci světoznámého matematika. „Navrhuji stezku v parku, ve kterém si Kurt Gödel jako dítě hrával. Šlo by o deset zastavení v podobě cedulí, které by vysvětlovaly, co dělal, čím se proslavil a jaké to má přínosy pro vědu. Jelikož se zabýval především logikou, na každé ceduli by mohla být nějaká logická hádanka, která by jeho výsledky demonstrovala,“ popsal Jan Pavlík, který na nápadu spolupracoval i s ředitelem Hvězdárny a planetária Brno Jiřím Duškem.

To, zda stezka opravdu vznikne, záleží nyní čistě na počtu hlasů, které získá. Autor ji totiž přihlásil do soutěže o participativní rozpočet. Projekty, které zde od občanů Brna obdrží nejvíce hlasů, získají z rozpočtu města finanční podporu. „Někteří namítají, že Kurt Gödel nebyl Čech. To je pravda. Narodil se v době Rakouska-Uherska a rodina Gödelových byla německy mluvící. Nicméně se v Brně narodil a vychodil zde celou základní školu. Navíc je to člověk, který má pro celý vědecký svět natolik velký význam, že připomenout si ho alespoň pomocí pár zastavení, by mělo smysl,“ uzavřel Jan Pavlík.

(zep)