Student ve své práci kvalitně zpracoval téma adaptace stávající architektury a jejího nového využití. Jako výchozí bod si zvolil objekt bývalé telefonní ústředny ve svém rodném městě, jehož potenciál citlivě reinterpretoval namísto jeho odstranění. Projekt tak reaguje na současnou potřebu transformace existujících staveb a jejich začlenění do nového společenského a funkčního kontextu.

Návrh vykazuje vysokou úroveň architektonického, funkčního i technického řešení a současně citlivě reaguje na historické okolní prostředí. Projekt je zpracován na vysoké úrovni a odpovídá současným tendencím architektonického navrhování. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji nejvyšší hodnocení. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Teoretické zdůvodnění předložené práce:

Velikým přínosem diplomové práce je podrobná analytická a přípravná fáze. Ta se skládá z několika částí:

 

Výzkum typologie, kterou autor nazývá „Technologická architektura“, popisuje proměnu telekomunikačních technologií. Rychlý pokrok v průběhu několika málo dekád měl veliký vliv nejen na technickou infrastrukturu, ale také na stavby telefonních ústředen a poštovních budov. Postupem času se vytratila nutnost umisťovat telekomunikační centrály v intravilánu v úzké návaznosti na infrastrukturu. Díky automatizaci se stavby staly předimenzovanými, zmenšily se totiž prostory pro zaměstnance i samotné technologie. V současnosti se tak jen těžko hledají funkce pro tyto „relikty“ minulosti a stavby často chátrají. Tato problematika se objevuje po celé Evropě a považuji ji tedy za velmi aktuální. Ve druhé části je krátce zmíněno několik příkladů budov „technologické architektury“ z celého Slovenska a České Republiky. Autor práce hledá, jak k jejich konverzi či rekonstrukci přistupovali jiní autoři a zároveň nastiňuje vysokou architektonickou kvalitu těchto staveb. Považoval bych za vhodné, vyjádřit v této části jasný názor na současný přístup k rekonstrukcím těchto budov, případně uvést příklady rekonstrukcí podobných typologií ze zahraničí. Dále se analytická část zabývá konkrétním vybraným místem: TTÚ NITRA. V této části se práce zkoumá nejen samotnou budovou ale i její širší okolí. Díky analýze funkcí, dopravy, frekvencí pohybu a zeleně práce vytváří prostor pro obhajobu následné praktické části. Za jednu z nejzajímavějších považuji kapitolu zabývající se adaptabilitou dané typologie, a to především z pohledu životního cyklu a průzkumu architektonických hodnot budov. Tématika Reuse a dobré povědomí o nebezpečí, které skrývají chátrající Boletické panely, jasně prokazují vysoký zájem autora o současné přístupy k architektuře i k problematice nebezpečných materiálů z nedávné minulosti. V této části se autor nebojí pojmenovávat problémy a přichází s přesvědčivými argumenty, které naznačují vysoký potenciál zkoumané stavby.

 

Analytická část je přehledně uspořádaná a na vysoké grafické úrovni. Považuji ji za kvalitní, přestože by se dalo jít ještě více do hloubky dané problematiky, a to především z pohledu referenčních příkladů ze zahraničí. Tato část je bezesporu nedílnou součástí projektu, protože jasně vysvětluje autorův záměr.

 

Návrhová část:

Návrhová část se pak zabývá samotnou budovou TTÚ Nitra, která se nachází na jednom z nejhodnotnějších míst ve městě, přesto však už několik let chátrá. Autor představuje jakousi SWOT analýzu, která pojmenovává největší problémy, nebezpečí ale i silné stránky stavby. Zde by bylo možné jít také do větší hloubky, pokud by byl lépe popsán proces hledání vhodných funkcí, o kterých autor uvažoval.

 

Je jasné, že takto veliký objem vyžaduje poměrně významnou náplň. Kvůli hlubokým, těžko prosvětlitelným dispozicím, ale také díky jasně danému konstrukčnímu systému jsou možnosti náplně značně omezené. Proto považuji zvolenou relokaci krajské knihovny za více než vhodnou.

 

Urbanistické řešení

Stavba se nachází v těsné blízkosti historického centra, zároveň však téměř na rozhraní města a krajiny (zeleň u řeky Nitra). Velikou výhodou je především blízkost zeleného parku před budovou, který autor vhodně využívá jako hlavní nástupní prostor. Okolí je doplněno o další zeleň, a to ze všech světových stran. Z budovy se tak nově stává jakýsi solitérní pavilon v parku, což odkazuje na podobné směřování poválečných architektů zabývajících se návrhem veřejných staveb v bývalém Československu. Rozšířením o přístavbu autor vhodně doplňuje typologii o sál a výrazný spojovací krček.

Považoval bych za vhodné, přizvat ke spolupráci také zahradního architekta. Především podoba hlavního nástupního prostoru parku by si zasloužila hlubší zamyšlení nad maximální využitelností tohoto prostoru pro širší veřejnost.

Za spornou se dá považovat zvolená kruhová dispozice parkovacího domu. Tato cizorodá forma je však obhajitelná díky srovnání s budovou divadla Andreja Bagara, ale i díky možnosti vytvoření prostornějšího parku u kina Art.

 

Architektonické řešení

Zvolená forma rekonstrukce jasně navazuje na analytickou část. Autor k ní přistupuje velmi racionálně, s respektem ke konstrukčnímu systému a s ohledem na původní záměr autora stavby. Zvolený systém fasád jasně reaguje na své okolí, konkrétní náplň skrytou za fasádou ale i orientaci ke světovým stranám.

Pomocí jednotných materiálů i dimenze dělících prvků fasády je zachován původní duch stavby. Návrh však přináší současný pohled na danou typologii, a to především díky přepisu interiéru do exteriéru (například transkripce hmoty nově navrženého schodiště na fasádu, prosklené průčelí a hra s různými mírami intimity pomocí dělení fasád).

Nově navržená budova parkovacího domu využívá podobný architektonický jazyk a obě stavby tak vhodně vizuálně propojuje.

Návrh interiéru odpovídá dané funkci. Přestože je poměrně strohý, vytváří svěží, příjemné prostředí pro práci a soustředění. Zároveň nepracuje s předraženými materiály a vytváří tak racionální a přehledný celek.

 

Provozní řešení

Knihovna:

Za diskutabilní se dá označit hlavní vstup do budovy. Na první pohled vizuálně zajímavá rampa (nakloněný chodník) neodpovídá normě pro handicapované (chybí zábradlí), a zároveň lehce komplikuje vstup pro pěší. Jako protiargument by se dala použít přítomnost druhé boční rampy, která odpovídá normám. Ta by však měla primárně sloužit spíše jako vstup pro zásobování archivů a skladů. Handicapovaní by měli mít možnost vstoupit do budovy stejnou cestou jako všichni ostatní. Tato problematika se objevuje téměř u všech veřejných budov z druhé poloviny minulého století. Je potřeba se s ní snažit vypořádat lépe.

 

Vstupní podlaží obsahuje prostorné foyer a kavárnu. Každé další podlaží má jasně danou hierarchii a funkci. Forma nového schodiště ve spojovacím krčku je z mého pohledu poměrně zmatečná. Přináší však zajímavou přidanou hodnotu v podobě možnosti setkávání všech návštěvníků v prostorech s různými stupni intimity.

 

Hluboká dispozice, kterou je těžké prosvětlit je největším negativem pro možnosti využitelnosti stávající stavby. S tímto problémem se autor vypořádal pomocí střešního světlíku a perforace všech podlaží. Toto řešení však v klidném provozu knihovny přináší otázky týkající se akustiky. Kavárna i foyer jsou poměrně hlučné provozy, které by mohly narušovat soustředění návštěvníků v horních podlažích. S tímto problémem se autor vypořádal pomocí vytvoření samostatných odhlučněných buněk. Aby bylo toto řešení dobře obhajitelné, stálo by za zvážení umístění různých velikostí studoven do všech podlaží.

Rozmístění nábytku do osového systému sloupů přináší v některých místech kolizi v pohodlné průchodnosti prostorem.

 

Garáže:

Autor nastiňuje zajímavé myšlenky adaptability garáží na jiné funkce. Aby bylo možné toto téma hodnotit pozitivně, bylo by potřeba jej více rozvést a vysvětlit. Dispoziční řešení je poměrně zdařilé. Za největší mínus považuji poměrně komplikované sociální zázemí umístěné ve výseku kružnice.

 

Technicko konstrukční řešení

Zvolené konstrukční řešení vhodně reaguje na stávající budovu. V prezentované práci se mi nepodařilo dohledat informace ohledně zvoleného řešení TZB (systém vytápění a odvětrání).

 

Více času by si zasloužil také konstrukční detail, který se zabývá parkovacím domem. Za zvážení by stálo rozpracování možnosti adaptability na jinou typologii v detailu.

 

Detail fasády knihovny chybí úplně. Bylo by vhodné jej dopracovat, aby byl autor schopný prokázat, že zvolený systém fasády umožní umístění venkovního stínění. U takto exponované budovy je exteriérové stínění zásadní.

 

Formální úroveň

Úroveň diplomové práce je velmi vysoká a odpovídá požadovaným standardům. Cíle práce byly naplněné, koncepce je jasně čitelná a byla udržená od začátku do konce. Projekt přináší zajímavý pohled na danou typologii a prokazuje funkčnost navrhovaného řešení. Otázky k obhajobě:

1. Jaké je zvolené řešení vytápění a chlazení budovy? Je možné do subtilního rastru fasády umístit exteriérové stínění?
2. Jaké jsou nejdůležitější aspekty rozsáhlé analytické práce, které jste se snažil do projektu promítnout?
3. Mohl byste rozvést možnosti adaptability garáží na jinou funkci? Na které detaily je potřeba se v takovém případě soustředit?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 90