Cílem této diplomové práce bylo rozšířit stávající vizuální programovací editor o opakovaně použitelný vizuální simulátor a nástroj pro ladění (debugger), který by umožnil i ne-technickým uživatelům testovat své automatizace v prostředí internetu věcí (IoT). Aby tohoto student dosáhl, prozkoumal nejprve oblast IoT a související zastřešující koncepty, jako jsou chytrá města (Smart Cities), komunikační technologie, architektury a případy použití takových zařízení. Pro lepší pochopení dostupných přístupů a interakcí pak student potřeboval prostudovat současné přístupy k vývoji pro koncové uživatele, od programování spouštěcích akcí až po vizuální techniky programování. Následovala analýza aktuálně využívaných přístupů k ladění a simulaci jak obecně, tak v oblasti IoT. Poté student analyzoval stávající editor a stanovil požadavky na simulátor i debugger. Student se musel seznámit s technologiemi TypeScript a Lit.js. Student poté navrhl a implementoval samostatnou knihovnu, která poskytuje API pro integraci jak s vybraným editorem, tak s jakýmkoliv jiným editorem implementujícím toto API a využívajícím stejnou verzi jazyka. Zadání hodnotím jako obtížnější a student úspěšně splnil všechny jeho body.

Student vycházel z předchozího výzkumu a jeho práce poslouží jako podklad pro další výzkum a následnou vědeckou publikaci.

Student komunikoval po celý akademický rok. Konzultace s vedoucím práce probíhaly online přibližně jednou za dva týdny. Student také často komunikoval prostřednictvím zpráv a informoval o pokroku. Student řádně plnil zadané úkoly a práce postupovala dobrým tempem.

Stupeň hodnocení: zadání splněno

Technická zpráva je členěna vhodně na teoretickou a praktickou část. Kapitoly na sebe navazují. Vytkl bych pouze nedostatečnou analýzu požadavků na nové řešení (bod zadání č. 3).

Student provedl nadprůměrnou rešerši odborných publikací týkajících se dané problematiky.

Výstupy jsou využitelné v rámci výzkumného projektu Pocketix.