Zadání práce bylo součástí mezioborové spolupráce mezi CEITEC VUT a CEITEC MUNI a patřilo mezi náročné a rozsáhlé. Vyžadovalo důkladné nastudování a pochopení velkého množství odborné literatury, důkladné pochopení principů 3D grafiky či prostorových transformací. Náročné bylo i časově.

Student pracoval systematicky a zcela samostatně, bez nutnosti jakékoliv asistence vedoucího. Pravidelně konzultoval, byl vždy dobře připraven, sám přicházel s odbornými návrhy na další postup a vhodnými dotazy.

K řešení přistupoval až vědeckým způsobem hodným studenta doktorského studia, což dokazuje mj. i více než 30 kvalitních odborných publikací z impaktovaných časopisů a prestižních konferencí (z 56 celkem). Student také na téma DP vypracoval odborný článek na konferenci EEICT, který úspěšně prošel kompletním recenzním řízením, těsně před jeho vydáním však musel být (z důvodu ochrany ještě nepublikovaného duševního vlastnictví) stažen a bude v této konferenci publikován až další rok. Článek je přiložen k tomuto posudku jako neveřejná příloha k nahlédnutí členům komise, lze tedy při obhajobě DP hodnotit tento článek, jako by byl publikován. Student také v současné době připravuje společně s vedoucím další publikaci v impaktovaném časopise.

Práce bohatě splňuje veškeré požadavky zadání a výsledek je ihned nasaditelný v neurologické praxi, což potvrzuje i přiložený posudek doc. MUDr. Roberta Romana z CETEC MUNI, který byl odborným aplikačním konzultantem z lékařského oboru. 

Celkově jsem s prací studenta velmi spokojen, oceňuji hlavně samostatnost, schopnost samostatně se zorientovat v náročné problematice a dostatečně odborný a uvědomělý přístup k řešení problému.

Text práce je psán srozumitelně, přehledně a s minimem jazykových a typografických chyb (zde student od BP udělal obrovský skok kupředu).

Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A – 99 bodů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 99

Práce bakaláře Petra Šopáka o rozsahu 60 stran textu obsahuje 20 stran rešerše a 40 stran studentova řešení a praktické realizace. Práce svým rozsahem odpovídá vyšší než průměrné zátěži kladené na studenta UAMT, zejména co do počtu konzultací s lékaři a studia souvisejících medicínských článků. Student používá výtečně dostupnou literaturu, která je bohatě a správně citována. Práci mohu označit jako původní. Práce má velmi dobrou formální úroveň, bez překlepů a gramatických chyb.

Práce je členěna logicky. Student nejprve popisuje dostupné koncepce virtuální reality a její existující použití v psychologii a rehabilitaci. Poté navrhuje svou aplikaci jako vylepšení aplikace, která nemá dostupné zdrojové kódy a implementuje ji pro Oculus Quest 2. Pro realizaci však vyžaduje relativně velké množství měření, která provádí s pomocí vedoucího a robotu Epson s použitím systému Vicon Tracker.

Vlastní analýzu přesnosti měření pozice helmy a ovladačů přenechává doktoru Hynkovi Cíglerovi z FSS MU, není tedy předmětem práce. Výsledky tedy přebírá a prezentuje v kap. 3.1.3. Zde si dovolím upozornit, že ani jeden z předaných výsledků nemá korektní fyzikální jednotku, není tedy jasné co bylo ověřováno a jak dobré výsledky jsou. Je otázkou, zdali byly výsledky publikovány, nejsou citovány, není tedy možné odhadnout zdali nastala chyba u studenta nebo externisty.

Po analýze přesnosti student přistoupil k realizaci testovacího prostředí, ve kterém pacient za přítomnosti lékaře provede několik distrakčních úloh (které student implementuje s pomocí VR brýlí). Zde bych podotkl, že není jasné jak je nakládáno s osobními daty pacienta, jak jsou zabezpečena vůči připadnému úniku. Student sbírá na počátku informace jako Jméno pacienta, věk, pohlaví, vzdělání, užívané léky, které by dle směrnice GDPR měly podléhat přísnějšímu zabezpečeni než je obyčejný textový soubor.

Student dále srovnává původní a nově vytvořenou aplikaci. Z dodaných vyobrazení mohu soudit, že velmi zdařile. Výsledná aplikace obdržela od lékařského týmu vysoké hodnocení a je již plně připravena k nasazení v klinické praxi.

Student i přes všechny výtky splnil zadání ve všech bodech.

Z práce usuzuji, že student získal znalosti v oblastech virtuální reality, programování v jazyce Unity, mezioborovvé komunikace s lékaři. Práce svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Uveďte přehledněji se správnými jednotkami (nejlépe tabulkou) zjištěné údaje v kap. 3.1.3
2. Při návrhu plátna pro prostředí pro lokalizaci píšete, že neobsahuje shodné symboly. Zobrazte obr 3.8 a vysvětlete shodnost některých symbolů (např hvězdice), a zadali to ovlivní výslednou pozici.
3. Na str. 46 jsou uvedeny předpisy 3 trajektorií. Popište jaký problém pacienta každá z nich sleduje / identifikuje.

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 92