Diplomant Bc. Lukáš Janáčik zpracoval diplomovou práci zabývající se problematikou kyčelních spacerů. Tato práce navazuje na spolupráci s první ortopedickou klinikou Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Autor v práci provedl rozsáhlou analýzu deformačních a napěťových stavů kyčelního kloubu s aplikovaným spacerem. Autor postupuje při řešení práce systémově a práce je logicky uspořádaná. Diplomant si navíc rozšířil řešení o další varianty kyčelních spacerů, které se v klinické praxi využívají. Práce je doplněna rozsáhlou obrazovou dokumentací. Rozšířením variant kyčelních spacerů se diplomant dostal do menších časových potíží, což se následně projevilo v některých pasážích zabývající se popisem a analýzou výsledků. K práci diplomant přistupoval s nadšením a pravidelně ji konzultoval.

Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku A.

Předkládaná diplomová práce řeší zajímavou problematiku z oblasti biomechaniky, konkrétně provedení deformačně napěťové analýzy kyčelního spaceru. Práce je napsaná ve slovenském jazyce v duchu systémového přístupu. Práce je dobře strukturovaná a po grafické stránce na dobré úrovni. U citovaných prací, v kapitole 4 Rešeršní studie, postrádám popis, jak informace z těchto prací přispěly k řešení daného problému. U většiny citovaných prací se jedná jen o stručný popis toho, na co je daná práce zaměřena. Na druhou stranu autor diplomové práce k vyřešení daného problému využil velké množství literárních zdrojů, se kterými dále dobře pracuje. Kapitoly, zaměřené na teorii potřebnou k orientaci v řešené problematice, například anatomie a přehled typů jednotlivých spacerů, jsou dobře zpracované a poskytují dostatečné množství informací pro pochopení řešeného tématu. Autor práce prokázal znalosti a dovednosti při práci s řadou specializovaných programů použitých pro tvorbu modelu geometrie, respektive celého výpočtového modelu. Autor práce vytvořil velké množství výpočtových modelů, které se lišily svou geometrií, použitým jádrem spaceru, modelem materiálu spongiózní kostní tkáně femuru a velikostí zatížení. Tato skutečnost se odrazila v následné prezentaci a analýze vypočtených výsledků. I přes obrovské množství výsledků, je jejich prezentace provedena na obstojné úrovni. Osobně bych však více ocenil, kdyby bylo provedeno méně variant výpočtů a prezentace a analýza výsledků by byla detailnější (včetně větších obrázků). Komentář by například zasloužily prezentované hodnoty redukovaného napětí v titanovém jádru spaceru, kde jsou prezentovány hodnoty napětí v řádu tisíců MPa (evidentně se jedná o koncentrace napětí na hranách otvorů). Celkově vzato diplomant udělal velké množství práce, prokázal, že umí pracovat s literárními zdroji a s řadou specializovaných programů, a že se s předloženým problémem dokáže vypořádat.

Předkládaná práce je na dobré úrovni a splňuje cíle, které si autor stanovil. Zmíněnou práci hodnotím „velmi dobře“/ B a doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. V kapitole 5.1.2, autor práce popisuje, že byl model kostí nasnímaného pacienta transformován z polohy vleže do polohy ve stoji na jedné dolní končetině. Co je touto transformací myšleno a proč byla zvolena pozice ve stoji na jedné dolní končetině, když v závěru práce je prezentováno, že spacery neslouží k pohybu pomocí chůze, že si pacient má při pohybu pomáhat berlemi, popřípadě invalidním vozíkem. Jaký byl tedy důvod uvažovat zatížení výpočtového modelu, které odpovídá stoji na jedné dolní končetině?
2. V kapitole 5.2, jsou prezentovány použité materiálové charakteristiky kostních tkání. V případě kortikální kostní tkáně pánve byla zvolena hodnota E = 6 GPa. V případě kortikální kostní tkáně femuru byla zvolena hodnota E = 20,9 GPa. Chápu, že tyto hodnoty byly převzaty z literatury, ale je takovýto rozdíl v materiálových charakteristikách adekvátní? Je opravdu modul pružnosti v tahu kortikální kostní tkáně v pánvi takhle výrazně menší? Objevuje se tato nízká hodnota ve více zdrojích? Pozn. ke kapitole 5.2 – v případě, že autor používá dodatečné indexy např. pro Yougův modul pružnosti v tahu jako Ep, Ec, Es, je vhodné tyto indexy v textu, popřípadě v seznamu symbolů popsat.
3. Na základě popisu použitých kontaktních prvků mezi jednotlivými prvky výpočtového modelu je pro kontakt mezi jádrem spaceru a okolním cementem předepsán jako bez tření. Jádro spaceru je tedy do cementu volně vloženo? Očekával bych, že cement bude spíše přilnut k jádru spaceru a spojení mezí jádrem a cementem bude bližší k pevné vazbě. Prosím autora práce o komentář ke zvolenému typu kontaktu mezi jádrem spaceru a cementem.