Bc. Ondřej Pánek se tématu diplomové práce zhostil příkladným způsobem. Byl schopen samostatně studovat cizojazyčnou literaturu a hledat v ní vhodné postupy. Na vysoké úrovni je jeho znalost numerického modelování v systému Ansys, kdy byl schopen vytvořit velké množství parametrických numerických modelů, nezbytných k řešení diplomové práce. Průběh práce pravidelně konzultoval, přičemž využíval zázemí poskytované Ústavem fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. Cením si jeho schopnosti samostatně odborně pracovat a vyvozovat korektní závěry. Chvályhodný je také jeho vyspělý písemný projev, který považuji u studenta magisterského studia za vysoce nadstandardní. S ohledem na výše uvedené i fakt, že student zcela a bez připomínek splnil zadání diplomové práce, navrhuji jeho hodnocení A – výborně.

Diplomová práce Bc. Ondřeje Pánka se zabývá výpočtem zbytkové životnosti vlakových náprav. V první polovině práce je zpracován teoretický úvod do problematiky přístupu „damage tolerance“, lineárně elastické lomové mechaniky a různých způsobů výpočtu zbytkové životnosti součástí s trhlinou a jsou zde také popsány faktory, které životnost ovlivňují konkrétně u vlakových náprav – především zbytková napětí. Věcně je tato část pojednána správně, ale chybí zde rešerše v oblasti způsobů určování zbytkové životnosti vlakových náprav a metodik jejich navrhování a posuzování způsobilosti k provozu. V zadání práce je napsáno, že v práci bude použita metodika výpočtu zbytkové životnosti vyvinutá na ÚFM (a ta je v teoretické části zřejmě popsána), ale bylo by vhodné uvést i jiné metodiky posuzování náprav a porovnat jejich výhody a nevýhody, což by práci zasadilo do širšího rámce.
V druhé polovině je pak zpracováno modelování vlakových náprav s trhlinou pomocí MKP a na to navazující výpočty zbytkové životnosti v konkrétních případech, které zohledňují mimo základního namáhání nápravy ohybem také vliv nalisování kola a zbytková napětí. Tvar poloeliptické trhliny byl optimalizován tak, aby průběh součinitele intenzity napětí po čele byl konstantní. Výpočtů bylo provedeno skutečně úctyhodné množství a výsledky z nich jsou zpracovány velmi přehledně. Je vidět, že práci se konečnoprvkovým softwarem Ansys a postup výpočtu životnosti se zátěžnými spektry zvládl student dobře. Chci také vyzdvihnout velmi dobře provedenou diskusi výsledků, dodatečnou analýzu a zdůvodnění některých jevů a logicky formulované závěry. Musím ale zmínit, že dobrý dojem z této části snižuje poněkud nízká kvalita provedení grafů s výsledky – vidím problém s výsledným exportem grafů jak z Excelu tak z Matlabu, popisky os a legendy jsou špatně čitelné. Také se především v této části objevují na různých místech některá tvrzení, která by zasloužila uvést referenci – jedná se např. o tvrzení o běžné životnosti náprav řádově nad 1 000 000 km (str. 73) nebo některé popisy funkcí konečnoprvkového systému v kapitole o nezávislosti řešení na síti.
Celkově je práce stále nadprůměrná i přes uvedené nedostatky. Cíle zadání byly v práci také beze zbytku splněny. Proto práci hodnotím celkově stupněm A a doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Jaké jsou jiné metodiky stanovení výpočtu životnosti vlakových náprav? V čem spočívají a jaké jsou jejich výhody a nevýhody v porovnání s metodikou použitou v práci?
2. Modely jsou vytvořeny z prvků typu SOLID, které nemají v uzlech rotační stupně volnosti. Jak bylo provedeno zatížení ohybovým momentem?