Cílem bakalářská práce studenta bylo provést pozorování oxidace oxidu uhelnatého na povrchu platiny ve vysokovakuovém elektronového mikroskopu (HV SEM) s mikroskopem atomárních sil (AFM). Student se naučil provádět experiment na ultravysokovakuovém mikroskopu (UHV-SEM) a podařilo se mu ho přenést do HV SEM. Podílel se také na instalaci AFM do HV-SEM s držákem vzorků umožňující ohřev vzorku. K mikroskopu také nainstaloval rozvod plynů s jehlovými ventily. Jedním z cílů práce bylo provést korelativní pozorování AFM-SEM, to se však bohužel kvůli řadě technických a časových důvodů nepodařilo provést. Nicméně byla provedena testovací měření AFM v HV SEM. Student dosažené výsledky podrobně okomentoval v textu bakalářské práce. Jeho práci hodnotím stupněm B.

Nosným tématem bakalářské práce Richarda Gazdíka je studium reakčních vln vznikajících při oxidaci povrchu platiny. Práce je rozdělena do dvou ucelených částí. První část je věnována teoretickému popisu použitých mikroskopických technik (SEM, AFM) a procesu katalytické oxidace. V těchto oblastech je z textu zřejmé studentovo získání detailních znalostí. Druhá část práce je zaměřena na experimentální ověření vzniku reakčních vln ve vakuových prostředích. Zkoumaný vzorek platiny byl v průběhu experimentů v prostředí řízeného tlaku kyslíku a oxidu uhelnatého a současně byl vystavován vysokým teplotám. Výsledky měření byly zobrazovány prostřednictvím elektronového mikroskopu. Oba body zadání považuji za splněné, přestože se studentovi, i přes provedené pokusy, nepodařilo reakční vlny změřit kombinací technik SEM a AFM. Důvody nezdaru jsou vhodně komentovány. Práce je logicky uspořádána a dobře se v ní orientuje. Výsledný dojem ovšem narušuje větší množství stylistických chyb a překlepů. Poměrně často v textu chybí mezery (např. popisek obrázku Fig. 1.2), zaměňují se pomlčky a spojovníky (str. 6), je použit špatný formát písma (str. 13, italikou psaný arctan), matematický zápis rovnic a proměnných je psán dvěma různými fonty (str. 15) a používají se chybné mezery (str. 18, mezery mezi číslem a procenty). Kromě řady dalších menších prohřešků je potřeba zmínit, že některé obrázky neobsahují měřítka (například Fig. 2.1, Fig 2.2) anebo jsou špatně čitelná (Fig. 2.7). Za slabší považuji také práci s relevantní literaturou. Přes drobné výtky považuji práci za zdařilou, doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm B. Otázky k obhajobě:

1. Jak dlouho je možné udržet stabilní stav reakční vlny za předpokladu požadavku měření AFM (u kterého je zorné pole řádově menší než v mikroskopu SEM a měření zpravidla trvá jednotky minut)?
2. Při jakém nejnižším tlaku vakua lze reakční vlny ještě pozorovat (vzhledem k obtížím měření v komoře HV-SEM)?
3. V průběhu měření experimentů byly využívány vždy podobné poměry užitých plynů. Jaký vliv se očekává, pokud poměr zůstane stejný, ale změní se jejich koncentrace?
4. Vzhledem k náchylnosti AFM na teplotní drift, jak stabilní je teplota vzorku při navrhovaném experimentu?