Cílem práce bylo popsat dopady stresu na výkon pilota, navrhnout vhodnou metodiku pro zjišťování míry stresu pilota v reálném provozu a pokusit se realizovat experiment k ověření navrhovaných tezí. Těchto stanovených cílů autorka ve své práci dosáhla. Zaměření práce bylo prakticky orientované a od autorky vyžadovalo aplikovat prvky vědecké práce.  Díky úsilí i samostatnosti autorky se podařilo vytvořit kvalitní práci, na kterou lze navázat dalším výzkumem. Struktura práce je logická, autorka nejprve seznámí čtenáře s fyziologickou podstatou stresu a možnostmi jeho měření nositelnou elektronikou, dále autorka navrhuje metodiku měření v reálném prostředí a její ověření experimentem. Ačkoliv jsou zde určité nedostatky,  které pramení z nezkušeností autorky s vědeckým přístupem, lze metodiku po drobných úpravách aplikovat v praxi. Na metodiku pak navazuje její experientání ověření. Toto ověření proběhlo z iniciativy autorky. Vyhodnocení experimetu mohlo být provedeno lépe, i zde je patrná nezkušenost autorky se zpracováním množství dat z experimentu.  Přesto jsou výstupy práce použitelné pro další výzkum a současně posloužily jako základ pro odborný článek, který bude publikován na konferenci.

Práce je rozvržena do pěti hlavních kapitol, včetně úvodu a závěru, ve kterých se diplomantka věnuje popisu problematiky stresu, analýzou studií zabývajících se stresem, způsoby měření stresu nositelnou elektronikou, následně definuje metodiku pro zjišťování míry stresu pilota a v závěru pak popisuje a zpracovává výsledky experimentu ověřujícího definovanou metodiku.
Práce je zpracována přehledně, bez gramatických a slohových prohřešků. Kladně lze hodnotit zejména kapitolu 4. ve které diplomantka prezentuje praktické výsledky měření srdečního tepu, jakožto hlavního parametru sloužícímu k monitoringu míry stresu, na definovaném vzorku pilotů, při realizici stanovených letových činnostech. Zde je nutno upozornit na relativně malý počet pilotů, různých kategorií (věkových, zkušenostních apod.), kteří byli experimentu podrobeni. I tak lze ovšem konstatovat, že prezentované výsledky dávají konkrétní představu o aplikovatelnosti zvolené metodiky, kterážto může být s výhodou aplikována v rámci dalšího, rozsáhlejšího výzkumu.
V souvislosti s prezentovanými výsledky, je však nutno rovněž zmínit prostor pro modifikace výstupů (např.volbou vhodnějších typů grafů, resp. poměrových hodnot naměřených údajů) v zájmu přesnější a jednoznačnější interpretace ovlivnění stresem u jednotlivých sledovaných osob. Z výše uvedených důvodů pak závěrečné porovnání naměřených hodnot v kap. 4.9 neumožňuje vyvodit jednoznačné závěry o vlivu stresu na monitorované subjekty.
Z formálního hlediska lze diplomantce vytknout nerovnoměrné rozvržení textu (např. str. 35-38, 42-45, 48-52, 55-59) a absenci seznamu zkratek. Otázky k obhajobě:

1. 1.Jakou formou by bylo možno souhrnně prezentovat pomocí grafu, naměřené hodnoty jednotlivých sledovaných subjektů, vztažené k jejich referenční hodnotě srdečního tepu?
2. 2. Prokázal Váš experiment vzájemnou souvislost věku/náletu/počtu letů jednotlivých sledovaných subjektů, ve vztahu k naměřené hodnotě srdečního tepu?