Disertační práce se zabývá návrhem tří variant ultralehkých betonů (ULC) a jejich základními fyzikálně-mechanickými vlastnostmi. Ultralehké betony dosahují objemové hmotnosti ve vysušeném stavu od 900 do 1200 kg/m3 a je možné je použít pro nosné konstrukce. Nízké objemové hmotnosti ULC je dosaženo záměnou veškerého hutného kameniva za pórovité tuzemské kamenivo Liapor. Pro dosažení objemové hmotnosti pod hodnotu 1000 kg/m3 muselo být přistoupeno i k provzdušnění cementového tmelu. Záměna hutného kameniva za pórovité lehké kamenivo má za následek velmi křehké chování ULC. Velká pozornost je v práci věnována také problematice soudržnosti těchto betonů s ocelovou výztuží. Kromě standardní zkoušky soudržnosti pomocí pull-out testů je navržena modifikovaná zkouška pull-out, která zahrnuje vliv minimálního krytí výztuže. Tato zkouška více odpovídá reálnému namáhání ohybovým momentem v ohýbaných konstrukcích. Disertační práce upozorňuje na rozdíly mezi naměřenými údaji a platnou normou pro návrh nosných konstrukcí.