Detail předmětu

Dějiny architektonické kresby

FA-DAK-TAk. rok: 2020/2021

Přednáška doprovázená praktickými ukázkami poskytuje ucelený obraz vývoje architektonické kresby jako základního nástroje formulování myšlenky architekta, a to v časovém rozpětí od nejstarších dokumentovaných případů ze starověku po polovinu 20. století. Důraz je kladen na rozdíly mezi skicou, studií, kontraktační skicou (případně modelem) a mezi projektovou dokumentací standardizovanou podle dobové legislativy. Sledovány jsou prostředky lineární kresby pro zachycení prostorového útvaru, zvl. zachycení vlastních a vržených stínů, materiálových kvalit, využití perspektivy a axonometrie a uplatnění atributů (měřítko, kóty, signatura a další identifikační údaje) a zasazení projektované stavby do okolí (způsob zachycení situace).
Ve studijních programech „Architektura a urbanismus“ je předmět zařazen do skupiny teoretické předměty.

Výsledky učení předmětu

– Student bude znát formální specifika architektonické kresby od nejstarších příkladů po polovinu 20. století.
– Student si osvojí znalosti funkce kresby v určitém historicko-sociálním kontextu.
– Student bude schopen stanovit význam v procesu přípravy a realizace konkrétní stavby.
– Student si osvojí schopnost architektonickou kresbu chápat jako specifický informační zdroj pro poznání architektury určité historické epochy.
– Student se naučí chápat architektonickou kresbu jako dokument architektonického myšlení konkrétního autora.

Doporučená nebo povinná literatura

FREY, Dagobert. Architekturzeichnung. WIRTH, Karl-August (ed.). Reallexikon zur deutschen Kunstgeschichte 1. München: Zentralinstitut für Kunstgeschichte, 1983. Dostupné z: http:// http://www.rdklabor.de/wiki/Hauptseite (DE)
KADEŘÁVEK, Fratišek. Úvod do dějin rýsování a zobrazovacích nauk. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. Bez ISBN (CS)
REINLE, Adolf. Italienische und deutsche Architekturzeichnungen 16. und 17. Jahrhundert. Basel: Wiese Verlag, 1994. ISBN 3-909164-25-0 (DE)
Zeichenunterricht. Von der Künstlerausbildung zur ästhetischen Erziehung seit 1500. Zürich: ETH - Petersberg: Michael Imhof Verlag, 2017. (DE)
KADEŘÁVEK, František. Geometrie a umění v dobách minulých. Praha: Půdorys, 1993. ISBN 80-900791-5-6 (CS)
BARTETZKY, Arnold (ed.) Die Baumeister der "Deutschen Renaissance" Ein Mythos der Kunstgeschichte? Leipzig: Sax-Verlag Beucha, 2004. ISBN 3-934544-52-5 (DE)
ŠKABRADA, Jiří, EBEL, Martin. Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech 1. Praha: Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1358-7 (CS)
ŠKABRADA, Jiří, EBEL, Martin. Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech 2. Praha: Argo, 2016. ISBN 978-80-257-2002-8 (CS)
FORSTHUBER, Sabine. Moderne Raumkunst. Wiener Ausstellungsbauten von 1898 bis 1914. Wien: Picus Verlag, 1991. ISBN 3-85452-112-X (DE)
KŘÍŽOVÁ, Květa. Šlechtický interiér 19. století na dobových zobrazeních ze zámeckých sbírek. Praha: Panorama, 1993. ISBN 80-7038-246-5 (CS)
VOLAVKA, Vojtěch. Česká kresba 19. století. Praha: Družstevní práce, 1949. Bez ISBN. (CS)
SCHREIBER, Guido. Linien-Perspektive für Architekten, Techniker, Mechaniker und Bauhandwerker. Berlin: Ernst Toeche Verlag, 1882. Bez ISBN. (DE)
FROMMEL, Sabine. Sebastian Serlio architect. Milano: Electa, 2003. ISBN 1-904313-22-1 (EN)

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Přednáška doplněná prezentací příkladů. Časová náročnost: 22 hodin přednášky, 30 hodin samostudium.

Způsob a kritéria hodnocení

Hodnocení je založeno na prokázání znalostí přednášené části dějin architektury. Ověřovány jsou jak jak znalosti získané z přednášek, tak získané samostudiem, a to na základě studia literatury zadávané průběžně během výuky.

Jazyk výuky

čeština

Osnovy výuky

1. Egypt, antika – smysl architektonické kresby ve starověkých kulturách
2. Architektonická kresba ve středověku v příkladech
3. Renesanční Itálie – teorie a architektonická praxe, specifika kreseb architektů doby renesance
4. Renesance ve střední Evropě – typy staveb a způsob projekční práce, vztah k investorovi
5. Akademická výuka architektury a kresba v Itálii a Francii 16.–18. století – příklady grafického projevu
6. Architekt doby baroka a jeho kresebný projev (Jan Blažej Santini-Aichel; Kilián Ignác Dientzenhofer)
7. Architektonická kresba období klasicismu (1780–1840) – vliv státu na standardizaci kresebného projevu
8. Architekt 19. století I. – kresba v odborném vzdělání, vztah estetické a instrumentální složky v grafickém projevu
9. Architekt 19. století II. – funkční diference v kresebném projevu. Reprografické techniky – kyanotypie, van Dykův proces, Ozalid
10. Středoevropská moderna I. – proměny kresebného projevu architekta období moderny a vliv na kresebný projev 20. století
11. Středoevropská moderna II. – individuální přístupy (např. Jan Kotěra, Leopold Bauer, Jože Plečnik aj.)
12. Architektonická kresba v období mezi světovými válkami – výtvarný akcent u meziválečné avantgardy (expresionismus)
13. Architektonická kresba v období mezi světovými válkami – standardizace grafického projevu v projekční praxi

Cíl

Cílem předmětu je získat znalosti o způsobu uplatnění kresebného projevu v architektonické praxi od starověku po polovinu 20. století a získat schopnosti pro posouzení konkrétního kresebného projevu z hlediska řešení daného projekčního úkolu.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Student se povinně účastní 70 % přednášek.
V případě omluvy lze se souhlasem garanta předmětu nahradit osobní účast v prezenční výuce online účastí ve výuce.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program N_A+U magisterský navazující, 1. ročník, letní semestr, 1 kredit, povinně volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., povinnost neuvedena

Vyučující / Lektor