Sedm studentů nakonec přišlo s návrhy, které vyučující mnohdy překvapily. Některá zařízení se zaměřila na dezinfekci rukou nebo drobných předmětů. Třeba studentka Darina Ianishevskaia přišla s návrhem produktu, který odráží jednu z modelových řad výrobků společnosti IKEA a sloužit má k dezinfekci mobilního telefonu nebo klíčů pomocí UVC záření. Jako doplněk zároveň poskytuje bezdrátové dobíjení telefonu.

Studentka Andrea Šabatková zase navrhla přístroj pro vakuové balení potravin určený pro značku XIAOMI, který doplnila mobilní aplikací, jež uživateli ohlídá trvanlivost zabalených potravin uložených v mrazáku. „Měla osobní zkušenost s přístrojem, který na vakuové balení potravin používá a viděla problémy, které přístroj má. Do svého návrhu proto zapracovala nápady na zlepšení. Přesně tak by měl designerský návrh fungovat: designér si zanalyzuje problémy uživatele a nabídne řešení, které je v ideálním případě navíc esteticky hodnotné,“ říká Lupták.

„Někdo vnímá design jako čistě estetickou záležitost. My ale řešíme konkrétní problémy, třeba ergonomickou stránku, aby byl produkt uživatelsky příjemný, nebo aby celkové tvarování respektovalo vnitřní mechanismus navrhovaného zařízení. Průmyslový design je velmi komplexní, naším úkolem je, aby do sebe všechno zapadalo,“ dodala Vejrostová.

V izolaci se ocitli také sami studenti a jejich vyučující. Výuka na fakultě přešla v březnu do distanční formy a měsíc a půl trvající projekt tak studenti dokončili, aniž by se mohli osobně setkat se svými vyučujícími. Práce probíhala online, studenti s vedoucími průběžně konzultovali své návrhy a skici. A i když se vyučující snažili klasickou výuku maximálně kompenzovat, osobní kontakt je prý nenahraditelný. „Je to opravdu jiné, když se vedle sebe díváte na jeden papír a diskutujete o návrhu,“ věří Lupták.