Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Zelenější a udržitelnější Brno s důrazem na kvalitní veřejný prostor? To je vize, kterou studující architektury na Vysokém učení technickém v Brně promítli do svých návrhů pro obnovu městské čtvrti Brno-Husovice. V rámci projektu Husovice 2030 se zaměřili na přestavbu zanedbaných prostranství, podporu komunitních aktivit i zvýšení atraktivity celé městské části. Studentské návrhy mohou v budoucnu sloužit jako inspirace pro vedení Husovic a být prvním krokem v jejich proměně.Projekt Husovice 2030 představila vernisáž v Galerii Sibiř. | Autor: Karel PonešStrategické regeneraci a rozvoji brněnských Husovic se studující Fakulty architektury VUT věnovali v rámci semestrálního ateliéru na Ústavu prostorové tvorby pod vedením architektů Jiřího Palackého, Kateřiny Dokoupilové a zahradní architektky Denisy Hrubanové. Hlavním cílem studentské tvorby bylo přizpůsobit prostor moderním potřebám a zároveň podpořit životní prostředí, místní ekonomiku a komunitní život.„Původně jsme do této lokality vstoupili pouze s vizí rozvoje parku, ale postupně jsme identifikovali širší sociální a ekologické souvislosti. Ukázalo se, že území vyžaduje koordinovaný multidisciplinární a koncepční přístup. Návrhy se proto soustředí na rozvoj veřejných prostranství, maloobchodu i dopravy,” popsal jeden z vedoucích projektu Jiří Palacký.
Studenti a studentky brněnské techniky k projektu Husovice 2030 přistoupili komplexně a s neotřelými nápady. Kromě nového parku navrhli například prostupnější ulice, bezpečnější prostředí pro děti, prostory pro komunitní vyžití nebo novou cyklostezku, která by v budoucnu mohla propojit Husovice s Lesnou. „Snažili jsme se, aby Husovice nebyly uzavřenou čtvrtí, ale otevřely se okolním částem města,” vysvětlil student Šimon Kantor.Klíčovými oblastmi, kterými se mladí architekti zabývali, jsou náměstí Republiky a Trávníčkova ulice včetně okolí základní školy. Cílem studentské tvorby bylo z obou míst vytvořit příjemný a bezpečný prostor pro děti i dospělé. Velký důraz proto kladli na rozšíření zeleně, dostatek laviček a jiných míst pro odpočinek, hravé prvky pro děti i kvalitní veřejné osvětlení. Podle studentky Alžběty Nešporové by se z náměstí mohla stát sdílená zóna pro pořádání veřejných akcí, z prostoru za kostelem potom klidová zóna s bylinkovou zahradou, o kterou by se starali žáci husovických základních škol.Plán strategického rozvoje vytvořili studující architektury na VUT. | Autor: Karel PonešVe svých návrzích řešili studující architektury také fakt, že Husovice v létě fungují jako výrazný tepelný ostrov a aby mohlo dojít ke skutečnému zkvalitnění městského prostoru, je potřeba jej ochladit. Toho lze podle studentů dosáhnout rozšířením zeleně v ulicích a v okolí bývalé železniční tratě spojující Brno a Tišnov. Podél takzvané Tišnovky by se dle jejich návrhů rozprostíral nový lineární park s výhledy na Husovice, který postupně naváže na stávající park nacházející se poblíž obydlených částí. „Aktuální park navazující na Tišnovku jsme pouze doplnili o volnočasové atrakce jako hřiště nebo kavárnu, které nám v prostoru chyběly,” okomentovala studentka Eva Gebhardtová a doplnila, že Tišnovka je velmi zajímavé území s obrovským potenciálem, které by v budoucím rozvoji Husovic mohlo hrát významnou roli.Speciální pozornost věnovali mladí architekti i promenádě podél řeky Svitavy, která Husovicemi protéká. Nová podoba promenády respektuje přírodní podmínky i říční biokoridor a skládá se jak z části pro pěší, tak cykloulice oddělené alejí stromů. Návrh zohledňuje také potřebu vytvoření míst pro setkávání lidí, a to například prostřednictvím sdílených pěstebních truhlíků pro komunitní zahradničení, o které se místní budou společně starat, nebo aktivní sportovní zóny, která se stane rozcestníkem mezi řekou, školou a Tišnovkou.Na vernisáži byl k vidění i 3D model. | Autor: Lenka Hubáčková
Komplexní urbanistická strategie rozvoje Husovic, kterou skupina studentů brněnské techniky vytvořila, mají v budoucnu sloužit zástupcům vedení městské části jako inspirace nebo odrazový můstek při rekonstrukčních procesech. „Všechny návrhy dávají zajímavé impulsy a jsou principiálně realizovatelné. Přestože některé z nich jsou spíše smělými vizemi, věřím, že většina z toho, co tady vidíte, by se v Husovicích dříve či později mohla uskutečnit,” uvedl na vernisáži studentských návrhů v Galerii Sibiř starosta městské části Brno-sever Martin Maleček. První změny mohou podle něj obyvatelé Husovic očekávat už v následujících třech letech, na větší zásahy však bude nutné vyčkat.Začátkem dubna představili zástupci projektu Husovice 2030 své návrhy také členům rady městské části Brno-sever, kteří jsou, stejně jako starosta, projektu naklonění a vyjádřili mu podporu.
Město lze podle architekta Jiřího Palackého chápat jako dynamický, samoorganizující se celek, jehož rozvoj nelze přímo řídit, ale lze jej podporovat prostřednictvím strategických zásahů zaměřených na tvorbu kvalitního veřejného prostoru a posilování komunitního prostředí. A přesně to se ve svém ateliéru snaží dělat. Zaměřuje se na regeneraci brownfieldů různého charakteru a se studenty se aktivně zapojuje do spolupráce na rozvojových projektech českých měst, například Frýdku-Místku, Hradce Králové nebo Opočna. Jeho práce se promítla i v brněnských lokalitách jako jsou Vaňkovka, Veveří, Mosilana nebo Zbrojovka.„Předpokládáme, že naše role nyní spočívá v nositeli nápadů a v jejich přenosu do povědomí zastupitelů městské části Brno-sever a nasměrování dalšího rozvoje směrem k rozvoji veřejných prostranství v Husovicích,” uvedl Palacký.Studenty vedl tým zkušených architektů.Na návrhu rozvojové strategie Husovic se podíleli studující Eva Gebhardtová, Šimon Kantor, Lucia Murínová, Alžběta Nešporová, Šárka Schmiedová, Kevin Wrobel a Alona Pedchenko z Fakulty architektury VUT.Podrobnosti o projektu Husovice 2030 najdete na webových stránkách.