Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Už zítra si Česko připomene Národní den železnice, který mohou vlakoví nadšenci letos oslavit v Nymburce. Železnice má na našem území hlubokou tradici a stejně je tomu i na Vysokém učení technickém v Brně (VUT), kde se tématu věnují odborníci z Ústavu železničních konstrukcí a staveb na Fakultě stavební (FAST). Kromě přípravy železničních inženýrů se zde experti věnují konstruování a analýzám drážních staveb a společně s firmami i veřejnou sférou spoluvytvářejí moderní podobu tohoto klíčového průmyslu.Terénní výuka ve Velkých Pavlovicích. | Autor: Archiv Ústavu železničních konstrukcí a stavebŽelezniční inženýrství má na VUT tradici sahající až k samým kořenům univerzity. Dnešní Ústav železničních konstrukcí a staveb se postupem času stal důležitým centrem výuky i výzkumu drážních témat a vznikly zde zásadní práce – například o konstrukci železničního svršku nebo bezstykové koleje – které ovlivnily nejen českou, ale i evropskou praxi. V současnosti se zde experti zaměřují na návrh, posuzování a modernizaci tratí a konstrukcí, od dynamiky a stability přes monitoring a diagnostiku až po akusticko-vibrační měření a využití GIS.
Odborníci i studující se na ústavu věnují kromě vlakové železnice také tramvajovým drahám a metru. „Všechny typy drah přináší zajímavé výzvy pro vědu a výzkum a co se týče studia, jsou podobně náročné,“ poznamenává vedoucí ústavu Otto Plášek s tím, že tramvajové tratě ale nejsou oproti těm vlakovým zdaleka tak standardizované.
Ústav se v rámci doplňkové činnosti zabývá také samotným projektováním a navrhováním tratí, a to zejména právě těch tramvajových. Příkladem mohou být studie nových tramvajových tratí na Ostravsku nebo projekty modernizace tramvajových tratí v Brně – například ulice Vídeňská nebo smyčka Komárov, které se dokonce už realizovaly.
Studující FAST se mohou oboru věnovat prostřednictvím povinně volitelných předmětů hned v několika programech. V bakalářském studiu jde o programy Stavební inženýrství se specializací Konstrukce a dopravní stavby a Městské inženýrství, v magisterském pak o Stavební inženýrství se specializací Konstrukce a dopravní stavby a Geodézii a kartografii. Výuka pokrývá nejen drážní stavby a jejich vliv na životní prostředí, ale také moderní měřicí a modelovací techniky hluku a vibrací.
Ústav připravuje i budoucí experty v doktorském studiu, kteří analyzují a navrhují drážní konstrukce a řeší aktuální problémy, včetně rostoucích požadavků na na vyšší rychlost tratí při snížení nákladů na údržbu.Exkurze – železniční stanice Adamov. | Autor: Archiv Ústavu železničních konstrukcí a staveb
Důležitou součástí výuky jsou exkurze. „Výuku v terénu považujeme za významnou součást studia, a to jak po stránce odborné, tak společenské. Studující mají možnost si sáhnout na reálné stavby a konstrukce,“ vysvětluje Plášek. Kontakty a přátelství navázaná během exkurzí podle něj často přetrvávají celou profesní kariéru a někteří studující se dokonce vracejí, aby znovu zažili atmosféru sdílení místa, času a zájmů.
Skupiny vyjíždějí střídavě do Starého Města pod Sněžníkem, Velkých Pavlovic a Budišova nad Budišovkou. Ve všech těchto lokalitách je ideální prostředí pro vyzkoušení si různých metod geodetického a geotechnického průzkumu či diagnostiky ocelových a betonových konstrukcí. Pravidelně se také navštěvují zajímavé dopravní uzly, firmy nebo stavby, například DT - Výhybkárnu a strojírnu v Prostějově, železniční uzel Česká Třebová nebo pražské metro, kde studující během nočních prohlídek poznávají stanice, tunely a technologie použité při výstavbě.Exkurze do blanenského tunelu. | Autor: Archiv Ústavu železničních konstrukcí a staveb
Kromě praktické výuky v terénu se ústav intenzivně věnuje i vědeckému výzkumu, na kterém často spolupracuje s dalšími fakultami a součástmi VUT, včetně Fakulty strojního inženýrství (FSI), kde pracuje na projektech společně s Ústavem automatizace a informatiky, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) a Ústavu soudního inženýrství (ÚSI).
V současné době se výzkumné projekty na ústavu zaměřují hlavně na digitalizaci železniční infrastruktury. „Pracujeme s moderními digitálními technologiemi pro sledování a kontrolu stavu kolejí a jejich součástí, přičemž používáme i pokročilé technologie umělé inteligence a strojového učení,“ upřesňuje Plášek. Příkladem je projekt HORIZON2020 s akronymem S-CODE, kde spolu s dalšími evropskými univerzitami a průmyslovými partnery experti z VUT vyvíjeli nové technologie pro železniční výhybky. Na tento projekt navázal projekt Výhybka 4.0, který zkoumal využití technologií Průmyslu 4.0.
Dalším důležitým tématem jsou podle Pláška moderní železniční stanice, zejména jejich přístupnost pro osoby s omezenou orientací a pohybem. „Zde můžeme zmínit projekt ABONAN, kde naši výzkumníci vyvíjejí navigační systém pro nevidomé cestující v železničních stanicích.“
Při výzkumu ústav spolupracuje také s řadou významných průmyslových a stavebních společností, například s již zmíněnou firmou DT - Výhybkárna a strojírna nebo ŽPSV. „Mnohé další firmy, jako OHLA ŽS, Subterra, EGIS, Enteria nebo SUDOP, se podílejí přímo na výuce, podporují studentské exkurze a praxi a poskytují finanční dary pro různé aktivity,“ doplňuje Plášek. Do výzkumných projektů se na VUT zapojují i studující, kteří propojují závěrečné a disertační práce s aktuálními tématy a získané poznatky se stávají součástí výuky.Terénní výuka ve Starém městě pod Sněžníkem. | Autor: Archiv Ústavu železničních konstrukcí a staveb
Železniční stavitelství se podle Pláška připravuje na výstavbu vysokorychlostních tratí, což přináší výzvy a úskalí, ale i příležitosti. Do projektu se zapojí tisíce odborníků po celé České republice. „První stavby již začínají mezi Brnem a Přerovem a během pěti let se rozběhnou další, zejména na Moravě,“ upozorňuje, s tím, že současně pokračují investice do rekonstrukcí a zkapacitňování konvenčních tratí a železničních uzlů.
Velkou výzvou je zde nedostatek primárních surovin pro stavbu tratí „Jde například o kamenivo do konstrukce koleje. Z tohto důvodu se pracuje na využívání recyklovaných materiálů, kde je kromě technických a kvalitativních překážek třeba řešit také otázky legislativní. Tématu se ve svých výzkumných projektech naši odborníci i studující intenzivně věnují,“ konstatuje Plášek.
Problémy přináší také nedostatek kvalifikovaných odborníků, který je spojený s klesajícím zájmem o technické obory na vysokých školách. „Obor se snažíme podporovat ze všech sil – spolupracujeme se středními školami, pořádáme exkurze, stavebním a průmyslovým společnostem umožňujeme prezentace pro studenty, nabízíme účast na odborných a společenských akcích a vedeme se studenty diskuse o našem zaměření,“ poukazuje Plášek. Zajímavé podle něj mohou být pro uchazeče právě i výzvy spojené s budováním vysokorychlostních tratí a také skutečnost, že stavební společnosti většinou působí i v zahraničí a lze se tak podílet na projektech v Evropě i zámoří.Exkurze – Střelice a Omice. | Autor: Archiv Ústavu železničních konstrukcí a staveb
Železniční inženýrství má „high technology“ charakter, v němž si každý může objevit svou vlastní specializaci a profesní směr. Díky kombinaci teoretických znalostí, praxe z exkurzí a účasti na výzkumných projektech mají navíc studující možnost najít brzy po škole perspektivní a atraktivní uplatnění v oboru. „Naši absolventi se rychle dostávají na zajímavé pozice středního managementu u správců, projekčních a zhotovitelských firem a postupně dosáhnou až na pozice vysoce postavených manažerů. Někteří se zase stávají ceněnými špičkovými specialisty v různých oblastech oboru,“ zdůrazňuje Plášek.Se vzděláním z VUT tak mohou mladí železniční inženýři a inženýrky nejen uplatnit své schopnosti, ale i aktivně spoluvytvářet moderní a inovativní podobu železniční infrastruktury v celé Evropě.