Hlína, která spojuje: Architekti z FA VUT postavili netradiční kolumbárium v Mořicích

Architekti z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (FA VUT) postavili společně s obcí a dobrovolníky netradiční oboustranné kolumbárium na hřbitově v Mořicích. Kolumbárium vzniklo během letních škol a workshopů za pomoci tradiční technologie dusané hlíny. Architekti lokální hlínu na místě zpracovávali a následně z ní vydusali kolumbárium s třiceti výklenky. Proces projekce a stavby trval čtyři roky a hotové dílo je výsledkem výzkumu, výuky, a hlavně ukázkou spolupráce studujících a pedagogů FA VUT s místními i zájmovými komunitami.

Architekti z FA VUT postavili kolumbárium z dusané hlíny. Tradice ožila díky modernímu výzkumu. | Autor: Archiv FA VUT

Unikátní stavbu architekti navrhli a postavili za využití tradiční technologie, která se vrací do současné architektury. Postavení středně velkého komunitního objektu je významným výstupem projektu Hlína pro lidi. Ekologické a ekonomicky příznivé komunitní stavby z nepálené hlíny. Objekt kolumbária na hřbitově v obci Mořice byl navržen studentem Janem Peřinou pod vedením akademických pracovníků. „Velkým tématem bylo odlišení kolumbária od hřbitovní zdi. Kolumbárium by totiž snadno mohlo působit jako součást oplocení areálu hřbitova nebo jako jen další zeď bez jasného účelu. Aby došlo k jasnému odlišení, kolumbárium přesahuje svou výškou zeď, a především není omítnuté a tím více kontrastuje proti bílé stěně,“ uvedl architekt Jan Peřina.

Proces projekce a stavby trval čtyři roky a hotové dílo je výsledkem výzkumu, výuky, a hlavně ukázkou spolupráce studujících a pedagogů FA VUT s místními i zájmovými komunitami. | Autor: Archiv FA VUT

Tradiční materiál, současné využití

V rámci atypického návrhu byly uplatněny teoretické poznatky získané z jednotlivých výzkumů, které byly prohloubeny na letních školách či participativních workshopech. Dusaná hlína je tradiční technologie, která se v posledních letech dostává stále více do popředí. Letní škola architektů byla věnovaná právě konstrukcím z dusané hlíny. Po zkoumání v laboratoři na univerzitě vybrali odborníci pro výstavbu druh hlíny, která měla pro tyto účely optimální vlastnosti. Základní myšlenkou architektonického návrhu bylo využití procesu přirozeného stárnutí materiálu. Architekti museli pracovat také s tím, že každá strana kolumbária bude jinak povětrnostně exponovaná a tím pádem bude jinak stárnout. U běžných staveb je proces stárnutí nežádoucí, což je obvykle vyřešeno omítkami nebo stabilizací povrchu či celého materiálu. „Eroze pohledové dusané hlíny je způsobena především vodou, která stéká po stěně kolumbária a vymývá hlínu na povrchu konstrukce. Tento proces ustane, když tímto vymytím vystoupí na povrch zadusané kameny, které takto stékající vodu zastaví a nechají odkapat na zem. Přeruší tím dráhu vody a eroze se začne zpomalovat až nakonec téměř přestane postupovat,“ vysvětlil architekt Jan Peřina.

Stavbu požehnal Mons. Antonín Basler z Arcibiskupství olomouckého. | Autor: Archiv FA VUT

Společné dílo studentů, pedagogů a komunity

Stavba probíhala ve spolupráci studujících a vyučujících FA VUT s místními obyvateli, dobrovolníky i zájmovými skupinami. Práce na místě trvala několik let a stala se příkladem skutečné komunitní výstavby. Na projektu se podíleli lidé napříč generacemi, profesemi i kulturami – od dětí až po seniory, místní i zahraniční účastníci. Zapojilo se také Centrum denních služeb vyškovské Charity.

Velké množství času bylo věnováno v rámci třetí role univerzity také internacionalizaci a sociálnímu přesahu práce. Projekt ověřil, že je nejen možné, ale i přínosné, pracovat s různorodými skupinami – genderově, věkově, jazykově i kulturně – a společně vytvářet udržitelnou architekturu s přesahem. V realizaci byly uplatněny všechny dílčí části výzkumu Hlína pro lidi do jednotného celku. „Výzkum komunitního způsobu stavění byl jedním z hlavních cílů projektu Hlína pro lidi. Během stavby kolumbária jsme spolupracovali s různými skupinami a vytvářeli pracovní týmy i mezi lidmi, kteří by se v běžném životě téměř neměli možnost potkat. Vzniklá přátelství, osobní vztah k místu, účelu i stavbě samé jsou spolu s postaveným objektem zásadním výsledkem naší práce,“ uvedl hlavní řešitel projektu Zdeněk Vejpustek.

Projekt ověřil, že je nejen možné, ale i přínosné, pracovat s různorodými skupinami – genderově, věkově, jazykově i kulturně – a společně vytvářet udržitelnou architekturu s přesahem. | Autor: Archiv FA VUT

Technologie s environmentálním přínosem

Při stavbě byly využity tzv. zelené technologie s ohledem na životní prostředí a technické možnosti. Projekt přispěl ke zvýšení povědomí o environmentálně příznivých stavebních materiálech a potenciálu komunitní výstavby. Ohlasy a zkušenosti se objevily i ve studentských závěrečných pracích a výuce.

Obec Mořice se zhruba 500 obyvateli doposud kolumbárium neměla. Nová stavba tak nejen rozšířila možnosti pietního uložení ostatků, ale také ukázala, jak může obec těžit z partnerství s akademickou institucí. „Z původního záměru a oslovení mladého architekta, kdy měla obec vizi vytvořit kolumbárium v historizujícím stylu, se vyvinul nadčasový návrh s hlubokou myšlenkou. Na počátku realizace bylo mnoho neznámých, které se však ve spolupráci skvělého týmu VUT, obce a dobrovolníků podařilo ujasnit. Kolumbárium je moderní, avšak s respektem k tradici a ekologii, s úctou k předkům a dílem poctivé ruční práce. Přístup založený na propojení tradic s moderními metodami je pro Mořice typický,“ doplnil starosta obce Tomáš Pavelka.

Výuka, výzkum i realizace pod jednou střechou

Kolumbárium vznikalo od prvotního návrhu až po samotnou výstavbu pod vedením Fakulty architektury VUT. Ta zajišťovala návrh, projekci, stavební řízení i realizaci. Na části prací se podíleli i studující a pedagogové z Fakulty stavební. Projekt propojuje všechny tři role univerzity – vzdělávací, výzkumnou i společenskou.

Text vyšel jako tisková zpráva.