Petr Noskievič zahájil svoji profesní dráhu v průmyslu, kde se věnoval vývoji a realizaci řídicích systémů zařízení s hydraulickými pohony. Od roku 1994 působí na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, kde se zaměřuje na modelování, simulaci a řízení elektrohydraulických pohonů, vývoj jejich systémů řízení, včetně vývoje digitálních dvojčat. Přednáší předměty Modelování a simulace mechatronických systémů, Identifikace a simulace systémů, Řízení tekutinových pohonů.

• 
  

  Vedl 29 úspěšně obhájených diplomových a 6 disertačních prací. Je garantem studijního programu Mechatronika a doktorského studijního programu Řízení strojů a procesů. V letech 2003–2017 zastával funkci prorektora pro studium a v období 2016–2017 pozici zástupce rektora VŠB-TUO. V letech 2012–2018 byl členem předsednictva Rady vysokých škol a od roku 2018 je členem Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, kde je zpravodajem pro oblasti vzdělávání Elektrotechnika, Energetika, Informatika, Kybernetika, Stavebnictví a strojirenství, technologie a materiály.

Christiane Fülscher je architektka a historička architektury. Její výzkum se zaměřuje na historii a teorii architektury od roku 1900, zvláště s důrazem na modernismus a poválečný modernismus ve východní a západní Evropě, stejně jako na kulturní a socio-politickou relevanci architektury. Od roku 2022 je profesorkou dějin architektury, teorie a ochrany památek na Vysoké škole aplikovaných věd a umění v Dortmundu, kde se věnuje výzkumu architektonických sítí a teorie designu na německých fakultách architektury na počátku 20. století.

• 
  

  Studovala architekturu na Hamburské univerzitě aplikovaných věd a dějiny umění na Hamburské univerzitě a pracovala v architektonických ateliérech v Hamburku, Porto Alegre (Brazílie) a v okolí Darmstadtu. Po mnoho let byla výzkumnou spolupracovnicí na Institutu pro dějiny architektury na Univerzitě ve Stuttgartu a na Katedře teorie a vědy o architektuře na Technické univerzitě v Darmstadtu. Kromě toho působila na pedagogických pozicích na Technické univerzitě ve Vilniusu, TU Darmstadt a Mnichovské univerzitě aplikovaných věd.

Aylin Yildirim Tschoepe, doktorka v oborech Antropologie (GSAS, Harvard University) a Design (GSD, Harvard University), MSc v oboru Inkluzivní design (Frankfurtská univerzita aplikovaných věd), je profesorkou Design Anthropology na Akademii výtvarného umění a designu v Basileji při Univerzitě aplikovaných věd a umění Severozápadního Švýcarska (FHNW), a hostující přednášející na Univerzitě Basilej.

• 
  

  Ve své práci propojuje zkušenosti architektky, designérky, antropoložky a badatelky v oblasti genderových a urbánních studií. Jako vedoucí metaLAB Basel a vedoucí výzkumu na Institutu současné designérské praxe se prof. Tschoepe věnuje rozvoji kolaborativního výzkumu, který propojuje design, technologie, přírodní a společenské vědy. Její výzkum se zaměřuje na budoucnost zdraví a na hmotné i nehmotné průsečíky mezi těly, prostory a ekosystémy. Tyto vztahy zkoumá prostřednictvím multimodálního rámce designérského výzkumu, feministické prostorové praxe, rozšířené scénografie, senzorické a designérské etnografie.

Prof. Dr. Harald Garrecht je stavební inženýr a materiálový vědec. V letech 2020 až 2024 zastával funkci vedoucího Institutu stavebních materiálů na Univerzitě v Stuttgartu a zároveň ředitele Zkušebního ústavu materiálů (MPA) při téže univerzitě. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na působení mechanického zatížení a vlivů prostředí na stavební materiály, vývoj ekologicky šetrných a zdrojově efektivních materiálů, recyklaci demoličních odpadů a uchování a sanaci stavebních konstrukcí. Od roku 2011 je prezidentem mezinárodní asociace WTA International – vědeckotechnické společnosti pro údržbu staveb a památkovou péči.

Prof. Dr. Polona Žnidaršič Plazl je profesorkou na Univerzitě v Lublani, kde získala bakalářský titul v oboru Chemického inženýrství, magisterský titul v oboru Biochemie a doktorát v oblasti Biochemického inženýrství. Má rozsáhlé výzkumné zkušenosti ze Spojených států i Evropy, včetně působení na Oregon State University s podporou Fulbrightova stipendia.

• 
  

  Je spoluzakladatelkou a vedoucí Výzkumné skupinu pro mikroprocesní inženýrství na Fakultě chemie a chemické technologie na Univerzitě v Lublani, kde rovněž řídí několik mezinárodních a národních výzkumných projektů. Její současný výzkum se zaměřuje na vývoj biokatalytických a separačních procesů v mikrofluidních systémech. Je členkou hlavního výboru Evropské společnosti pro aplikovanou biokatalýzu (ESAB) a iniciátorkou a spolupředsedkyní konference Implementation of Microreactor Technology in Biotechnology (IMTB).

Prof. Dr. Elīna Gaile-Sarkane je prorektorkou pro akademické záležitosti na Technické univerzitě v Rize. Dříve působila jako děkanka Fakulty inženýrské ekonomiky a managementu a předsedkyně univerzitního senátu. Její akademické zájmy zahrnují řízení inovací, transfer technologií, vývoj nových produktů, strategie a řízení změn. Jako ředitelka doktorského studijního programu Management Sciences and Economics vedla více než 10 úspěšně obhájených doktorských prací.

• 
  

  Prof. Gaile-Sarkane rovněž působila jako expertka na doktorské řízení a přípravu disertací jak v Lotyšsku, tak mezinárodně. Vedla více než 25 vědeckých projektů a má rozsáhlou publikační činnost. Je expertkou Lotyšské akademie věd a podílí se na akreditaci a zajišťování kvality vysokého školství, kdy spolupracuje s různými agenturami EU. Je členkou správní rady NORDTEK, asociace T.I.M.E., BMDA a VPC, a aktivní členkou četných mezinárodních organizací.

Prof. Schürhuber vystudoval elektrotechniku a technickou matematiku na Technické univerzitě ve Vídni, kde v roce 2002 získal doktorát v oboru Teoretické elektrotechniky. Následně působil 15 let v průmyslu v různých oblastech elektroenergetiky včetně řízení a regulace tepelných elektráren, plánování a projektování elektroenergetických zařízení a systémových aspektů velkých vodních elektráren. Od roku 2017 pracuje pro Technickou univerzitu v Grazu, kde působí jako vedoucí Ústavu elektroenergetických systémů.

Prof. Alan Chalmers je profesorem vizualizace na WMG, University of Warwick ve Velké Británii a bývalým Royal Society Industrial Fellow (program pro mobilitu talentovaných vědců a inženýrů z průmyslu a akademické sféry umožňující přechod mezi těmito dvěma sektory). V roce 1985 získal titul MSc na Rhodes University a v roce 1991 PhD na University of Bristol.

• 
  

  Je bývalým viceprezidentem ACM SIGGRAPH, publikoval více než 270 článků v odborných časopisech a příspěvků na mezinárodních konferencích na téma virtuální zážitky, virtuální archeologie a HDR zobrazování. Úspěšně vedl 53 doktorandů a byl hlavním řešitelem mnoha grantů ve Velké Británii a EU. Je zástupcem Velké Británie v IST/37, který se zabývá standardy v rámci MPEG, poradcem STEM na místní škole, městským radním a v současnosti starostou Kenilworthu, kde žije.

Prof. Zajac získal inženýrský titul v oboru Strojírenské technologie se specializací Nanotechnologie a v roce 1994 doktorský titul v oboru Strojírenské technologie na Technické univerzitě v Košicích. V roce 2004 se habilitoval v oboru Výrobní inženýrství a v roce 2008 byl jmenován profesorem v oboru Výrobních technologií. Prof. Zajac vyučuje předměty věnované výrobní technologii, inovacím a transferu technologií, a moderním zpracovatelským technologiím v rámci studijního programu Počítačová podpora výrobních technologií. Zároveň zajišťuje kvalitu habilitačních a inauguračních řízení.

• 
  

  Ve svém výzkumu se zaměřuje na inovativní technologie a monitorování a diagnostiku těchto procesů. Vedl 23 doktorandů, je členem 9 vědeckých rad, členem Komise č. 2 KEGA (Kultúrna a edukačná grantová agentúra MŠVVaŠ SR) a Kooperační rady města Prešov. Je autorem či spoluautorem 20 monografií (vč. učebních textů), 24 patentů a užitných vzorů a 255 odborných článků (z toho 100 indexovaných ve WoS/SCOPUS, 889 citací). Prof. Zajac je držitelem několika ocenění, včetně „TOP manažer kvality roku 2010“ a „Výjimečný vysokoškolský pedagog 2021“.

Prof. Dr. Salvador Pané i Vidal je profesorem materiálů pro robotiku na Institutu robotiky a inteligentních systémů ETH Curych a zástupcem ředitele Multi-Scale Robotics Lab. Vede elektrochemickou laboratoř, vyučuje nanorobotiku a vede doktorský výzkum. Jeho práce propojuje chemii a elektrochemii s robotikou v malém měřítku a zaměřuje se na miniaturizaci magnetických materiálů, vodivých polymerů a hydrogelů pro biomedicínské využití.

• 
  

  Je autorem více než 200 odborných publikací a koordinátorem významných evropských projektů jako např. MANAQA a ANGIE. Prof. Pané získal doktorát z chemie na Univerzitě v Barceloně a na ETH nastoupil v roce 2008. V minulosti obdržel ERC Starting, Consolidator a Proof-of-Concept granty a vedl projekt COST Action „e-MINDS“. Působí v redakčních radách odborných časopisů, zastupuje Švýcarsko v organizaci EAST a je spoluzakladatelem startupů Magnes AG, Oxyle AG a Swiss Vascular AG. V roce 2023 byl zvolen korespondujícím členem Institut d’Estudis Catalans.

Prof. Davor Dujak je profesorem a vedoucím Katedry marketingu na Fakultě ekonomiky a managementu v Osijeku (Univerzita Josipa Juraje Strossmayera v Osijeku, Chorvatsko), kde působí také jako garant magisterského studijního programu Řízení dodavatelských řetězců. Má rozsáhlé zkušenosti v oblasti logistiky, řízení dodavatelských řetězců a marketingu, a to jak v akademické sféře, tak v praxi. Během své kariéry působil mj. jako vedoucí Centre of Business Excellence a jako specialista na logistiku v rámci Łukasiewicz Research Network v Polsku. Podílel se na řízení a realizaci několika projektů financovaných z prostředků EU, například BAS4SC (ERASMUS+) a PLANET (Horizon 2020).

• 
  

  Je autorem více než 59 odborných článků, dvou vědeckých monografií a čtyř vysokoškolských učebnic, a vystoupil na více než 35 mezinárodních konferencích. Je členem redakčních rad několika odborných časopisů a v rámci programu ERASMUS+ vyučoval na řadě evropských univerzit. Ve své pedagogické činnosti klade důraz na propojení teorie s praxí a cílenou přípravu studentů na reálné profesní výzvy v oblasti logistiky a řízení dodavatelských řetězců.