Myšlenka vytvořit nový program, který připraví stavební inženýry na budoucnost a umožní jim nahlížet na budovy komplexněji, vznikla podle garanta oboru Milana Ostrého už před pěti lety. „Původně jsme zamýšleli pouze navazující magisterské studium. Z vedení VUT pak přišel nápad udělat celý program mezioborový a mezifakultní. Nakonec jsme využili projektů MOST a INFRAS a vytvořili studijní plány jak pro magisterské, tak pro bakalářské studium,“ popsal Ostrý s tím, že potřebnou akreditaci získali vloni v květnu.

Od nových programů si slibují větší komplexnost výuky a provázanost jednotlivých kroků při plánování, výstavbě a péči o budovy. „Pokud chceme vytvořit chytrou budovu, která je energeticky úsporná, nabízí zdravé vnitřní prostředí a je šetrná k vnějšímu prostředí, musí na sebe vše navazovat. Nejde ji stavět tak, že někdo navrhne konstrukci. Nezávisle na něm pak někdo jiný dispozice, další člověk technická zařízení budov. To se v dnešní době děje a my bychom chtěli, aby měli absolventi větší povědomí o tom, co jejich kroky představují v práci někoho dalšího,“ přiblížil Milan Ostrý.

Výuka je proto poskládaná tak, aby studenti uměli nejen navrhovat stavební konstrukce. Zároveň musí také rozumět například technickému zařízení budov, tedy vhodnému vytápění, osvětlení a podobně. „Lidé, kteří budou z těchto programů vycházet, by tak už neměli opakovat chyby, které se dějí dneska. V dnešní době lidé dost často pracují odděleně. Výsledek pak podle toho vypadá. Nové směrnice EU už ale vyžadují komplexní přístup,“ dodal Ostrý.

Zatímco bakalářský program je zaměřen na návrh budov, navazující magisterské studium se soustředí na jejich provozování. „V bakaláři probíráme konstrukce, dispozice, technická zařízení. V magisterském stupni se pak poměrně úzce specializujeme na provozování budov, což je oblast, která se zde dosud vyučovala ve velmi omezeném rozsahu,“ upozornil Ostrý. Absolventi by tak měli mít přehled v takzvaném facility managementu a uvažovat o budově v rámci jejího životního cyklu. „Další výzva, kterou jsme museli ve studijním plánu reflektovat, je takzvaný BIM. Je to nový přístup navrhování i provozování budov. Do výuky jsme to zakomponovali tak, aby absolventi, až vyjdou za pár let ze školy, už v tomto prostředí uměli pracovat,“ dodal Ostrý.

Podle Milana Ostrého hledal program Environmentálně vyspělé budovy dlouho vhodný název. „Environmentální zde odkazuje spíše na zdravé vnitřní prostředí v budovách, ale také na ekologii. Soustředíme se na to, aby vznikaly budovy, ve kterých se lidem bude dobře bydlet, pracovat. Zároveň ale zohlední i vliv na prostředí,“ vysvětlil Ostrý. Primárně tak studenti řeší konstrukce a technická zařízení. „Samozřejmě se ale zabýváme i tématy jako jsou hospodaření s dešťovou vodou, zelené střechy, využití dřeva a podobně. Nové moderní stavby tak budou nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale budou umět lépe čelit klimatickým změnám. Dokážou využívat dešťovou i šedou vodu, budou mít nízkou energetickou náročnost a zdravější vnitřní podmínky,“ objasnil Ostrý.

Zároveň však připustil, že pro řadu koncových zákazníků je stále ještě důležitější snaha zapůsobit. „Mnoho lidí, kteří dnes staví, stále více řeší barvu fasády nebo plot než vnitřní prostředí domu. Není jim líto dát tři sta tisíc korun za pěkné oplocení, ale dvě stě tisíc za dobrou vzduchotechniku jim přijde moc. Bylo by skvělé, kdyby se nám nakonec podařilo edukovat i koncové zákazníky. Třeba jednou bude otázkou prestiže, že má člověk minimální náklady na provoz a jeho bydlení nezatěžuje životní prostředí,“ uzavřel Milan Ostrý.

(zep)