Přenést nejnovější poznatky z výzkumu v oblasti ekologického čištění odpadních vod a kořenových čistíren do konkrétní služby nebo produktu na trhu. To byl podle Miroslavy Pumprlové Němcové ze společnosti ConWe jeden z hlavních důvodů založení startupu, který by se snad měl stát brzy spin-offem VUT. „Nechtěli jsme to, na co jsme v rámci výzkumu na univerzitě přišli, jen tak předávat někomu cizímu. Chtěli jsme to sami začít uvádět do praxe. Firmy nabízející kořenové čistírny na trhu jsou, ale stále je zde díra na trhu a my máme možnost nabídnout něco, co ostatním chybí,“ uvedla Pumprlová Němcová. To potvrzuje i druhý člen týmu ConWe Ondřej Chaloupka. „Problém je, že na trhu se objevují i zastaralá řešení z devadesátých let, která nefungují tak, jak dnes umožňují moderní čistírenské technologie,“ dodal Chaloupka.

Mladí výzkumníci tak plánují pokračovat dál ve výzkumu a u toho vést firmu. „Tím, že se z nás snad brzy stane spin-off VUT, budeme moct do reálných projektů aplikovat poznatky, které jsou nově vyzkoumané a které nikdo jiný na trhu ještě nezná. Obce i jednotlivci se tak dostanou k těm nejmodernějším čistírnám a zařízením, která by pravděpodobně skončila v šuplíku, kdybychom nezaložili firmu,“ podotkl jeden ze tří spoluzakladatelů Michal Kriška Dunajský s tím, že se chtějí stát průkopníky v oboru moderních kořenových čistíren.

Mladý stratup, který nedávno dokončil v Jihomoravském inovačním centru rozvojový program, se plánuje soustředit na čistírny pro obce. „Zároveň bychom ale stále rádi nabízeli služby i jednotlivcům. Drobní klienti si totiž čistírnu často sami staví a my jim jen poskytujeme odborné konzultace. Jsou to obvykle nadšenci, kteří vědí, proč ji chtějí. Mají k ní pak úplně jiný vztah a obvykle se o ni velmi odpovědně starají, takže roky slouží tak, jak má,“ dodal Kriška Dunajský.

Podle Miroslavy Pumprlové Němcové se takové zařízení hodí v podstatě pro jakoukoliv domácnost. „Jediné zásadní omezení je plocha, kterou čistírna zabírá. Obvykle naše čistírny nevyžadují elektrickou energii. Většina čistících procesů proto probíhá výrazně pomaleji než u klasických čistíren, proto je potřeba větší plocha. Na dvě stě metrovém pozemku pro rodinný dům v satelitním městečku bychom ji určitě nedoporučovali. Stejně tak si ji nemohou pořídit domácnosti v obcích, které již mají centrální systém čištění odpadních vod. Jinak ji ale vřele doporučujeme,“ uvedla Pumprlová Němcová s tím, že vyčištěnou vodu je pak možné využít třeba ke splachování WC či zalévání zahrady.

Cenově pak vychází kořenové čistírny podle zakladatelů ConWe podobně jako další typy čistíren. „Zároveň člověk ale ušetří na provozu. A pokud je ochoten si ji postavit sám, pak je to samozřejmě ještě levnější. V tom případě děláme jen návrh a následně poskytujeme nějaký dozor a konzultace, aby měl majitel záruku, že to bude fungovat, jak má,“ dodal Kriška Dunajský. Následná údržba je podle něj minimální. „Stačí se jednou týdně podívat, zda je všechno v pořádku. Jednou či dvakrát za rok se pak vyveze kal ze septiku,“ vyjmenoval. Navíc pro zákazníky do budoucna chystají i aplikaci, která jim bude posílat doporučení, jak se o čistírnu co nejlépe starat, a kdy je potřeba provést kontrolu. „Rozhodně nechceme, aby proplacením faktury náš vztah se zákazníkem skončil. Vymýšlíme tedy způsoby, jak s našimi klienty zůstat v kontaktu a ujistit se, že vše funguje, jak má,“ vysvětlil Kriška Dunajský.

O čištění vody pomocí rostlin je v Česku vzrůstající zájem. Svědčí o tom i fakt, že už teď se ConWe potýká s nedostatkem časových kapacit. Nedávno například dokončili rekonstrukci části filtračního pole v obci Dražovice. „Podařilo se to zrekonstruovat přesně tak, jak jsme chtěli. Fungování se velmi osvědčilo, takže teď bude obec dodělávat druhou polovinu, kde budou další novinky a inovace. Je to pravděpodobně nejlépe fungující kořenová čistírna v republice,“ upozornil Kriška Dunajský.

Navíc se podíleli i na výstavbě prototypu městské buňky, která je volně dostupná na Malinovského náměstí v Brně. „Veřejná zeleň města Brna oslovila Fakultu stavební VUT, zda neznáme stavební firmu, která by zvládla podle návrhů zrealizovat soběstačnou buňku. Nakonec se řešení ukázalo natolik složité, že se do realizace nikomu nechtělo. Je to totiž ostrovní systém, který vyžadoval vyřešení fotovoltaiky, automatické závlahy, časovatelného LED osvětlení a dalších nových konstrukčních prvků. Rozhodli jsme se ale přihlásit do výběrového řízení sami a zakázku jsme získali. Bylo to velmi náročné, protože se jedná o prototyp a řada detailů se musela dolaďovat až při výrobě a skládání konstrukce,“ dodal Ondřej Chaloupka, který měl projekt za ConWe na starosti. Na dřevěné konstrukci nyní budou odborníci testovat možnosti umisťování zeleně ve městech, kde nelze rostliny zasadit přímo do země.

(zep)