Vědci vyvinuli systém, který pohlídá potrubí i hranice

Původně měl systém sloužit pro vzdálenou kontrolu liniových staveb, jako například potrubí. Využít ho lze ale i v oblasti ochrany objektů, či území. Řeč je o „neviditelném plotu“, který vyvinuli vědci na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií a který je založený na snímání změn přenosu signálu šířícího se optickým vláknem. Svůj vynález mimo jiné prezentovali na semináři v Parlamentu ČR.

„Tento systém nezabraňuje průniku někoho nebo něčeho. Jde o detekční systém rozšířený o lokalizaci. Dokáže totiž rozpoznat, že se v blízkosti hlídané oblasti něco děje, a poté určit s relativně velkou přesností, kde k tomu dochází. Umí také zjistit zdroj narušení,“ upozornil Vít Novotný z elektrofakulty VUT. V současné chvíli je zařízení schopné zaznamenat rušení až na vzdálenost 100 kilometrů a pracuje se na vývoji systému, který pokryje s jedním senzorovým modulem až 250 kilometrů. Rozpracována je také architektura, která do budoucna může rozšířit dosah systému i na tisíce kilometrů.

Momentálně vědci systém testují ve spolupráci s firmou Optokon na zkušební pokládce na trase mezi Jihlavou a Znojmem, kde jsou kabely uloženy v hloubce až jeden a půl metru. „Ideální hloubka by ale byla do několika desítek centimetrů, aby byl systém dostatečně citlivý,“ upřesnil Novotný. Do budoucna chtějí odborníci zapracovat na miniaturizaci celého systému a dosáhnout toho, aby byl jednoduše přemístitelný.

Jako snímací senzor využili vědci z VUT optické vlákno, které je nejčastěji umístěné v zemi a zaznamenává mechanické vzruchy z okolí, čímž vznikají změny v přenosu signálu vláknem. Data se pak zpracovávají a vyhodnocují a spolu s výsledky se přenáší do úložiště. Součástí zařízení je také centrální systém, který mimo jiné řídí senzory a dává jim pokyny, co mají měřit a podle jakých parametrů.

V případě, že dojde k zaznamenání události, probíhá následně lokalizace s přesností lepší než sto metrů, a to s pomocí mapových podkladů, které má systém k dispozici. Data se následně po určitých časových úsecích posílají do klasifikátoru, který vyhodnotí původce narušení.

„Klasifikační software využívá databázi vzruchů, podle které se učí rozpoznat zdroj, tedy například zda jde o údery kladivem nebo chůzi,“ vysvětlil Novotný. V dohledovém centru se počítá s přítomností operátora, který si může v případě nejasností vzruch poslechnout a dle vlastních zkušeností ho případně překlasifikovat.

(kah)

---

Publikováno	16.08.2016 09:00
Odkaz	https://www.vut.cz/udrzitelnost/co-delame/f38103/d123685