Studentka pátého ročníku architektury Ludmila Jankovichová měla soutěž Stavby s vůní dřeva vyhlédnutou dlouho. „Věděla jsem o ní a chtěla jsem se přihlásit, protože dřevo je pro mě fascinující materiál. Na fakultě jsem s ním ale předtím vůbec nepracovala,“ uvedla. V rámci svého studia v Anglii se proto zapsala do ateliéru zaměřeného právě na práci se dřevem. „V prvním semestru jsme se o dřevu učili. Poznávali jsme ho, navrhovali menší konstrukce. Dokonce jsme měli i workshop, v rámci kterého jsme dřevo štípali a zkoušeli s ním různě pracovat. V dalším semestru jsme na těchto znalostech stavěli a navrhovali jsme větší stavby,“ upřesnila Jankovichová.

Spolu se spolužáky si vyhlédli konkrétní místo na anglickém venkově, do kterého se následně snažili zasadit svou dřevěnou stavbu. „Bylo to velmi specifické místo, protože se v blízkosti nachází biodynamická farma. Ta funguje v uzavřeném cyklu, kdy chovají krávy, jejichž rohy v zimě zakopávají spolu s kravským trusem. Na jaře pak začínají hnojit rostliny právě tímto přírodním hnojivem. Vypěstované plodiny pak prodávají ve vlastním obchůdku. Snažila jsem se proto, aby moje stavba byla s farmou nějak propojená a dávala smysl v rámci toho fungujícího cyklu,“ popsala studentka.

Ve svém návrhu využila prvek slámy, kterou farma využívá jako podestýlku. „Slámu mají z polí, ale využívají ji jen v zimě na podestýlání. Zbytek roku ji musí uskladňovat. V Institutu by se lidé se slámou učili pracovat. V okolí farmy jsem navrhla malé dřevěné konstrukce, které by mohli lidé vyskládat slámou, omítnout a zkusit si v nich i bydlet. Na zimu by se pak slaměné stěny rozebraly a sláma by se použila pro zvířata,“ vysvětlila Ludmila Jankovichová. Kromě toho návrh obsahoval i velkou budovu, ve které by byla kavárna, vzdělávací centrum, knihovna a přednáškové sály.

Právě velkou stavbu, která se napojovala na terén, po návratu zpět do Česka přihlásila Ludmila Jankovichová do soutěže Stavby s vůní dřeva zaměřené na dřevostavby. „Budova je zařezaná do krajiny. Kromě dřeva jsem na ni využila zmíněnou slámu, která by fungovala jako izolace. Navíc jsem zapojila například i hlínu. Tu bych používala například na tašky,“ dodala Jankovichová.

Druhé místo pak obsadila právě díky tomu, jak byla stavba zapojena do krajiny. „Řekli mi, že se porotcům líbilo, jak můj návrh pasuje do krajiny. Že s ní koresponduje a lidem se z budovy otevírají zajímavé pohledy. Ocenili, že jsem pracovala s celkovým kontextem,“ uvedla oceněná studentka.

Se dřevem by ráda pracovala i do budoucna. „V létě jsem byla na workshopu, který se koná každý rok v jiném městě. Dostali jsme zadání na konstrukci ze dřeva, návrhy jsme mohli konzultovat s odborníky. Nakonec jsme ten finální návrh sami stavěli. Což byl ještě lepší zážitek, protože jsme si to mohli opravdu vyzkoušet od začátku do konce,“ dodala Ludmila Jankovichová s tím, že znovu zvažuje i přihlášení do soutěže. „Asi bych si to ráda zase vyzkoušela, jen jsem teď v rámci ateliérů neměla možnost na tom pracovat. Navíc jsem se chtěla soustředit i na jiné materiály než dřevo,“ uzavřela Jankovichová.

(zep)