Přístupnostní navigace
Přejít k obsahu
|
Přejít k hlavnímu menu
VUT
Menu
Život na VUT
Submenu
Atmosféra VUT
Prostory školy
Koleje
Stravování
Sport na VUT
Studentský život
Brno
Pro uchazeče
Submenu
Proč na VUT
Studijní programy
Dny otevřených dveří
Aktivity pro juniory
Celoživotní vzdělávání
Zpracování osobních údajů uchazečů o studium
E-přihláška
Pro studenty
Submenu
Studium
Předměty
Studijní programy
Harmonogram akademického roku
Závěrečné práce
Celouniverzitní doktorská škola
Legislativa a předpisy
Studijní předpisy
Poplatky za studium
Zpracování osobních údajů studentů
Zahraničí
Studium a stáže v zahraničí
Uznání zahraničního vzdělání
Podpora při studiu
Stipendia
Knihovny
(externí odkaz)
Doktorský příjem
Sociální bezpečí
Studium bez bariér
Podpora podnikání
Věda a výzkum
Submenu
Věda a výzkum na VUT
Podpora excelence
Mezinárodní vědecká rada
Systém zajišťování kvality výzkumu
Výzkumné infrastruktury
Transfer znalostí
Open Science
Projekty
Projekty ze strukturálních fondů
Specifický výzkum
Spolupráce
Submenu
Firemní spolupráce
Zahraniční spolupráce
Spolupráce se školami
Služby univerzity
Mezinárodní dohody
Univerzitní sítě
O univerzitě
Submenu
O univerzitě
Profil univerzity
Udržitelná univerzita
Podnikavá univerzita / ContriBUTe
Bezpečná univerzita
Vyznamenání
Organizační struktura
Legislativní a úřední záležitosti
Úřední deska
Ochrana osobních údajů
Kariéra a pracovní prostředí
Pracovní příležitosti
(externí odkaz)
Rovné příležitosti
Sociální bezpečí
HR Award
Ostatní
Kontakty
Pro média
Absolventi
(externí odkaz)
Fakulty a vysokoškolské ústavy
Fakulta stavební
Fakulta strojního inženýrství
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Fakulta architektury
Fakulta chemická
Fakulta podnikatelská
Fakulta výtvarných umění
Fakulta informačních technologií
Ústav soudního inženýrství
Centrum sportovních aktivit
Středoevropský technologický institut (CEITEC VUT)
Součásti
Centrum informačních služeb
Centrum vzdělávání a poradenství
Koleje a menzy
Nakladatelství VUTIUM
Ústřední knihovna
České polovodičové centrum
Rektorát
EN
Přihlásit se
Přihlásit se
Web VUT
Intraportál
Studis
Teacher
Vavis
Elearning
Hledat
EN
Vyhledávání
Vyhledat
Zavřít
VUT
Udržitelnost
Co děláme
Nápady a objevy
Doktorand VUT navrhl novou metodu měření vlivu kosmické radiace na elektroniku. Zda funguje, ověří příští rok družice
Udržitelná univerzita
Úvod
Co děláme
Udržitelná univerzita
Inspirujeme
Kontakty
Doktorand VUT navrhl novou metodu měření vlivu kosmické radiace na elektroniku. Zda funguje, ověří příští rok družice
Jaký vliv na výsledky měření může mít kosmická radiace? Tak zní zjednodušeně otázka, kterou si ve své dizertační práci kladl Jiří Hofman z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. Testováním a měřením se zabývá již téměř pětadvacet let a v rámci své práce přišel s novou metodikou pozemního testování, která umí předpovědět, jak se bude elektronika ve vesmíru chovat. Zda a jak jeho metoda funguje, ověří už příští rok. Zařízení, které sestrojil, totiž poletí do vesmíru na palubě italské nanodružice.
Jiřího Hofmana nyní s největší pravděpodobností potkáte na chodbách Českého metrologického institutu, kde je na stáži. Ačkoliv se zdá, že s radiací ve vesmíru to nemá moc společného, opak je pravdou. „Mají zde statní etalony, konkrétně v Brně je například pracoviště pro měření elektrických veličin. Zde se řeší kalibrace extrémně přesných měřicích přístrojů, které typicky slouží pro komerční kalibrace. Ty se pak typicky používají pro ověřování měřicích přístrojů v průmyslu. Problém s měřením ve vesmíru ale je, že tam žádná kalibrační firma nesídlí. Takže tam ten samý postup nejsme schopní opakovat,“ přiblížil Jiří Hofman.
Nyní odborníci řeší problém tak, že veškeré kalibrace provedou na Zemi. Zatímco pozemní měřicí přístroje stárnou používáním a jejich přesnost se tedy zhoršuje věkem, ve vesmíru na ně kromě stárnutí působí i další vlivy, jako je právě radiace. „Ta může mimo jiné ono stárnutí urychlit,“ upozornil Hofman. Jak se tedy bude elektronika ve vesmíru dlouhodobě chovat a do jaké míry může být její měření zkreslené, se nyní dozví pouze z matematických modelů. „Ty nám říkají, že když je zařízení například pět let ve vesmíru, tak přijalo tolik a tolik radiace a jeho měření se tedy přibližně tak a tak zhoršilo,“ uvedl Jiří Hofman.
On ve své dizertaci hledal způsob, jak tyto predikce zpřesnit. „V anglických laboratořích umí nasimulovat vesmírné záření. Vystavoval jsem proto zařízení různým podmínkám a získával z toho data, která tvoří základ matematických modelů. Tyto testy mají ale omezenou přesnost díky použitým radiačním zdrojům, které pouze částečně simulují vesmírnou radiaci. Děláme analýzu toho, jak se věci asi zhorší. Ale nemáme je s čím porovnat. Potřebuji proto nyní zjistit, zda se zařízení opravdu chová tak, jak mé matematické modely predikují. A ověřit tím, do jaké míry je moje metoda vypovídající,“ dodal Hofman.
Zařízení Jiřího Hofmana se do vesmíru podívá spolu s italskou nanodružicí příští rok | Autor: gpadvancedprojects
Dalším krokem, který ho proto čeká, je provedení experimentu ve vesmíru. „Sestrojil jsem malé zařízení, které je velké jako dvě poštovní známky, a je schopné provést měření ve vesmíru. Bude měřit jak samotnou radiaci, tak vlivy této radiace na měřící elektroniku,“ objasnil Jiří Hofman. Konkrétně se pak jeho měřicí technika dostane do vesmíru na palubě italské nanodružice během příštího roku.
Data bude získávat Jiří Hofman průběžně. „Družice oběhne Zemi za 90 minut. Po celé zeměkouli máme pozemní stanice, které mohou přijímat signál z této družice. Řídicí středisko bude v Itálii a já budu analyzovat data v Česku,“ popsal Hofman. Družice by měla v ideálním případě takto obíhat až několik let. „My budeme průběžně data vyhodnocovat a dále zpracovávat. Budeme vyvíjet především nové metody zpracování a porovnávat pozemní a kosmické výsledky měření,“ dodal.
Co přesně ale může očekávat a kam se v následujících letech bude jeho práce ubírat, Jiří Hofman zatím zcela přesně neví. „Pokud mám správné informace, tak se problému vlivu radiace na přesná měření nevěnuje nikdo jiný na světě. Celkově jde o relativně nový obor,“ potvrdil. Jeho závěry by tak mohly přinést řadu nových zjištění a posunout vědce i výrobce kupředu. „Pozemní radiační testy jsou teď velmi zjednodušené. Navíc se na Zemi musí urychlovat, protože pokud chcete vědět, jak se zařízení bude chovat po deseti letech vesmírného letu, tak nebudete čekat deset let. To by nikdo nezaplatil. Můj experiment má proto potvrdit či vyvrátit, zda je degradace ve vesmíru opravdu taková, jakou ji na Zemi očekáváme,“ uzavřel Hofman.
(zep)
Publikováno
03.07.2019 11:26
Odkaz
https://www.vut.cz/udrzitelnost/co-delame/f38103/d186828
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
věda a výzkum
Odpovědnost:
Bc. Tereza Kučerová
Nahoru