Po studiu na VUT jsem doktorské studium absolvoval ve Francii v Grenoblu v laboratoři silných magnetických polí, kde jsem se setkal s metodou elektronové paramagnetické rezonance poprvé. Po dokončení doktorátu jsem pak strávil dva roky ve Frankfurtu nad Mohanem v bio-molekulárním magnetickém rezonančním centru. A před návratem ještě následovalo pět let na univerzitě ve Stuttgartu. S VUT jsem ale byl v kontaktu prakticky celou dobu v rámci spolupráce, zejména s profesorem Šikolou, který mi doporučoval šikovné čtvrťáky, kteří chtěli vycestovat do zahraničí na Erasmus.

Jedná se o návrh spektrometru na měření elektronové magnetické spinové rezonance. Klasická elektronová magnetická rezonance funguje na principu konstantní ozařovací frekvence, kdy posouvá magnetickým polem, a tak získává spektrum. Současná technologie umožňuje opačný postup – konstantní magnetické pole je rozmítáno frekvencí. Díky námi vyvíjenému spektrometru budeme moci navíc sledovat dynamiku procesů. To otevírá nové možnosti při studiu nových materiálů a jejich charakterizaci, přes biologické molekuly až po moderní 2D materiály, jako je třeba grafen a další.

Princip je u obou velmi podobný, akorát jde o excitaci a detekci jiné části atomu. V lékařství se využívá nukleární magnetické rezonance (NMR), kde se díváme na jádro, a to převážně proton jádra vodíku z molekuly vody. Kdežto při paramagnetické rezonanci nás zajímá elektron. Díky rozdílné hmotnosti obou částic samotná rezonance probíhá na jiných frekvencích.

Projekt jsem dostal na podzim roku 2016 a původně měl začít v lednu 2017. Ale protože bylo potřeba na CEITEC dodat potřebné technické vybavení a některé dodací lhůty jsou i vice než roční, jelikož většina přístrojů je vyráběná na zakázku, zažádal jsem si o roční odklad. Na CEITECu také bylo potřeba připravit laboratoře, které se momentálně dokončují. Oficiálně jsme tedy s prací na projektu začali letos v lednu, naplno ale budeme moci pracovat, až bude vše připravené a dodané. Počítám, že to bude někdy na podzim. Navíc někteří lidé, které mám v týmu, jsou ještě stále ve Stuttgartu.

Součástí výzkumné skupiny jsou čtyři doktorandi, čtyři postdoc studenti a další přijdou během roku. Do projektu jsou zapojeni například výzkumníci ze strojní fakulty, z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií nebo chemici, kteří budou pracovat se vzorky. Na některé členy čekáme, až se uvolní ze svých domovských zahraničních institucí, na kterých nyní působí. Celkově by měl mít výzkumný tým kolem dvaceti lidí.

Momentálně se na CEITECu pro Vás budují laboratoře. Jak budou vybaveny?
Zásadní bude spektrometr, dále jsou potřeba kvazioptické přístroje, zdroje záření a detektory. Vše bude muset být samozřejmě navzájem na sebe napojené a automatizované, kdy počítače budou zajištovat správný chod.

Asi nejtěžší je vysvětlit porotě projekt během desetiminutové prezentace, protože jen velmi malá část z nich projekt četla a většina přítomných musí z prezentace během těch několika málo minut pochopit, o co jde, a hlavně je pro ten projekt nadchnout. To je asi ta nejtěžší část. Projekt na grant jsem měl v hlavě asi dva roky, než jsem ho sepsal a podal.

Ano, žádal jsem o něj, když jsem ještě působil na univerzitě ve Stuttgartu. Není ale problém převést ERC grant pod jinou instituci, což je nyní CEITEC VUT.

(kah)