Studoval jsem na podnikatelské fakultě a zároveň na FITu, ale nakonec jsem se rozhodl pro FP. Ve třetím ročníku jsem pak asi na rok a půl odjel do Anglie. První tři roky jsem studoval manažerskou informatiku a pak dva roky obor řízení ekonomiky podniku. Následně jsem si dal externě doktorát. Dodnes učím na škole.

Nejdřív jsem studoval „matfyz“ v Praze, ale zjistil jsem, že rozhodně nejsem teoretik. Vždy jsem mířil do oblasti mezi matematikou, IT, managementem a ekonomikou. Manažerská informatika toto všechno dokázala skloubit dohromady a dala mi kompletní vhled do více oborů. Dodnes z toho čerpám. Jako čistý „ajťák“ se necítím, i když umím programovat.

Už na vysoké jsem získal spoustu cenných kontaktů, které se mi do budoucna hodily. A velmi oceňuji rozhled v ekonomice a managementu, který mi škola dala. Bohužel se mi někdy stává, že o účetnictví vím víc než naše účetní. Dokážu si tedy pohlídat spoustu věcí, protože do nich vidím a mám o nich ponětí. Oceňoval jsem i to, že někteří učitelé netrvali na přesných poučkách, ale šlo jim o to, jestli problematice rozumíme. O to se snažím i na přednáškách, které na fakultě dosud mám. Musím ještě poznamenat, že z fakulty mám ve své firmě dva výborné vývojáře.

Fakulta podnikatelská není zas tak časově náročná škola jako FIT a to, co děláme u nás ve firmě, tak nejsou úplně kritické aplikace. Jde spíš o cit a o to, že není čas si s kódem hrát půl roku. Z FITu vychází sice větší odborníci na IT, ale zase nemají byznysové myšlení, které je v našem případě hodně potřebné.

Podnikat jsem začal už během školy, ale vystřídal jsem i různé brigády a jiné práce, které mě hodně naučily. Po návratu z Anglie jsem měl našetřené peníze, což mi dost pomohlo na začátku byznysu. Po skončení školy jsem se pak spojil se spolužákem z vysoké, který také podnikal, a od té doby spolu rozjíždíme různé projekty.

Máme více e-shopů a vždy to bylo tak, že jsme našli díru na trhu. Stejně tak to bylo i v případě Zaslat.cz zhruba čtyři roky zpátky. Chtěli jsme rozjet něco nového, tak jsme si udělali průzkum mezi start-upy v Austrálii a Novém Zélandu. Po dvou dnech jsem narazil na podobný e-shop, jakým je Zaslat.cz. Uvědomil jsem si, že u nás něco takového na trhu není a že jsem sám řešil problém při stěhování. Potřeboval jsem dovézt nový gauč z Aše do Brna a to byl celkem oříšek. Došlo mi, že přepravci mají volné kapacity, které je možné využít právě pro tyto účely. Trvalo ale nějakou chvíli, než jsme je přesvědčili, aby s námi spolupracovali.

V podstatě přepravním službám zprostředkováváme zákazníky. Tyto firmy ani často nenabízí možnost přepravy balíků koncovým zákazníkům, soustředí se hlavně na firmy. My jim celý proces zprostředkujeme, komunikujeme se zákazníky, konzultujeme s nimi, co lze přepravit a jak to zabalit, případně řešíme reklamace. To vše tyto firmy zdržuje a my jim tak nahrazujeme svým způsobem obchodní tým. Orientujeme se hlavně na zahraniční zásilky, kde jsme oproti poště někdy i třikrát levnější. U nás zákazník hned vidí, kolik ho bude poslání balíku stát u které společnosti. Na objednaný den pak dojede kurýr se štítkem, převezme zásilku a tím to pro zákazníka končí.

Pohybuje se to kolem 12 000 zásilek za měsíc. Před Vánoci zaznamenáváme i 40% narůst oproti jiným obdobím.

I když je Česko e-shopový národ, tak spousta lidí si objednává zboží na dobírku. To u nás nejde, za dopravu se musí platit nějakým způsobem předem. Zarazilo nás, kolik lidí s tím má problém a nikdy neplatili přes internet. Takže jejich dotazy na naší lince směřují na platby. Dalším častým dotazem, který řešíme, je clo a co lze posílat po Evropské unii.

Kolem Vánoc to jsou různé ozdoby, becherovky, které se nesmí posílat, ale lidi to stejně pošlou. Také se nám několikrát stalo, že lidi chtěli přepravit zpopelněná těla zvířat, což je také zakázáno. Párkrát jsme tak měli problémy na celnici.

V oblasti doručování je pak trochu specifická Francie. Jednou tam přes nás nějaká paní posílala své dceři věci na dítě, které se v rodině dědily, ale bohužel se balík ztratil. Ve Francii totiž kurýři běžně předem nevolají, a když nikdo není doma, tak balík dají k sousedovi, nebo nechají u dveří. Paní nám brečela do telefonu a byla zoufalá. Nakonec se nám ale podařilo zjistit, že řidič nechal balík ob dva domy vedle. To jsme si pak v práci všichni oddechli, že vše dobře dopadlo.

První půl rok jsme měli jen jednoho vývojáře, pak přibyl další a já se společníkem jsme dělali customer support. Dnes je nás celkem třináct.

Plánujeme nabídnout agregovaně všechna výdejní a přijímací místa tak, aby si mohl zákazník zvolit místo, které je mu nejdostupnější.

Máme restauraci, prodejnu a servis telefonů BlackBerry, ale také máme firmu, která instaluje repeatery, které zesilují mobilní signál v budovách, jako jsou haly a historické domy.

V Praze jsem nějaký čas žil a máme zde některé z našich firem. Ale nedokážu tam být natrvalo, Brno se mi líbí víc a mám zde i více kontaktů na vývojáře. Od dob mých studií se město hodně změnilo a posunulo dopředu. Baví mě i místní kultura.

(kah)