Využití dronů v armádě ani policii není v současnosti nic nového. Většinou se používají v manuálním režimu, kdy je dron v reálném čase řízen operátorem. Průzkumný systém, který začali před rokem vyvíjet odborníci z FEKT VUT a Univerzity obrany, však nabídne mnohem komplexnější průzkumné možnosti. Namísto jednoho dronu do vzduchu vyletí celý roj opatřený snímací technikou – radiačními detektory a běžnými i termovizními kamerami. Doprovázet jej budou pozemní roboti, kteří data získaná z nadhledu doplní těmi pozemními.

„Bezpečnostní specialista označí na mapě zájmovou oblast. Poté stiskne tlačítko a roj dronů společně s pozemními roboty tu oblast prozkoumá. Systém bude díky využití umělé inteligence autonomní a bude fungovat i bez řízení člověkem. Pokud dojde ke ztrátě některých dronů – ať už zásahem protivníka, či povětrnostními vlivy, systém by měl celý úkol vyřešit sám,“ vysvětluje Luděk Žalud z FEKT VUT.

Systém bezpilotních dronů s pozemními roboty dokáže pořídit aktuální trojrozměrné mapy oblasti. Specialisté tak okamžitě získají informace o tom, zda v dané oblasti protivník rozmístil vojenskou techniku či jak velké škody na budovách útok způsobil. Mapování bude možné nejen ve viditelném spektru, ale také v infračerveném díky využití termovize, což umožní například i detekci osob. Armádní i jiné složky tak získají informace o situaci a bezpečnosti terénu dříve, než do něj vyšlou jednotku.

„Roj zjistí, že je v oblasti zdroj radiace, a předá informace pozemnímu robotu, který může na dané místo přijet a provést podrobnější průzkum nebo odebrat vzorky,“ popisuje jeden ze scénářů vedoucí projektu Petr Marcoň z FEKT VUT.

Do průzkumného systému plánují odborníci začlenit i pozemního robota řady Orpheus. Tyto stroje vyvíjí od roku 2003 tým Luďka Žaluda v několika verzích – jak pro armádní, tak pro civilní využití. Kromě toho však vyvinou i malého mobilního robota, který může být dronem přenesen na požadované místo.

Dráhy letů jednotlivých dronů budou navíc dynamicky rekonfigurovatelné. Algoritmy umělé inteligence dokážou v průběhu zásahové akce změnit trasu dronů tak, aby byla daná oblast prozkoumaná co nejrychleji. Umělá inteligence bude využita i při rozpoznávání objektů v terénu, a to včetně maskované vojenské techniky.

Společný projekt odborníků z FEKT VUT a Univerzity obrany měl nejdříve sloužit pouze armádě. Už nyní o něj ale projevila zájem i policie a hasiči. Využití najde také u bezpečnostních složek pro chemickou, biologickou a jadernou obranu.

„Pokud by došlo k výbuchu tzv. špinavé bomby, což je bomba s radioaktivním materiálem, který se po výbuchu rozptýlí do široké oblasti, bude s pomocí našeho průzkumného systému možné zjistit, zda je oblast bezpečná či zda je tam zdroj ionizujícího záření,“ vysvětluje Žalud.

„Subjektů, které mají o systém zájem, je čím dál víc. Proto přemýšlíme o vývoji jednoho masivnějšího systému, kdy si každý z uživatelů bude moci vybrat pouze některé robotické prvky dle senzorového vybavení. Za běžných okolností bude každá ze složek využívat jen tu svoji část, ale v případě větší hrozby mohou spolupracovat,“ dodává Marcoň.

Průzkumný systém je aktuálně v druhém roce vývoje, hotov by měl být na konci roku 2025.

(mar)