Diplomová práce se zaměřuje na zeštíhlení procesů v lakovně. Autorka postupovala při řešení problému metodicky. Analytická část je zpracována detailně, popis lakovny, výrobního procesu, sběr dat i logiky procesů jsou velmi rozsáhlé. Vlastní řešení uvedené v návrhové části využívá prediktivní simulaci jako nástroj pro stanovení ztrát a predikci návrhu změn procesu tvarování. Modelování procesu lakovny je metodicky správné od formulace problému až po návrh experimentů a jejich vyhodnocení. V návrhové části je detailně popsán koncept modelu včetně logiky jednotlivých částí a použitých prvků. V rámci experimentů diplomantka navrhla a vyhodnotila pět experimentů s cílem zkrácení průběžné doby výroby a zjištění obsazenosti odkladových ploch, z nichž vybrala nejlepší řešení. Diplomová práce může sloužit jako podklad pro rozhodování managementu pro predikci výsledku změny řízení procesu lakovny.

Studentka Bc. Simona Machačová zpracovala závěrečnou práci na téma Zlepšení procesu lakovny prostřednictvím prediktivní simulace. V teoretické části práce je poměrně rozsáhle zpracována problematika plánování, řízení a simulace výroby. Kladně hodnotím metodickou a analytickou část práce, kde studentka detailně popisuje metodiku tvorby simulace a zejména pak provádí analýzu simulovaného procesu. Zodpovědně zmapovala a zobrazila procesní tok mimo jiné za pomoci Petriho sítí, což hodnotím jako vhodně zvolenou metodu pro analýzu logiky procesu.
Vnímám, že proces sběru dat a jejich úprava pro použití v simulaci nebyla jednoduchým úkolem, vzhledem k formátu a množství dat. Studentka se s touto oblastní vypořádala v praxi standardním způsobem, zjednodušením dat na podstatné, a to bez toho aniž by zmíněné zjednodušení zkreslovalo výstupy simulace.
Aplikační část práce je důsledně zaměřena na vytvoření základního modelu lakovny pro účely analýzy. Model byl nicméně vytvořen tak, že lze později využít i pro úpravu pro plánování/rozvrhování výroby. Tím studentka poukazuje na přesah simulačního modelu, který vytvořila a jeho vícenásobné využití v praxi v dalším ohledu a tedy není jen nástrojem pro jednorázovou analýzu. Jak také studentka v práci popisuje, model lze použít na řadu experimentů v průběhu životního cyklu výroby, což ukazuje na experimentech, které provedla. Velmi kladně hodnotím její vlastní zhodnocení výstupů, jež vedli k mnoha doporučením. Např., jak uvádí v kap. 6. „např. by podniku vůbec nepomohlo, kdyby vynaložil více finančních prostředků na zaplacení externí společnosti, která by motory, ihned hotové, vyvážela ven. Naopak větší benefit by přinesl další jeřáb, který by umožnil lepší transfer především do velkého lakovacího boxu“. Tato doporučení vnímám jako velký přínos práce studentky pro management podniku.
Až na drobné formální nedostatky hodnotím práci velmi kladně, s přesahem a praktickým přínosem.
Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1) Kdyby podnik nedisponoval SW PlantSimulation, vy jste ho neměla proškolený, vybrala byste na základě provedené analýzy simulačních SW pro zpracování simulační studie znovu stejný nástroj, nebo jiný a proč? 2) S jakými problémy jste se setkala při zpracování a/nebo importu dat do simulačního nástroje?