Student práci vypracoval ve firmě Kvant s.r.o. v Bratislavě. Práce se zabývá měřením drsnosti metodou laserové profilometrie. Cílem práce je porovnání vnějších vlivů na měření drsnosti materiálu a porovnání výsledků naměřených použitím laserových modulů s různou vlnovou délkou.
Práce je rozdělena do třech kapitol. V úvodní kapitole student popisuje principy laserové profilometrie a porovnání běžně používaných snímačů. Druhá kapitola popisuje studentem vytvořený experiment, který porovnává kameru Allied Vision Pike se senzorem CCD výrobce Kodak a kameru Allied Vision Prosilica GT s CMOS snímačem od výrobce CMOSIS v oblasti jejich šumu při různých teplotách. Třetí kapitola popisuje praktickou část hodnocení měření drsnosti čtyř materiálů: dřevo, kov, plast a guma. Pro porovnání byly použity tři laserové moduly s vlnovými délkami 450nm, 520nm a 635nm. Kladně hodnotím návrh jednoduchého algoritmu na výpočet šumu a jeho implementaci v jazyce C++ v kapitole 2 pro potřeby bakalářské práce.
Studen splnil zadání bakalářské práce a demonstroval schopnosti teoretické znalosti aplikovat do experimentálních měření. Práci doporučuji k obhajobě. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 80

     Při zpracování bakalářské práce se pan Radoslav Mach držel zadání a podle toho odpovídá i obsahová náplň teoretické i praktické části. V práci je popsán princip laserové profilometrie, včetně triangulačních principů, a vybraných fyzikálních zákonitostí, které se využívají v dané oblasti diagnostiky.
     V rámci experimentální práce prokázal student univerzální znalosti, které využil při programátorské činnosti a při jednoduchém statistickém vyhodnocení, stejně tak prokázal i určitou míru zručnosti. I když z textu práce mi trochu není jasné, co všechno student z hardwarové časti realizoval či sestavil a co bylo již hotové. Porovnal a vyhodnotil vlastnosti dvou optických snímačů z pohledu šumu. Zahřívání kamer pomocí fénu nepředstavuje příliš sofistikované řešení, vhodnější by bylo použít přímo teplotní komory a v ní umístit kameru. Při měření drsnosti různých materiálů využil laserů s různou vlnovou délkou a získané výsledky statisticky vyhodnotil a okomentoval. Ve vyhodnocení a závěru je diskutován vztah vlnové délky na přesnost výsledku drsnosti povrchu. Autor uvádí, že byla experimentálně dokázána platnost Rayleighova kritéria, které dává do souvislosti zvyšující se rozlišovací schopnost se snižující se hodnotou vlnové délky. Při hlubším zamýšlení mi to však příliš nekoresponduje se stanovenou hodnotou drsnosti. Pokud budu mít přece menší rozlišovací schopnost, tak nejsem schopen postihnout drobné lokální odchylky povrchu drsnosti a tudíž by naměřená drsnost měla vycházet nižší. A naopak pokud rozlišovací schopností je vysoká, tak jsem schopen zachytit i lokální prohlubně či výstupky a výsledná drsnost materiálu bude vyšší. Ale tento můj názor je trochu v rozporu s dosaženými výsadkami.
     Dále bych panu Machovi vytkl počet platných míst uváděný u aritmetických průměrů drsnosti vzhledem k přesnosti realizovaného měření v tabulkách 4 – 10 (str. 26 - 31). Z dalších drobných věcných a typografických nesrovnalostí v práci jsem našel následující:
• mezi číselnou hodnotou veličiny a jednotkou musí být mezera, jinak má zápis jiný význam
• nevím jak ve slovenštině, ale použití spojení hoblovaný hliník není správné; snad broušený či leštěný, hobluje se dřevo
• str. 20, uveden zorný úhel ve °C místo ve °
• výhrada k použití terminologie guma, spíše pryž

     Při zpracování práce bylo využito sice dostatečného množství literárních zdrojů, ale podstatná část pochází z Internetu a nemusí mít příliš vypovídající hodnotu. Domnívám se, že při kvalitách studenta bylo možné použití několika zahraničních literárních zdrojů z dané oblasti.
     V práci jsem neshledal žádné závažné věcné ani pravopisné nedostatky a doporučuji ji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1) Diskutujte vliv vlnové délky na výslednou hodnotu drsnosti v souvislosti s myšlenkami nastíněnými v textu posudku.
2. 2) Uvádíte, že je potřeba při výměně laseru provést kalibraci na rovném a hladkém povrchu. Co jste používal za etalon a jakou měl drsnost?
3. 3) Jakou veličinu představuje symbol R ve vztahu 1.4 (str. 14)? Je to drsnost?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 82