Student řešil problematiku, která pro bakalářskou práci nebyla snadná. Potíž představovalo také zpočátku  ne zcela stabilizované pojetí obsahu a technických parametrů ze strany instituce, která úkol, řešený v této bakalářské práci iniciovala.  Podklady a informace potřebné pro řešení byly studentem (I za účasti vedoucího bakalářské práce) osobně I jinak získávány v mimobrněnské zadávající instituci a na brněnských odborných a vědeckých pracovištích.  Vedle toho student, spolu s dalšími dvěma tématicky paralelně napojenými  řešiteli bakalářských zadání, absolvoval instruktáž o databázích, vedenou pracovnicí knihovny FSI VUT, za účelem dosažení co nejlepšího výsledku.
    Ve své činnosti student postupoval zodpovědně a iniciativně, účastnil se pravidelných konzultací, na kterých byl vyhodnocován dosažený stav řešení a kde byly stanovovány další kroky k dílčím cílům řešení.
Snahou bylo vytvořit  bakalářskou práci, která by pro  zadávající Centrum hydraulického výzkumu Sigmy Lutín představovala víc, než pouhou odbornou rešerši a která by mohla  přispět k formování  bližších představ Centra o reálnosti řešení  obojživelného vozidla v podmínkách Centra.

Práce se zabývá studiem proveditelnosti obojživelného vozidla s předem zadanými vstupními parametry. Student jasně definoval základní pojmy z teorie hydromechaniky, plavebních schopností vozidel a hydraulických pohonů a k celé řešené problematice návrhu pohonu na souši a na vodě přistoupil věcně a kriticky. Výpočtová část tažné síly a radiálních (axiálních) pístových hydromotorů vč. výpočtu teoretické rychlosti plavby jsou zpracovány na vysoké úrovni. Relevanci výsledků potvrzuje častá konzultace s odborníky z oboru, což je vždy jak pro studenta tak pro samotnou práci velmi přínosné. Nicméně závěrečná diskuze a závěr působí z hlediska vytyčených cílů nejasně. Práce jistě poslouží jako základ pro přestavbu na obojživelné vozidlo, ale ze závěrů explicitně nevyplývá, jestli tato studie proveditelnosti v souladu se zadanými parametry je realizovatelná nebo bude lepší se zaměřit na menší obojživelná vozidla typu AATV nebo zvážit výzkum univerzální verze tohoto vozidla s jiným druhem čerpadel.
Každopádně práce je zpracována na vysoké úrovni, je dobře a přehledně strukturovaná bez významných formálních nedostatků. Jistě se také nabízí možnost pokračování v této
problematice po předchozí konzultaci s koncovým uživatelem (zákazníkem).
Doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Vzhledem k poměrně vysoké ceně navrženého hydraulického pohonu, nejasné rentabilitě vozidla a omezenému využití nebude asi lehké nalézt cílovou skupinu nebo koncového zákazníka. Co by se muselo v návrhu změnit při zachování vstupních parametrů, aby bylo vozidlo přístupnější (cenově, technicky) pro konkrétní využití (hasičské sbory, armáda, atp.)? Předpokládám, že zadané parametry jsou založeny na reálných základech a potřebných podmínkách.
2. V čem spočívají v současné době největší problémy při návrhu pohonů pro obojživelná vozidla jak ze strany konstruktérů tak na základě zpětné vazby ze strany uživatelů a jaké jsou vize do budoucna spojené s vývojem obojživelných vozidel?