Tato diplomová práce se zabývá problematikou stanovení tzv. aromaticky aktivních látek v rybízu. Zároveň byla hodnocena související senzorická kvalita plodů. Práce je součástí rozsáhlejší studie, která je zaměřena na komplexní charakterizaci, možnosti zpracování a praktického využití rybízu.
Teoretická část je zpracována na velmi dobré úrovni, podává ucelený přehled dané problematiky a tvoří tak dobrý teoretický podklad pro experimentální práci. V rámci experimentální části byl srovnán aromatický profil a senzorická kvalita několika vybraných odrůd červeného, bílého a černého rybízu. Aromaticky aktivní látky byly extrahovány metodou solid-phase microextraction a následně stanoveny plynovou chromatografií s plameno-ionizační detekcí. Pro senzorické hodnocení vybraných vzorků byl použit profilový test a hedonické kategorové ordinální stupnice. Celkem bylo analyzováno 18 odrůd rybízu, z toho 6 odrůd bílého, 6 červeného a 6 černého, sbíraných v letech 2012- 2013.
Studentka projevovala o danou problematiku velký zájem, pracovala pečlivě a svědomitě. Prostudovala množství literárních zdrojů, jak odborné články a monografie v anglickém jazyce, tak i přehledné internetové zdroje. Při zpracování vhodně aplikovala i teoretické znalosti dosud získané v průběhu studia. Bez problémů zvládla práci s instrumentální technikou, velmi dobře zvládla i metodiku senzorického hodnocení, samostatně si připravovala vzorky, organizovala průběh hodnocení a správně vyhodnocovala získané výsledky. Výsledky jsou výborným způsobem zpracovány a diskutovány. Celkovým výstupem je zajímavá studie s originálními výsledky, které se připravují pro publikování ve vhodném odborném periodiku.

Diplomová práce Bc. Michaely Liškové se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v plodech rybízu. Práci hodnotím následovně:

1) obsahové hledisko
Z obsahového hlediska je práce na výborné úrovni, přináší celou řadu kvalitních dříve nepublikovaných výsledků, dokumentovaných obrázky či grafy. Na škodu by však nebyla obsáhlejší diskuse u dílčích pokusů. Závěr vhodně sumarizuje stěžejní body práce. Čerpáno bylo celkem z 61 literárních zdrojů, z nichž mnohé jsou časopisecké vědecké publikace. Citace jsou v pořádku a podle normy. V rámci teorie mohlo být více prostoru věnováno kap. 2.4.7 - možnostem senzorického hodnocení rybízu jakožto jednoho z hlavních bodů zadání. Grafické i statistické zpracování dat je na příkladné úrovni. Veličiny a jednotky jsou uváděny v souladu s SI.  

2) formální a jazykové hledisko
Z formálního hlediska je posuzovaná práce rovněž výborná. Čeština je kvalitní, věty jsou stylisticky správné s minimem překlepů. Závazná formální pravidla pro závěrečné práce na FCH byla plně respektována. Kapitoly na sebe navazují a jsou logicky členěné. Orientace v nich je snadná. Méně přehledný je jen graf 48, kde došlo k překryvům textu. Na str. 36 a 37 je v textu užito menšího než normovaného písma.

Závěrem  nutno konstatovat, že dílo vykazuje minimum nedostatků a vzhledem ke splnění požadavků zadání tak lze předloženou práci doporučit k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Vysvětlete důvod značných rozdílů ve složení spektra aromatických aktivních látek u studovaných odrůd bílého a červeného rybízu mezi roky 2012 a 2013.
2. Jak bylo prováděno posouzení celkové senzorické kvality odrůd rybízu - celkovým jednorázovým posouzením jakosti hodnotiteli, nebo na základě sumarizace dílčích senzorických faktorů (vzhled+barva+textura+...)? Volbu vysvětlete.
3. Kterou odrůdu jakého typu rybízu byste doporučila na základě vámi provedených experimentů spotřebitelům ke konzumaci a proč?