Diplomovou práci považuji za výrazně podprůměrnou, diplomant mě nepřesvědčil o hlubších znalostech dané problematiky.

Nejdůležitějším výstupem diplomové práce z hlediska vývoje a aplikace LIBS sestavy na VUT v Brně je část věnující se optimalizaci experimentálních parametrů (str. 31-39, tj. jenom 9 stran) a z té části zejména grafy 24-26. Vzhledem k době, po kterou se diplomant problematice věnuje, je výsledků pramálo, zpracování výsledků je nedostatečné.

Postrádám i celkovou vizi co se týče možných dalších kroků optimalizace DP-LIBS sestavy vzhledem k různým aplikacím.

Formální úroveň práce je poznamenána místy až nečitelnými obrázky, struktura práce je dobrá. Celkově diplomovou práci hodnotím klasifikačním stupněm D.

Teoretická část práce je zpracována přehledně a adekvátně k řešené problematice. Taktéž výběr literatury odpovídá svým rozsahem a zaměřením danému tématu. Odkazy v textu jsou číslovány chaoticky a nejsou ve vzestupném pořadí, jak je zvykem. Teoretická část je zpracována na 12 stranách, avšak většinu z toho tvoří obrázky, často zkopírované z literatury ve velice špatné kvalitě. Objevují se zde i některé nepřesné nebo chybné formulace. Kapitola popisující experimentální uspořádání poskytuje poměrně podrobný popis jednotlivých součásti, s veškerými parametry. Předností této části je, že obsahuje detailní technické údaje v přehledné formě. Celkový dojem ovšem opět kazí řada obrázků ve velmi špatné kvalitě a celková grafická úprava je na nízké úrovni (viz. schéma časování na straně 27).
Vlastní experimentální práci a výsledkům je věnováno pouze 9 stran (str. 31 až 39). Tato část se zabývá řadou optimalizačních kroků (zaostření, energie pulzů, zpoždění), které jistě nejsou triviální a vyžadují často značné úsilí, avšak jako jediný a konečný výsledek diplomové práce je to poněkud málo. Taktéž vyhodnocení výsledků formou tří grafů a jednoho obrázku kráterů by svým rozsahem odpovídalo spíše práci bakalářské než diplomové.
Získané výsledky nesvědčí o příliš pečlivém přístupu k experimentům, přesto se studentovi podařilo provést základní optimalizaci poměrně komplikovaného double pulse LIBS systému. Výsledky budou značným přínosem pro další vývoj a použití instrumentace v praxi. Práce také potvrzuje, že student zvládl danou problematiku jak z teoretického tak praktického hlediska. Otázky k obhajobě:

1. Při své práci jste prováděl optimalizaci na iontovou čáru chromu CrII 267,72 nm. Dovedl by jste odhadnout jak by se lišily optimální podmínky v případě použití některé atomové čáry?
2. Jaké byly ohniskové vzdálenosti čoček použitých pro fokusaci jednotlivých laserů a jaká byla optimální výška ohniska excitačního paprsku nad povrchem vzorků?
3. Použitá ocel obsahovala asi 25% chromu. Mohl by jste odhadnout mez detekce pro chrom při optimálních podmínkách?