Základní cíle práce byly splněny. Přesto autor dle mého názoru nevyužil plně svých schopností především z pohledu samostatnosti při řešení dílčích praktických úkolů. Byl oživen výukový mikroskop Nanosurf easyScan 2 a ověřena metodika přípravy leptaných a stříhaných hrotů. Jako vhodný doplněk hodnocení kvality připravovaných hrotů se ukázalo zobrazování pomocí restrovacího elektronového mikroskopu. S STM a elektronovým mikroskopem pracoval autor samostatně. Celkově hodnotím bakalářskou práci pana Ondřeje Michele stupněm C.

Předložená bakalářská práce pojednává o přípravě a následné analýze hrotů rastrovací tunelové mikroskopie STM. Hroty byly připraveny jak mechanickým stříháním, tak i elektrochemickým leptáním a následně analyzovány elektronovou rastrovací mikroskopií SEM. Některé z nich byly otestovány autorem při zprovoznění mikroskopu easyscan2 na kalibrační mřížce a tyto výsledky prezentovány v bakalářské práci.

Přestože je mikroskopie STM odborné veřejnosti již dostatečně známá, téma příprava hrotů pro mikroskop STM je stále velmi aktuální. Vytvořit atomárně ostrý hrot pro opakovatelná měření je velmi obtížné a zvolené metody považuji za vhodné.

Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodu čtenáře seznamuje s obsahem práce, v oddíle nazvaném Teoretická část odvozuje základní princip rastrovací tunelové mikroskopie, v oddíle Praktická část autor popisuje svoje zkušenosti s přípravou hrotů a dále, byť problematické, jejich použití při zobrazování STM modem mikroskopu easyscan2.  Závěr by měl obsahovat celkové shrnutí a zkrácenou rekapitulaci výsledků dosažených v Praktické části. Tato část však v závěru zcela chybí.
Z hlediska experimentů bych očekával hlubší analýzu výsledků připravených hrotů, napadá mě vliv elektrického napětí na velikost leptacího proudu, hloubky ponoření hrotu do leptacího roztoku. Z autorových poznatků považuji zprovoznění mikroskopu easyscan2 v budoucnu za velmi problematické. Pro počáteční experimenty bych místo vzorku kalibrační mřížky spíše doporučil pyrolytický grafit HOPG, popř. zlato nanesené na rovný substrát. Myslím, že autor ve svém zhodnocení opomenul vliv hrotu na celkovou kvalitu zobrazení mikroskopií STM, což je patrné hlavně z obrázků 3.5a a 3.5c.

Pravopisná a grafická stránka této práce je na velmi nízké úrovni. Autor téměř nerozděluje text do tématických odstavců, ve vzorcích, přestože jsou citovány, jsou chyby a nejsou objasněny významy jednotlivých veličin, neúplné odkazy na obrázky, některé věty nedávají smysl. Píše se Röhrer a ne Rohrer, co je to mikroskop STM, slova typu skeny, scany?  Nejsem si jist, jestli je vhodné psát bakalářskou prácí formou: já jsem, my jsme.

I přes tyto nedostatky autor prokázal určitou samostatnou tvůrčí činnost a snahu o pochopení problematiky spojené s mikroskopií STM. Na základě jím připravených hrotů dosáhl několika výstupů z mikroskopu easyscan2. Oživování nových zařízení je vždy poměrně složitý problém, který vyžaduje spoustu času. Otázky k obhajobě:

1. Mohl by autor načrtnou graf závislosti proudu (proudové hustoty) na šířce potenciálové bariéry, přičemž by zohlednil tunelování právě pro případ rastrovací tunelové mikroskopie? Na základě tohoto grafu prosím o komentář k údajnému dvojhrotu na obrázku 3.2d.
2. Co obecně reprezentuje obrázek topografie získaný mikroskopem STM?
3. V úvodu Praktické části je sice uvedeno, že bude popsán mikroskop easyscan2, ten však dále chybí. Mohl by toto zařízení autor stručně popsat?
4. Co znamená pojem ideální kluz? Strana 13 uprostřed.