Náplní bakalářské práce studenta Lukáše Reka bylo studium vlivu použitého nabíjecího protokolu na vlastnosti dvou typů Li-ion akumulátorů s rozličným materiálem katody. Student přistupoval k práci s velkým zajmeme samostatně si dohledával literaturu a jak při zpracování teoretické části práce, tak při práci v laboratoři byl velmi aktivní a sám se dožadoval průběžných konzultací. Teoretické část práce je zpracována přehledně a logicky. Realizace praktické části práce byla do jisté míry omezena vybavením, které bylo k dispozici pro dlouhodobé cyklování komerčních článků, jelikož původní vybavení, na kterém práce měla být realizována bylo na fakultě instalováno až takřka v jejím samotném konci. I přes toto omezení bylo realizováno dostatečné množství cyklů a výsledná data byla analyzována z několika různých pohledů. Celková délka textu je pak větší, než je u Bc práce obvyklá. Samotné zadání práce je z pohledu vedoucího splněno a práci doporučuji k obhajobě. Vzhledem k rozsahu práce a aktivitě studenta jak při práci v laboratoři, tak při jejím zpracování hodnotím tuto práci 94 b tedy známkou A. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 94

Student Lukáš Rek se ve své práci zaměřuje na téma studia vlivu metody nabíjení Li-ion akumulátorů na jejich degradaci při dlouhodobém používání, což je velice zajímavé téma s ohledem na aktuální trendy ve výzkumu akumulátorů a rozvoj elektromobility.
Teoretická část je sepsána do sebe navazujících částí. První kapitoly do hloubky rozebírají historii elektrochemických zdrojů, princip funkce Li-ion akumulátorů a v nich použité materiály. Další kapitola je poté zaměřena na současný stav elektromobility s vlastnostmi vybraných modelů vozidel. Poslední teoretická kapitola obsahuje podrobný popis různých nabíjecích protokolů.

V rámci praktické části se student věnuje testování dvou vybraných komerčních Li-ion článků s katodami na bázi LFP a NMC. Student v práci popisuje aplikaci tří různých nabíjecích protokolů – CC-CV, MS-CC a Boost Charging. Následně student prováděl dlouhodobé cyklování těchto článků po dobu 300 cyklů a zjišťoval vliv těchto metod na jejich elektrochemické vlastnosti. Výsledky ukazují, že chemie LFP je méně citlivá na typ nabíjecího profilu než technologie NMC.

Práce je celkově na velice dobré úrovni a všechny výsledky jsou zde dostatečně rozebrány. Co bych ovšem vytkl, jsou občas až zbytečně repetitivní a detailní popisy naměřených hodnot v textu, které se pak duplikují s daty v tabulkách a grafech a zbytečně prodlužují text a práce tak značně přesahuje rozsah stran pro BP. Grafy pro hysterezi obsahují V místo mV a celkově rozlišení některých grafů je příliš nízké. V měřených datech se občasně vyskytují odchylky a neočekávané výsledky, které ovšem nejsou dostatečně komentovány, případně není nejsou popsané změny v měřících podmínkách.

Celkově se jedná o zdařilou práci, u které se student musel vypočádat s několika problémy. Práci doporučuji k obhajobje a hodnotím 88b a známkou B. Otázky k obhajobě:

1. Čím si vysvětlujete pokles odporu článků LFP při 200 cyklech na poloviny a pak následné vrácení do původního stavu?
2. Čím si odůvodňujete, že u článků LFP byly naměřeni některé kapacity vyšší při 1C něž při 0,1C?
3. V práci zmiňujete 13 výpadků měření, v jaké fázi k nim docházelo a jak mohli ovlivnit měření?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 88