Předložená práce studenta Ladislava Duraji se zabývá návrhem a realizací zařízení pro detekci žilního systému v obraze.
V rámci teoretické části práce student popisuje základní poznatky pro detekci/zvýraznění cév v obrazových snímcích s využitím blízké infračervené oblasti. Dále je proveden přehled komerčních zařízení.
V rámci praktické části student navrhl a realizoval zařízení na platformě Raspberry Pi s využitím hotového IR modulu, který dále modifikoval. Testování provedl na skupině dobrovolníků a výsledky zařízení řádně diskutuje i s ohledem na jiná řešení.
Práce je z pohledu rozsahu poměrně úsporná, nicméně díky kvalitní realizaci to není na škodu. Student konzultoval důležité milníky práce, ale jinak pracoval samostatně. Student práci prezentoval v rámci soutěže Student EEICT 2026, kde získal 1. místo ve své kategorii.
Práci hodnotím jako kvalitní dílo, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení výborně (A - 96 bodů). Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 96

Bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací zařízení pro bezkontaktní detekci a vizualizaci cévního řečiště pomocí blízkého infračerveného záření. Práce obsahuje přibližně 38 stran vlastního textu od úvodu po závěr a její struktura je přehledná a logicky uspořádaná. Oceňuji zejména stručně zpracovanou teoretickou část, která se zbytečně nezabývá obecnými skutečnostmi a soustředí se především na principy a technologie přímo související s řešenou problematikou. Velmi pozitivně hodnotím skutečnost, že student navržené řešení skutečně realizoval a vytvořil funkční prototyp zařízení. Praktická část je zpracována podrobně, student vhodně popisuje použité algoritmy zpracování obrazu i konstrukční řešení a výsledný systém následně ověřuje na skupině dobrovolníků zahrnující i osoby se specifickými charakteristikami, například s tetováním nebo vyšším BMI. Přínosné je rovněž srovnání dosažených výsledků s dostupnými komerčními řešeními, kdy student otevřeně diskutuje jak přednosti, tak limity navrženého zařízení.

Určité výhrady mám především k formální stránce práce. U některých obrázků je patrná nižší grafická kvalita, v několika případech zůstaly obrázky v původním anglickém jazyce a například na obrázku 4 nebyla odstraněna stopa po gramatické korekci v podobě podtrženého textu, což zbytečně snižuje celkovou úroveň práce. Literatura obsahuje spíše menší počet zdrojů, což vzhledem k aplikačnímu charakteru práce nemusí představovat zásadní problém. Na druhou stranu student při zpracování obrazu využívá známé algoritmy, jejichž původní publikace by bylo vhodné citovat. Totéž platí o využívaných softwarovým knihovnách, na nichž je implementace významnou měrou založena. Přes uvedené připomínky hodnotím předloženou bakalářskou práci jako nadprůměrnou. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit klasifikačním stupněm A, 91 bodů. Výsledný počet bodů navržený oponentem: 91