V bakalářské práci se student Matyáš Dostalík seznámil s problematikou přípravy a charakterizace elektrovodivých hydrogelů pro tkáňové inženýrství. Předložená práce se konkrétně zaměřuje na vývoj dvouvrstvé asymetrické hydrogelové matrice z polyvinylalkoholu, kolagenu a PEDOT:PSS. V rámci experimentální části student prakticky prováděl optimalizaci těchto matric pomocí metody cyklického mrazení a tání. Následně provedl fyzikálně-chemické a biologické testy, přičemž získané výsledky porovnal s dostupnou literaturou.

Po formální a odborné stránce je práce na dobré úrovni. Práce má 52 stran bez příloh a je vypracována v souladu s požadavky uvedenými v zadání bakalářské práce. Teoretický úvod je sepsán poměrně přehledně a logicky členěn, avšak  text obsahuje drobné stylistické vady, ojedinělé překlepy a chyby ve skloňování u popisků obrázků. Použitá literatura se skládá převážně z aktuálních zahraničních zdrojů. Limity však vidím v experimentální a výsledkové části, kde student narazil na metodologické překážky u charakterizace proteinové adheze a elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). Tyto metody by zasloužily delší dobu na optimalizaci protokolů pro dosažení lepší opakovatelnosti a přesnějšího rozlišení vlastností jednotlivých vrstev. Oceňuji nicméně, že autor limity metod v práci přiznává a navrhuje konstruktivní řešení pro navazující výzkum. Interpretace a diskuse výsledků by však mohla být rozsáhlejší a pro lepší srovnání výsledků s dostupnou literaturou doporučuji využít širší spektrum publikací.

Student pravidelně docházel na laboratorní experimenty a v laboratoři pracoval samostatně. V průběhu semestru bych však očekávala aktivnější přístup při průběžné interpretaci dat, intenzivnější práci s literaturou a hlubší orientaci ve výsledcích během konzultací. Zadání bakalářské práce považuji za splněné. Práci doporučuji k obhajobě a celkově hodnotím stupněm B (80 bodů). Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 80

Bakalářská práce Matyáše Dostalíka se zabývá vývojem a testováním multifunkčního Janusova hydrogelu pro využití v regenerativní medicíně. Autor se zaměřuje na vytvoření asymetrického hydrogelu, který kombinuje elektrickou vodivost, biokompatibilitu, mechanické vlastnosti a schopnost adhezivně/ne-adhezivně interagovat s lidskými tkáněmi.

1. Splnění požadavků zadání
Předložená bakalářská práce plně splňuje všechny body zadání. Autor vypracoval rešerši v oblasti Janusových hydrogelů, navrhl a připravil asymetrický hydrogel na bázi polyvinylalkoholu (PVA) a kolagenu s přídavkem vodivé složky PEDOT:PSS. Připravené vzorky byly podrobeny komplexní charakterizaci a výsledky byly interpretovány v kontextu aktuální vědecké literatury.

2. Prezentační úroveň technické zprávy a její rozsah
Rozsah textové části od úvodu po závěr činí přibližně 53 stran, což je v souladu s doporučeným rozsahem. Teoretická část je vhodně zpracována; doporučila bych pouze doplnit více názorných schémat či chemických struktur látek použitých k syntéze. Janusovy hydrogely mohly být detailněji popsány z hlediska vlastností a aplikací. Výsledková část mohla být zpracována systematičtěji, aby lépe usnadňovala následné interpretace a zasazení výsledků do širších souvislostí, tj. od syntézy přes reologickou a strukturální charakterizaci a morfologii až po biologické a další testy. Doporučuji také zlepšit statistickou interpretaci dat a uvádět více detailů při experimentální práci (např. příprava výluhů, systém na měření vodivosti atd.). V experimentalní práci také zmiňujete práci s PVDF vlákny, které ale už ve výsledkové části dále nerozebíráte. Jinak oceňuji, že se autor nebojí diskutovat i negativní výsledky oproti očekáváním a navrhuje konkrétní kroky k jejich optimalizaci v budoucnu.

3. Formální úprava a jazyková úroveň
Formální úprava práce je na dobré úrovni, text je přehledně strukturován. Student transparentně uvádí využití umělé inteligence při jazykové a stylistické korektuře textu. Přesto se v práci stále vyskytuje řada gramatických chyb. Grafické přílohy by mohly být podrobněji popsány tak, aby čtenář nemusel jejich interpretaci hledat v hlavním textu.

4. Práce s literaturou
Seznam zdrojů obsahuje 46 citací, mezi nimiž převažují aktuální zahraniční vědecké články z prestižních časopisů. Citace v textu jsou prováděny korektně a autor na ně aktivně odkazuje i v diskusi při porovnávání vlastních zjištění s literaturou. Nicméně bych uvítala srovnání výsledků s více konkrétní literaturou zaměřenou na hybridní elektrovodivé hydrogely, například s využitím uhlíkových nanomateriálů, spíše než s hydrogely založenými na čistých vodivých polymerech pro bioelektroniku. V seznamu literatury se také nacházejí pouze čtyři práce zaměřené na Janusovy hydrogely, které mohly být detailněji rozebrány z hlediska vlastností a aplikací atd.

5. Odborná úroveň a využitelnost výsledků
Odborná úroveň práce je velmi dobrá. Student byl schopen pokrýt teoreticky, metodologicky a interpretačně interdisciplinární oblast, počínaje syntézou hyydrogelu až po charakterizační techniky včetně elektrochemické impedanční spektroskopie, reometrie, skenovací elektronové mikroskopie či biologie.  Výsledky potvrzují potenciál hydrogelu pro aplikace v tkáňovém inženýrství, zejména jako srdeční náplasti po infarktu myokardu či na hojení ran. Otázky k obhajobě:

1. 1. V diskusi uvádíte, že naměřené hodnoty vodivosti jsou mnohem nižší než u nativní srdeční tkáně a porovnáváte je s vodivostí čistých vodivých polymerů, které jsou zase mnohonásobně vyšší. Můžete své hodnoty více srovnat s hybridnímu vodivými hydrogely na bázi např. uhlíkových nanomatriálů či jiných vodivých polymerů?
2. 2. Můžete více diskutovat strukturu PEDOT:PSS (nanočástice vs. fibrily) a její interakci s hydrogelech, v souvislosti s vodivostí?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 79