Student, Bc. Adam Popelka, pracoval na své diplomové práci velmi svědomitě od samotného počátku. Pravidelně odesílal reporty se svými kroky, pokroky i aktuálními problémy. Pravidelné konzultace vyústily v řadu měření realizovaných s dostatečným předstihem před termínem odevzdání diplomové práce. Přístup studenta hodnotím jako příkladný, využití literatury jako adekvátní k diplomové práci a zadání práce považuji za zcela splněné. Na základě výše uvedeného hodnotím diplomovou práci známkou A, tedy 94 body. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 94

Student Adam Popelka se ve své diplomové práci věnuje tématu evaluace přenosových parametrů pro ochranu infrastruktur. Cílem práce bylo analyzovat vybrané přenosové parametry optických tras při různých typech ohrožení infrastruktury a experimentálně ověřit jejich dopad na kvalitu přenosu.

Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je poměrně stručná, přibližně v rozsahu deseti stran, a věnuje se základnímu uvedení do problematiky ochrany infrastruktury. Jsou zde stručně popsány různé scénáře možných hrozeb, například poškození při výkopových pracích, vandalismus, přírodní jevy, kybernetické útoky a další rizikové situace. Tuto část považuji jako úvod do problematiky za dostačující, nicméně podle mého názoru mohla být zpracována podrobněji, konkrétněji a s využitím většího množství odborných zdrojů.

Praktická část je naopak velmi rozsáhlá. Student provedl poměrně velké množství měření a testů, což obecně hodnotím pozitivně, protože je zřejmé, že zpracování práce věnoval značné úsilí. Problém však spatřuji v tom, že minimálně u části experimentů mám pochybnosti o kvalitě a průkaznosti získaných výstupů. Například u srovnání přenosu pro dvě vlnové délky přes zamrzlou spojku je přímo uvedeno, že mezi měřeními mohl led roztát. V takovém případě není jasné, proč nebyla spojka znovu uvedena do stejného výchozího stavu, aby bylo možné výsledky korektně porovnat.

Podobný problém se objevuje i u dalších časově náročných měření. Některé experimenty probíhaly po dobu desítek až stovek hodin, ale hodnoty byly zaznamenávány pouze v relativně dlouhých časových intervalech. Vzhledem k charakteru měření by bylo vhodnější použít například OPM s automatickým záznamem hodnot do souboru. Současně byla řada měření v průběhu nějakým způsobem přerušena, a ne všechny výsledky jsou proto mezi sebou přesně srovnatelné.

U některých grafů navíc není zřejmé, zda z nich lze vyvozovat jednoznačné závěry. Některé průběhy působí spíše nahodile, než že by potvrzovaly jasný trend. Například u grafu pro 1310 nm na obrázku 2.8 je patrný výrazný útlum až přibližně při cca 20 N, zatímco u grafu pro 1550 nm na obrázku 2.9 se výraznější útlum objevuje již u 10 N. Vzhledem k tomu, že první z grafů zřejmě hodnoty pro 10 N vůbec neobsahuje, a současně s ohledem na poměrně náhodně působící charakteristiky, bych z tohoto srovnání nevyvozoval silné závěry. Celé toto měření na mě v tomto ohledu působí spíše neprůkazně.

Kromě obsahových výhrad mám připomínky také k formě zpracování práce. Práce je podle mého názoru vzhledem ke svému obsahu zbytečně natahovaná. Obsahuje sice velké množství obrázků a grafů, avšak značnou část z nich by bylo možné sloučit do jedné přehlednější grafiky. Například obrázky 2.14 a 2.15 se až na jednu komponentu v zásadě shodují, přesto každý z nich zabírá samostatnou stranu A4. Podobný problém se objevuje i u velkého množství grafů, kde by sloučení více souvisejících průběhů do jednoho obrázku výrazně zlepšilo přehlednost práce. Orientaci v práci dále komplikuje skutečnost, že se některé obrázky nacházejí výrazně jinde, než kde jsou v textu zmiňovány. Například obrázek 2.14 je zmíněn na straně 64, ale nachází se až na straně 71. Text se rovněž na více místech opakuje, aniž by opakované pasáže přinášely nové informace.

Po formální stránce se v práci objevují typografické nedostatky, například jednopísmenné předložky a spojky na koncích řádků, například na straně 76, nebo sirotky, například na straně 62. Ne vždy je také zcela zřejmá logika členění textu. Například sekce o stavu polarizace je zařazena v rámci kapitoly o koherentním systému, přestože z dalšího popisu vyplývá, že se pravděpodobně jedná o další samostatný systém (polarimetr).

Celkově oceňuji velké množství provedených měření a je patrné, že student práci věnoval značné množství času. Bohužel kvalita výstupů některých experimentů je podle mého názoru sporná a formální zpracování práce vykazuje řadu nedostatků. Práci doporučuji k obhajobě, avšak s ohledem na výše uvedené výhrady navrhuji výsledné hodnocení B, 80 bodů. Otázky k obhajobě:

1. V sekci 2.3.2 uvádíte, že při ponoření spojky do vody očekáváte výrazně vyšší útlum při přenosu na vlnové délce 1550 nm než při 1310 nm. Na základě jakých fyzikálních předpokladů nebo experimentálních poznatků k tomuto závěru docházíte?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 80