Pan Jan Veverka zpracoval bakalářskou práci na téma „Návrh nových laboratorních úloh se systémem TIMS“. Prezentační úroveň technické zprávy je dostatečně propracovaná, rozsah vychází z požadavků vedoucího. Formální úprava až na drobné výjimky odpovídá šabloně, typografické chyby nejsou časté. Jazyková úroveň je přijatelná, malé písmeno na začátku podnadpisu na str.37 je spíše výjimkou. Seznam literatury (6 položek) je spíše skromný, ale odkazování je v pořádku a větší rozsah literatury by neznamenal kvalitnější práci. Práce s textem neproběhla dost pečlivě, a proto bylo nalezeno cca 14% podobných formulací jako v již existujících úlohách se systémem TIMS. Tyto podobnosti lze vysvětlit větším počtem starších existujících úloh, přičemž nijak nesnižují vlastní přínos autora, který spočívá velkou měrou v návrhu měření dvou úloh současně na jednom zařízení TIMS. Výsledky práce budou nasazeny do laboratoří předmětu Přístupové a transportní sítě. Jak vlastní zadání, tak manuály pro učitele i vzorové protokoly jsou dostatečně kvalitní. Využití naleznou také uvedené kontrolní otázky. Student přistupoval k vypracování bakalářské práce aktivně, konzultoval, plnil pokyny vedoucího a přicházel s vlastními nápady, které uplatnil v práci. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 71

Cílem bakalářské práce bylo navrhnout nové laboratorní úlohy pro výukový systém EMONA TIMS-301C a vytvořit k nim studijní materiály pro studenty i vyučující. Autor navrhl tři úlohy zaměřené na ASK/FSK/BPSK modulace a demodulace, konstelace signálů a generování pseudonáhodná binární sekvence. Požadavky zadání lze považovat za splněné.

Technická zpráva má přiměřený rozsah a logickou strukturu. Teoretická část shrnuje základní principy zpracovávaných témat, praktická část popisuje zapojení a postupy měření. Kladně hodnotím zejména vytvoření samostatných výukových materiálů – zadání pro studenty, vzorových protokolů a manuálů pro vyučujícího. Tyto výstupy jsou prakticky využitelné ve výuce.

Prezentační úroveň práce je přijatelná, text je doplněn řadou schémat a ukázek průběhů. Výklad je však místy převážně popisný a bylo by vhodné lépe oddělit převzaté postupy z manuálů TIMS od vlastního přínosu autora.

Formální a jazyková úroveň práce je průměrná. V textu se objevuje několik překlepů, neobratných formulací a nejednotností v názvech kapitol, obrázků i příloh, např. „Konstealce signálu“ nebo „laboratnorní úloha“. Některé části výukových materiálů by před nasazením do výuky vyžadovaly jazykovou a stylistickou korekturu.

Práce s literaturou je dostačující, ale poměrně omezená. Autor vychází především z manuálu systému TIMS a několika doplňkových zdrojů. Vzhledem k praktickému charakteru práce je to pochopitelné, přesto by bylo vhodné doplnit více odborných zdrojů z oblasti digitálních komunikací.

Odborná úroveň práce je celkově přijatelná. Navržené úlohy pokrývají vhodná témata a mají zřejmý pedagogický přínos. Některé odborné formulace by však měly být přesnější a u laboratorních úloh by bylo vhodné lépe specifikovat, co přesně mají studenti měřit, jak mají výsledky vyhodnotit a podle čeho ověřit správnost zapojení.

Práci doporučuji k obhajobě. Výsledný počet bodů navržený oponentem: 78