Diplomová práce se zabývá tématikou postkvantové kryptografie (PQC) na čipových kartách a mikrokontrolerech. V práci je vysvětlena teorie v rámci prvních dvou kapitol, které detailně pokrývají úvod do PQC, standardy a hardwarová specifika omezených zařízeních. V kapitolách 3 až 5 je pak představena praktická část zaměřená na integraci a výkonnostní testování vybraných algoritmů a knihoven s PQC na omezených platformách. Celková odborná úroveň práce je velmi dobrá. Dosažené výsledky měření paměťové náročnosti a výpočetního času na mikrokontrolerech řady STM32 jsou přehledně prezentovány formou tabulek i grafů. Výsledky měřené v cyklech i v ms umožnují základní představy náročnosti PQC schémat a dílčích operací na výpočetně omezených platformách. Zadání práce je splněno a přiložený praktický výstup v podobě modifikovaných repozitářů pqm4 a funkčního kódu pro klientskou i serverovou část (Alice a Bob) významně rozšiřuje možnosti nasazení PQC v embedded prostředí. Aktivita studenta po celou dobu řešení práce byla výborná. Student pravidelně využíval konzultace a prokázal schopnost pracovat s pokročilými kryptografickými knihovnami. Práce obsahuje nadstandartní počet zdrojů literatury (55) a vykazuje jen zřídka formální a typografické nedostatky. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením 98 bodů / A. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 98

Cílem diplomové práce byla implementace postkvantové kryptografické metody na čipové kartě nebo mikrokontroléru a její zhodnocení z pohledu výpočetní a paměťové náročnosti. V rámci teoretické části se student věnoval popisu postkvantové kryptografie, praktickým implementacím a následně stavu těchto implementací na čipových kartách a mikrokontrolerech. V rámci praktické části je kapitola 3 problematická, vzhledem k tomu, že student sám uvádí, že výkonnostní měření nepočítá cykly, ale instrukce na emulované platformě i když následně jsou v celé kapitole zmiňovány cykly. Podle mě tato část vzhledem k dostupným výsledkům přímo v rámci pqm4 projektu a také praktickým výsledkům v kapitole 5 postrádá smysl. Kapitoly 4 a 5 jsou výrazně zajímavější. V kapitole 4 úspěšně integroval PQC do protokolu MQTT pro omezené zařízení, i když by bylo vhodné doplnit konkrétní výsledky i pro tuto část. Kapitola 5 popisuje potřebné úpravy v knihovně pqm4 pro podporu zvoleného mikrokontroleru a prezentuje měření na reálném hardwaru, což považuji za nejhodnotnější část práce. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, obsahuje občasné překlepy (např. mlčenslivosti, rabulka), a u některých seznamů s odrážkami nekonzistentní s malými/velkými písmeny. S literaturou pracuje dobře, celkově 55 zdrojů, z nichž velkou část tvoří vědecké příspěvky nebo standardy. I přes zmíněné nedostatky je vidět, že se student s prací úspěšně popral a proto navrhuji práci k obhajobě s hodnocením A (90 bodů). Otázky k obhajobě:

1. Z jakého důvodu nebyl zvolen také FALCON, vzhledem k tomu, že ostatní schémata vybraná pro standardizaci byla?
2. V práci zmiňujete, že je Thales MultiApp v5.2 vybavena pokročilými protiopatřeními proti SCA. Zjišťoval jste o jaké konkrétní opatření se jedná?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 90